První výzvy se blíží, hlas regionů bude slyšet

iropProgramové období 2014 – 2020 už několik měsíců běží, ale na čerpání nově přidělených evropských peněz si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Evropská komise totiž stále neschválila připravené operační programy a nastavování nového systému pokračuje. Pokud ale vše půjde podle aktuálních plánů, bude do rozhodovacích procesů o konkrétních výzvách a rozdělování peněz poměrně výrazně zapojen i regionální prvek. Princip partnerství tak bude v tomto období důležitější než kdykoliv předtím.

Kolem 600 miliard korun budou moci v následujících sedmi letech získat z fondů EU čeští žadatelé. Regiony by si měly mezi sebou rozdělit z této částky kolem 200 miliard korun a o další peníze mohou žádat jednotlivé kraje z výzev určených pro žadatele z celé České republiky. Nejdůležitějším programem pro regiony bude podle očekávání IROP. „Ten nám umožní čerpat evropské fondy na všechny významné projekty, které chceme v příštích sedmi letech v zájmu občanů ČR a občanů jednotlivých krajů realizovat,“ řekl po jednání s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou šéf Asociace krajů Michal Hašek. Podle něj dnes stále probíhají jednání o nastavení systému v dalších letech. IROP umožní krajům čerpat například na zlepšování stavu dopravní infrastruktury, opravy nemocnic a škol či zvyšování kapacity sociálních ústavů. Vzhledem k významu evropských peněz pro kraje je podle Haška velmi důležité, že vláda zástupce regionů k přípravám na nové čerpání přizvala. „To nejhorší, co by se mohlo České republice stát, by bylo, kdybychom zněli mnoha hlasy a ty hlasy by spolu nesouzněly. Jsem rád, že Ministerstvo pro místní rozvoj a Asociace krajů České republiky mají jasný a stejný hlas a názor směrem k čerpání eurofondů,“ dodal Hašek.

A velmi dobrou spolupráci a komunikaci si pochvalují prakticky všichni hejtmani. Podle nich je množství prostředků, které budou mít kraje k dispozici, důležité, ale přinejmenším stejně významná je i možnost ovlivňovat, jak bude evropská dotační pomoc zacílena. Jak se zdá, krajští lídři mohou být zatím klidní. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová dává už od svého nástupu do funkce jasně najevo, že jsou pro ní kraje, města a obce stěžejními partnery, kteří by se měli podílet na rozhodování o tom, jak bude vypadat čerpání dotací a co víc, jak budou koncipované konkrétní výzvy.

STÁLÉ KONFERENCE OCENILI I V BRUSELU

Tím nejdůležitějším, jak se budou moci místní a regionální zástupci zapojit do celého procesu, jsou tzv. Regionální stálé konference. V každém kraji vznikl nebo teprve vznikne jakýsi poradní neformální orgán, který bude vyhodnocovat potřeby kraje a požadavky potenciálních žadatelů o dotace a navrhovat strategie pro operační programy národním orgánům. Na základě těchto doporučení pak budou příslušná ministerstva upravovat povahu jednotlivých výzev. „Tento princip je velmi vítaný jak v Bruselu, tak i v jiných členských státech, kde se dokonce chtějí tímto konceptem inspirovat,“ neskrývá spokojenost s navrženým systémem hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. RSK by měly přitom dát prostor opravdu široké paletě hlasů. V týmech, které mají nejčastěji mezi patnácti a dvaceti členy, budou zástupci krajů, měst a obcí, lidé z podnikatelské i akademické sféry, zástupci úřadů, místních akčních skupin i neziskových organizací. „Hlavním úkolem Regionální stálé konference bude řídit Regionální akční plán pro období 2014 – 2020. RSK bude komunikovat s aktéry regionálního rozvoje v kraji a definovat představu o potřebách kraje směrem k evropským fondům a národním zdrojům. Měla by se významně podílet na tvorbě plánů výzev pro předkládání projektů a informovat o možnostech čerpání evropských prostředků,“ upřesnil roli nového neformálního orgánu hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný.

A jak by mohl vypadat konkrétní výstup a vliv stálých konferencí? Regiony budou moci poukazovat třeba na místa s nejhorším stavem silnic, doporučovat, do kterých oblastí je vhodné zacílit projekty zaměřené na snižování nezaměstnanosti nebo pomoc sociálně vyloučeným či označovat místa, která si zaslouží podporu v oblasti cestovního ruchu nebo životního prostředí. RSK budou zároveň monitorovat absorpční kapacitu regionů a mikroregionů, tedy míru schopnosti využít evropské prostředky.

NOVÉ NÁSTROJE PRO MĚSTA A VENKOV

Ke slovu se v začínajícím obdobím dostanou velkou měrou i města. Stejně jako kraje budou mít své zástupce ve stálých konferencích. Kromě toho bylo při přípravě na toto období odsouhlaseno i několik integrovaných nástrojů, které usnadní městům cestu k dotacím na projekty, které podporu opravdu potřebují.

Metropolitní oblasti budou moci využít tzv. Integrované územní investice (ITI). Jde o strategické plány, na které bude možné čerpat dotace z růných operačních programů. Nástroj je určen pro aglomerace s více než 300 tisíci obyvateli. K Praze, Ostravě, Brně a Plzni byly ovšem přiřazeny i  aglomerace Ústecko-chomutovská, Olomoucká a Hradecko-pardubická. Prostředky v ITI půjdou nejčatěji na řešení ucpaných dopravních tepen, podporu trhu práce, propojení výzkumných kapacit či na zlepšování životních prostředí ve městě a okolí. Olomoucká aglomerace chce například čerpat na nové cyklostezky či na podporu pracovních míst. V Ostravě se zaměří na životní prostředí a v Pardubicích a Hradci na dopravu či vzdělávání. „Dlouhodobým projektem je například budování nabíjecích stanic pro hybridní automobily a elektromobily,“ uvedla končící primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.

Druhým nástrojem, tentokrát pro středně velká města, jsou tzv. Integrované plány rozvoje území, které navážou na IPRM. Realizovat je budou moci jen v některých městech a zaměří se hlavně na dobudování potřebné infrastruktury.

Ke slovu se v novém programovém období dostanou i nižší územní celky, a to v rámci tzv. Komunitně vedeného místního rozvoje. Tzv místní akční skupiny budou mít opět k dispozici metodu široce ceněnou metodu LEADER. „Prostřednictvím ní hledáme aktivní subjekty na daném území, pomáháme zapojovat jejich projekty a zvyšujeme schopnost využít finance ve prospěch lidí z regionu,“ vysvětlila Markéta Pošíková z Národní sítě Místních akčních skupin. Jednotlivé MASky budou moci čerpat desítky milionů například na řešení nezaměstnanosti a podporu podnikání, na snižování zdrojů znečištění, kulturní projekty a řadu dalších činností.

EVROPSKÉ DOMY DO ROKU 2016

Velmi úzké sepjetí národní úrovně s tou regionální by během čerpání měly zajišťovat i regionální rady. Ačkoliv ROPy nahradil integrovaný program, úřady jednotlivých regionálních rad budou plnit funkci zprostředkovatele. Žadatelé tak vlastně větší změny ani nemusí zaznamenat. Tedy až na jednu. Úředníci dotačních úřadů se totiž sestěhují do tzv. Evropských domů. Z těch se stanou regionální centra evropských dotací tak, aby měli žadatelé vše na jednom místě. „Evropské domy budou z podnětu Ministerstva pro místní rozvoj zřizovat všechny kraje. Ministerstvo bude kraji platit nájemné ve výši 10,5 milionů korun v roce 2015 a 13,5 milionů v následujících letech. Z těchto peněz zajistíme provoz a také rekonstrukci prostor,“ vysvětlil hejtman Lubomír Franc jehož Královéhradecký kraj hodlá nové centrum umístit do budovy bývalého Ústavu hluchoněmých v Hradci. I ostatní kraje postupně hledají prostory pro tuto vstupní bránu do světa evropských dotací. V některých regionech se najde místo na krajském úřadě, jinde se chystá rekonstrukce nově zakoupených budov. Plzeňský kraj pak umístí nové centrum do prostor střední školy. Sestěhují se tam kromě pracovníků dnešního Úřadu RR Jihozápad i zástupci CzechInvestu a několika ministerstev. „Chceme, aby se tam přestěhovalo i Centrum pro regionální rozvoj z Písku, a aby tam otevřel pobočku Státní zemědělský intervenční fond, protože teď musí všichni starostové a další žadatelé z kraje jezdit do Českých Budějovic,“ uvedl náměstek hejtmana Ivo Grüner. První centra s desítkami úředníků by se měly začít otevírat v průběhu příštího roku. V lednu 2016 by už podle pokynů z ministerstva měly fungovat všechny.

Ačkoliv nové programovací období běží už několik měsíců, na čerpání si budeme muset ještě počkat. Podle ministryně Karly Šlechtové budou první výzvy vyhlášené v březnu příštího roku. Ovšem pouze za předpokladu, že se podaří s Evropskou komisí dojednat všechny náležitosti. „Uvidíme, zda letos Evropská komise vůbec schválí nějaký program. Probíhá formální dialog a ta jednání se zástupci Bruselu jsou opravdu velmi těžká,“ varuje ministryně.

Filip Appl

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2019 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji