Balanc na hraně. Kde vzít na sociální služby?

socialni sluzby2Vedle údržby silnic jsou sociální služby tématem, které se objeví snad každý rok. Na jedné straně stojí jejich poskytovatelé a zřizovatelé, jejichž činnost závisí do značné míry na státních dotacích, na straně druhé je pak stát, jehož rozpočet je vždy napjatý a hraje se v něm doslova o každou korunu. Nejinak je tomu letos, když na sociální služby opět chybí miliardy. Hrozí zavírání domovů pro seniory a dalších sociálních center?

Více než 5,5 tisíce služeb, přes 2,5 tisíce poskytovatelů a 30 miliard korun jako celkové náklady systému. To jsou ve zkratce základní čísla týkající se systému sociálních služeb v České republice. Nejvíce je přitom pečovatelských služeb, sociálních poraden a domovů pro seniory, které jsou zároveň podle údajů vlády také průměrně nejnákladnější sociální službou. Ačkoliv financování jednotlivých služeb je vícezdrojové, pro naprostou většinu poskytovatelů platí, že jsou více či méně závislí na dotacích vyhrazených ze státního rozpočtu. Do roku 2014 je rozdělovalo Ministerstvo práce a sociálních služeb. Následně však tato zodpovědnost přešla na jednotlivé krajské samosprávy. Ty získávají peníze od státu a přerozdělují je jednotlivým poskytovatelům. Jenže téměř každoroční problém s financováním sociálních služeb se tím nevyřešil. Naopak. Zdá se, že snad neuplyne jediný rok, aby jednotliví poskytovatelé nemuseli bojovat o každou korunu a ještě alespoň nějaký čas nebyli nuceni omezovat nebo úplně rušit některé služby. Nyní už je jasné, že ani letošní rok nebude výjimkou. Obvyklý nedostatek prostředků ještě podtrhují stále rostoucí náklady. Zvyšují se mzdy jednotlivých pracovníků, klienti očekávají kvalitnější péči a stále častěji je potřeba investovat do zastaralého vybavení nebo do oprav nemovitostí. Na druhou stranu dochází i k nárůstu celkové dotační sumy. Podle náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Jany Hanzlíkové došlo od roku 2010 k navýšení prostředků, které potřebuje systém sociálních služeb, o necelých sedm miliard korun. „V současné situaci řešíme rok 2019 a jeho dofinancování. MPSV žádalo ze státního rozpočtu částku víc než 17 miliard, nakonec byla schválena 15,72 miliardy,“ řekla v dubnu. Už na jaře tak bylo jasné, že i tentokrát čeká mnohé – hlavně menší – poskytovatele sociálních služeb rok plný nejistoty. Ostatně systém je podfinancovaný dlouhodobě a jakýkoliv další zásah může na některých místech způsobit doslova kolaps.

ŘEŠENÍ NALEZENO?

Bití na poplach se ozvalo znovu poté, co vláda rozhodla o navýšení platů pracovníků o sedm procent a také o celkovém zvýšení příplatků. Společně s přerušením tzv. individuálních projektů financovaných z EU to znamená skoro dvoumiliardové náklady navíc. A to jsou peníze, které podle všeho znamenají na mnoha místech rozdíl mezi zánikem a pokračováním. Někteří poskytovatelé sociálních služeb totiž upozorňují, že už na podzim nebudou mít z čeho platit své zaměstnance. Nervozita je tak na řadě míst znatelná. Mluví se o velké nejistotě a především pracovníci se smlouvami na dobu určitou se bojí, že už jim úvazek zaměstnavatel neprodlouží. Asociace krajů ČR se tak obrátila na ministerstvo práce a sociálních věcí s jasnou výzvou: Zajistit dofinancování onoho dvoumiliardového výpadku. „Nejsme naivní, víme, že je potřeba se o částce bavit. Kraje jsou připraveny pomoci, ale není možné zátěž házet na ně. Požadujeme dofinancování,“ uvedla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská a k nalezení dvou miliard vyzvala vládu dokonce i poslanecká sněmovna. Rozjelo se tak nové kolo vyjednávání, jehož výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. V druhé půlce června předstoupily před novináře dvě ministryně a šéfka AKČR, aby oznámily, že se jim podařilo najít další peníze, a to dokonce ve větší míře, než co požadovali hejtmani. Půl miliardy má jít z vládní rozpočtové rezervy, půl miliardy z nároků ministerstva práce a sociálních věcí a 1,5 miliardy pak mají regiony dostat z evropských fondů. „Proč bychom utráceli peníze z národních zdrojů, když máme evropské? Ministerstvo práce a sociálních věcí jasně deklarovalo, že udělá vše pro to, aby čerpání bylo co nejrychlejší,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

CELÉ HLAVNÍ TÉMA VČETNĚ PODROBNOSTÍ Z JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ NAJDETE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ KRAJSKÝCH NOVIN.

SVÉ KOMENTÁŘE K TÉMATU V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ PŘIPOJILI MIMO JINÝCH MINISTRYNĚ PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ JANA MALÁČOVÁ, POSLANKYNĚ MARKÉTA PEKAROVÁ ADAMOVÁ NEBO HEJTMAN ÚSTECKÉHO KRAJE OLDŘICH BUBENÍČEK.

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2019 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji