Význam ITI roste: Na města čekají miliardy

itiKdykoliv přijde řeč na největší problémy čerpání peněz prostřednictvím operačních programů, diskutuje se také jejich omezený tematický záběr a absence vzájemné provázanosti. Evropská unie ve spolupráci s českými úřady se to snaží řešit různými způsoby, jedním z nich jsou i integrované nástroje. Tedy systémy zaměřené na přípravu a realizaci projektů, které přesahují rámec jednoho operačního programu či osy.

 

Stojí tak trochu stranou zájmu o čerpání z evropských fondů, a přitom jde o jeden z nejzajímavějších nástrojů, jak v českých městech pomáhat s realizací skutečně důležitých a přínosných projektů. Integrované územní investice (ITI) jsou důležitou platformou určenou pro metropolitní oblasti a aglomerace s koncentrací nad 300 tisíc obyvatel. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 umožňuje realizaci projektů v rámci ITI ve čtyřech metropolitních oblastech: V Praze, Brně, Ostravě a Plzni a ve třech sídelních aglomeracích: Olomoucké, Ústecko-chomutovské a Hradecko-pardubické. Z Dohody o partnerství, kterou s Evropskou komisí uzavřela Česká republika, vyplývá, že na realizaci klíčových projektů v rámci ITI je vyhrazeno celkem 65 miliard korun. A zatímco většinou jsou peníze čerpány z jednoho operačního programu, ITI kombinuje prostředky hned ze sedmi z nich včetně například Integrovaného operačního programu nebo OP Doprava. „Mezi další výhody můžeme zařadit výraznější a autonomnější role městských oblastí či vytvoření integrovaných strategií sestavených na základě partnerského principu. Možné je také propojení investičních a neinvestičních projektů,“ uvedla již dříve ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ovšem také ITI má určité zaměření, zpravidla vyplývající z analýzy potřeb a problémů daných oblastí. Podporovány jsou hlavně projekty zaměřené dopravu a mobilitu, na sociální soudržnost, udržitelnou ekonomiku nebo na životní prostředí. Největší finanční objemy přitom půjdou zřejmě právě na dopravu. Nová přednádraží, opravy dopravních uzlů, pořizování nových autobusů a trolejbusů. To je jen špička ledovce projektů, které mohou získat dotaci, v každé aglomeraci či metropoli navíc trochu odlišného ledovce. Zatímco v Praze řeší kupříkladu hlavně parkování, v Ústecko-chomutovské aglomeraci je ještě o něco zásadnějším tématem životní prostředí či nezaměstnanost.

NA ŠPICI JSOU VÝCHODNÍ ČECHY

 

Při pohledu na konkrétní výsledky jednotlivých aglomerací nelze nezačít u té s vůbec první schválenou strategií ITI na našem území. Hradecko-pardubická aglomerace je tak v současnosti nejdál v procesu přípravy a schvalování projektů. „Naše aglomerace má v současné době jistých více než 3,5 miliardy korun, které pomohou především oblastem dopravy, základního, středního i vysokého školství, podnikatelům v oblasti inovací nebo projektům na obnovu památek a v oblasti životního prostředí,“ řekl manažer ITI Miroslav Janovský s tím, že pokud půjde čerpání dobře, mohla by aglomerace časem získat přístup k dalším miliardám. První výzvy byly vypsány v říjnu loňského roku a do současnosti bylo schváleno přes třicítku projektových záměrů za téměř miliardu. A jaké akce lze čekat? V dopravě je to třeba stavba nových dopravních terminálů, nákupy vozidel městské hromadné dopravy nebo další budování cyklostezek. Velké investice budou probíhat i ve školství, na které je v ITI připraveno přes 600 milionů korun. Města chtějí také opravovat některé kulturní památky: V Pardubicích se ke své realizaci blíží velká oprava historického Příhrádku nebo jeden z nejdiskutovanějších projektů posledních let – oprava Automatických mlýnů, kterou připravuje majitel Lukáš Smetana. Město chce v architektonicky cenném areálu následně vybudovat Centrální polytechnické dílny. „Dílny by měly být vzdělávacím centrem, které by mělo sloužit především dětem ze základních škol,“ uvedl primátor města Martin Charvát. Oproti tomu v Hradci Králové zase připravují hned několik projektů zaměřených na rekonstrukce a vybavení základních škol a schváleno bylo i pořízení šesti nových trolejbusů za více než 61 milionů korun. Schvalující stanovisko řídícího výboru pro tyto projekty ovšem znamená také spoustu práce. „S ohledem na plnění milníků Strategie ITI, jež se týkají nejen povinnosti vyčerpat konkrétní objem rezervované alokace, ale rovněž monitorovacích indikátorů, je potřeba neustávat v přípravě projektů a připravit tyto projekty k zahájení fyzické realizace,“ dodává Miroslav Janovský.

DALŠÍ AGLOMERACE

 

Při pohledu do pracovních plánů jednotlivých řídících výborů je zřejmé, že spoustu práce mají i všechny ostatní aglomerace. Některé se dokonce mohou pochlubit podobným pokrokem v rozdělování prostředků jako ta Hradecko-pardubická. Tak například ITI Olomoucké aglomerace, kde je hlavním cílem zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti místních podniků, podpořila už 29 projektů. „Na tyto projekty se z prostředků z operačních programů Evropské unie uvolní zhruba 932 milionů korun. Celkově může za toto plánovací období Olomoucká aglomerace uplatnit až 4,4 miliardy korun,“ uvedl primátor Olomouce a předseda Řídicího výboru ITI Olomoucké aglomerace Antonín Staněk. I tady je přitom záběr podpořených projektů poměrně široký. Najdeme mezi nimi kromě dopravních a školních projektů především důležité akce zaměřené na obnovu památek. Oprav se tak dočká olomoucká radnice a kaple svaté Anny či Národní dům v Prostějově.

Podobné projektové přípravy probíhají i v metropolích zařazených do ITI. Kupříkladu ta pražská zahrnující také Středočeský kraj úspěšně pokračuje v přípravách projektů v rámci prioritních os zaměřených na inteligentní dopravu, protipovodňová opatření a regionální školství. Mezi chystanými investičními akcemi, pro které je prozatím k dispozici až 4,6 miliardy korun, najdeme například zavádění inteligentních zastávek a semaforů pro autobusovou dopravu za 670 milionů korun nebo několik projektů zaměřených na rozšiřování kapacity mateřských škol. Řadu výzev už evidují i další metropole – Brno, Ostrava či Plzeň, kde se chystá například výstavba cyklostezky Koterov – Starý Plzenec či stavba nového autobusového terminálu Plzeň/Šumavská. V tomto případě se však o udělení dotace ještě nerozhodlo a město tak muselo zajistit předfinancování z jiných zdrojů.

KOMPLIKOVANÉ SCHVALOVÁNÍ

Dlouhý rozhodovací proces je vůbec největší slabinou nástroje ITI, což potvrzují i zástupci Plzně. „Záměry musí být nejprve předloženy do příslušné výzvy nositele ITI, jímž je město Plzeň. Následně budou projednány v pracovní skupině a předloženy Řídicímu výboru ITI,“ vysvětluje tisková mluvčí města Eva Barborková a dodává, že až poté výbor vydá vyjádření o souladu projektu se schválenou strategií. Právě kvůli poměrně kostrbatému schvalování se objevují pochybnosti, že budou všechny finanční prostředky alokované pro ITI na českém území do roku 2023 skutečně vyčerpány.

Kromě samotného ITI je potřeba se zmínit také o dalších integrovaných nástrojích dotační podpory. Vedle na venkov zaměřených místních akčních skupin jsou to hlavně Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) – tedy soubory vzájemně provázaných projektových záměrů, které společně tvoří strategii rozvoje nějaké konkrétní oblasti, zpravidla města a jeho okolí. IPRÚ navazuje na Integrované plány rozvoje měst z předchozího programového období a využívat je může celkem šest aglomerací s centry v podobě Českých Budějovic, Jihlavy, Karlových Varů, Liberce, Mladé Boleslavi a Zlína. Témata IPRÚ opět nejsou překvapivá – Nástroj se zaměřuje na veřejné služby, vzdělávání, dopravní obslužnost a životní prostředí ve městech a v jejich okolí. To je poměrně široký záběr a podle dosavadního zájmu zmíněných měst je zřejmé, že o dotace bude velký zájem. Ostatně v minulém období získala města na své investice v rámci IPRM stovky milionů až miliardy korun. Velmi úspěšná byla například Ostrava, která s pomocí tohoto nástroje realizovala projekty za 2,4 miliardy. Vybudována byla například tramvajová zastávka Karolina, opravena pěší zóna v centru a město postavilo i novou atletickou halu. Filip Appl

banner zastupka

sus 2017

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2017 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji