TÉMA: Na dotacích rozdělují kraje stamiliony

foto otvirak 07V krajských rozpočtech najdeme vedle vázaných výdajů i takové, o kterých si krajské samosprávy rozhodují samy. Mimo jiné jsou to i dotace do nejrůznějších oblastí zaměřené ale na jediný cíl: Zlepšování kvality života či zachování jinak obtížně financovatelných oborů a aktivit. A ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, protože rozdělované částky jsou nižší, než je tomu například u evropských dotací, pro řadu subjektů v mikroregionech jde o klíčové peníze.

Podpora regionálního zdravotnictví, pomoc začínajícím podnikatelům, obnova venkova, dotace sociálním službám, peníze pro hasiče, sportovní kluby nebo památky. To jsou jen některé oblasti, do kterých každoročně putují dotační prostředky z krajských rozpočtů. Děje se tak v rámci celé řady programů, fondů a dotačních titulů orientovaných na konkrétní oblast. Každý kraj má ty své a každý kraj si o výši dotací, které bude v tom kterém roce rozdělovat, rozhoduje sám. Přesto i zde lze najít společné průsečíky. Témata se logicky opakují a i výše prostředků, které jsou na dotace vyhrazeny, se obvykle dramaticky neliší. Zpravidla se každoročně pohybují v rámci několika stovek milionů korun a je tedy zřejmé, že rozhodně nejde o žádnou zanedbatelnou položku rozpočtů. Kupříkladu Ústecký kraj naplánoval v rozpočtu na schválené dotační programy v rámci Regionálního podpůrného fondu téměř 200 milionů korun. Další desítky milionů potom jdou na individuální dotace. Olomoucký kraj má na dotace v rozpočtu vyhrazeno téměř 350 milionů korun a o další navýšení se postará loňský rozpočtový přebytek. Každou změnu v dotačních programech přitom pečlivě sledují příjemci. Pro některé z nich hlavně v oblasti kultury a sportu jde totiž o životně důležité peníze, bez kterých už by se jen těžko obešli. A jsou to právě oni, kdo také často kritizuje netransparentní systém rozdělování těchto peněz. O všem sice rozhoduje zastupitelstvo, v praxi to ale probíhá zpravidla rychlým schválením návrhů, které předloží krajská rada. Když už se diskutuje, je to nejčastěji o nějakém aktuálním problému nebo tématu. Jako nedávno v případě milionové brněnské dotace na květnový festival Divadelní svět Brno, kde se uváděla i kontroverzní hra Naše násilí, vaše násilí, ve které Ježíš znásilňuje muslimskou ženu. Po opětovném projednání na žádost členů KDU-ČSL byla dotace zachována pod podmínkou, že peníze nepůjdou na tuto kontroverzní hru.

DOTACE NA VENKOV I PODNIKÁNÍ

Vůbec největší část z dotačního koláče většiny regionů zabírají dotace do sportu, kultury a památkové péče. A nelze se tomu úplně divit. Jde o oblasti, které z dotací žijí stále větší měrou. Jen do sportu tečou každoročně dohromady z krajských rozpočtů stovky milionů korun. Podporována je činnost konkrétních klubů, ale i nejrůznější sportovní akce či aktivity zaměřené na mládež.

Z dalších témat nelze vynechat podporu rozvoje a obnovy venkova. Z rozpočtů krajů na ni obvykle putují až desítky milionů korun každý rok. Kupříkladu Moravskoslezský kraj podpoří letos na 80 projektů za téměř 25 milionů. Dotace mají přispět k tomu, aby lidé na venkově zůstávali nebo aby se tam dlouhodobě vraceli, což je jeden z palčivých problémů kraje. „Letos jsme po jednáních se zástupci obcí a svazků obcí dotační program pozměnili. Kromě navýšení prostředků na 25 milionů jsme zvýšili i maximální výši dotace na investiční projekty jednotlivých obcí, a to na 400 tisíc korun,“ doplňuje náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Dotační prostředky kraje si mezi sebou ovšem rozdělují i některá povolání. Třeba dobrovolní hasiči, skláři, včelaři nebo v případě Jihomoravského kraje třeba i vinaři a ovocnáři. Samostatnou kapitolou je pak podpora malého a středního podnikání. Kraje pomáhají různým startupům a začínajícím podnikatelům. Ti mohou získat dotaci třeba na pořízení počátečního vybavení. Třeba v Jihomoravském kraji na to mohou získat až 100 tisíc korun. „Naším cílem je rozvíjet podnikatelské prostředí na jižní Moravě, podpořit drobné podnikatele v regionu v počáteční fázi podnikání pomocí dotace,“ vysvětluje jihomoravský hejtman Bohumil Šimek, proč je tento způsob pomoci důležitý.

VYMĚŇTE SI KOTEL ZA NOVÝ

Zatímco některé dotace poskytují kraje ze svých rozpočtů, u jiných jen rozdělují peníze z jiných zdrojů. To je třeba případ tzv. kotlíkových dotací. Jde o program vyhlášený ministerstvem životního prostředí. Krajské úřady v něm přerozdělují prostředky z OP Životní prostředí určené na výměnu starých neekologických kotlů na pevná paliva. Do roku 2020 by si především majitelé rodinných domů měli rozdělit na tyto účely až 9 miliard korun, cílem je vyměnit nejméně 80 tisíc starých kotlů. Rok od roku přitom počet zájemců o dotaci stoupá. „Smyslem kotlíkových dotací je zlepšení životního prostředí. Proto jsem rád, že lidé mají o krajskou podporu zájem a chtějí se starých a neekologických kotlů zbavit,“ uvedl například hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk s tím, že letos přijal kraj přes 2000 žádostí. Ty úspěšné si rozdělí přes 166 milionů korun. To v nedalekém Moravskoslezském kraji je zájem dokonce tak velký, že ani navýšení prostředků v první kole nestačilo – Elektronické žádosti zaplnily kapacitu do několika minut. V současnosti zde běží druhé kolo výzev. „Z celkové alokace máme vyčerpáno zhruba 700 milionů korun. To znamená, že zbývá nějakých 191,5 milionu korun, což vyjde ještě na zhruba 1800 nových kotlů,“ řekl náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Kotlíkové dotace samozřejmě nejsou jedinou finanční pomocí v oblasti životního prostředí. V regionech najdeme také celou řadu programů zaměřených na ochranu přírody – od lesů až po vodní toky. Například Plzeňský kraj letos podporuje regionální projekty a opatření v rámci programu Ochrana přírody 2018. Žadatelé mohou získat až stovky tisíc na ochranu biotopů, údržbu významných stromů či třeba údržbu a zřizování naučných stezek s tématem ochrany přírody.

ČASTÁ KRITIKA

Jenže ruku v ruce s rozdělováním dotací na sport a kulturu jde také kritika z netransparentnosti rozhodovacích procesů během tohoto rozdělování. O přidělování dotací totiž zpravidla rozhodují krajská zastupitelstva, která obvykle rozhodnou dle doporučení konkrétních radních, kteří mají danou problematiku v gesci. Čas od času si ovšem politici odhlasují dotaci nebo její navýšení pro klub, místo nebo akci, se kterou jsou někteří z nich spojení. V Olomouckém kraji se na přelomu loňského a letošního roku řešil například střet zájmů náměstka hejtmana Františka Jury. Ten je totiž zároveň šéfem fotbalového 1. SK Prostějov. Klubu, kterému od loňska začaly růst dotační příspěvky. Kritika se objevuje také v souvislosti s olomouckým podnikatelem a sportovním bossem Miroslavem Černoškem. Nezvykle velké peníze dostala jeho velkolepá charitativní akce i Tenisový klub Prostějov, ve kterém je předsedou správní rady.

Nespokojenost s rozdělováním dotací se ovšem objeví čas od času prakticky v každém kraji. Nedávno třeba v tom Středočeském, kde někteří naštvaní starostové a obyvatelé kraje protestovali proti přidělení desetimilionové dotace na pořádání oslav 115. výročí založení značky Harley Davidson, která proběhla v pražských Holešovicích. Starostové, kteří se na protest proti této dotace vydali na kolech po místech, kterým by tyto peníze také pomohly, poukazují na to, že členem představenstva pořadatelské společnosti byl i krajský radní Robert Bezděk. Vedení kraje se ale brání – Akce podle nich přináší do regionu peníze a zlepšuje jeho dobré jméno. „Věřím, že se náš kraj fanouškům legendární značky zalíbí – a zážitky je motivují k dalším návštěvám,“ prohlásila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Filip Appl

PRAHA

Na grantech Praha rozděluje desítky milionů

V celé řadě kategorií poskytuje dotace a granty hlavní město Praha. Je to například integrace cizinců, rozvoj měst a územně plánovací dokumentace, doprava a odstraňování bariér, cestovní ruch, kultura, památková péče, prevence kriminality, sociální oblast, sport a tělovýchova a další.

Granty do určité částky schvaluje Rada hlavního města Prahy, vyšší dotace potom míří do zastupitelstva. Ve všech kategoriích, ve kterých Praha poskytuje dotace, je možné dohledat informace na portálu magistrátu. V jednotlivých kategoriích žadatelé najdou informace o tom, jakým způsobem je možné o dotace žádat, kdo na ně má nárok a jaké formuláře je potřeba vyplnit a co k nim doložit.

Granty je možné získat například v rámci celoměstských programů rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy hlavního města. Letos město podpoří celkem 300 projektů za bezmála 24 milionů korun.

Prostřednictvím Celoměstských programů podpory vzdělávání na území hlavního města Prahy magistrát finančně podporuje například spolupráci s vědeckou sférou, soutěže pro nadané žáky, výuku se zapojením rodilých mluvčích, výjezdy do zahraničí, účast dětí ze sociálně slabých rodin na školních akcích i oblast vzdělávání seniorů.

„Prostřednictvím celoměstských programů každoročně podporujeme celou řadu zajímavých a všestranně užitečných projektů pro vzdělávací systém v metropoli. Jsem ráda, že i v tomto roce podporujeme nejen vzdělávací projekty pro žáky a učitele, ale rovněž projekty zaměřené na vzdělávání seniorů i pomoc dětem, jejichž rodiny si zkrátka nemohou dovolit zaplatit jejich účast na různorodých školních akcích,“ uvedla radní hlavního města pro oblast školství Irena Ropková.

Grantová komise vybírala z celkem 352 žádostí v celkové požadované sumě přesahující 44,2 milionů korun. V rámci celoměstských programů se rozdělují granty v celkem šesti programech.

Jedním z nich je Program na podporu rozvoje vzdělanosti, spolupráce s vysokými školami, vědeckými a výzkumnými institucemi a nestátními neziskovými organizacemi a na podporu vzdělávání managementu a pedagogických pracovníků škol a školských zařízení hlavního města Prahy. V této oblasti se má rozdělit necelých 3,5 milionu korun mezi celkem padesát projektů. „Mezi projekty navrženými na podporu je například workshop seznamující pedagogy s technologií 3D tisku nebo virtuální realitou,“ sdělila radní Ropková.

O 25 milionů více než v minulém roce investuje Praha v oblasti životního prostředí. Letos má rozdělit téměř 46 milionů korun. „Jsem ráda, že letos jsme poprvé měli dost financí, abychom podpořili akce v oblasti životního prostředí. Většina projektů je totiž velmi kvalitních a stavu našeho životního prostředí mohou opravdu pomoci. Mezi podpořenými projekty je například akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko, ukliďme Prahu“. Velké částky obdrží i projekty environmentálního vzdělávání na Toulcově dvoře, akce na čištění Vltavy, kterou žádalo Sdružení pro čistou Vltavu a další,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Grantový program na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hlavního města Prahy pro rok 2018 obsahuje, stejně jako v loňském roce, šest oblastí: Veřejná zeleň, Zelené učebny, Ochrana přírody, Ekologická výchova, Specifické projekty a Výukové a vzdělávací programy pro školy. Zuzana Zlinská

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Programy pomáhají školám i památkám

Středočeský kraj má pro letošní rok vyčleněnu celou řadu dotačních programů, na které ze svého rozpočtu vyčlenil 410 milionů korun. „Z přebytku finančního hospodaření kraje z loňského roku jsme pak ještě v červnu uvolnili další desítky milionů korun. Ty budou směřovat především do oblasti opravy památek s potenciálem společenského využití, a to ve výši 30 milionů korun, a dalších 26 milionů poputuje prostřednictvím grantového programu na vodohospodářskou infrastrukturu pro malé obce,“ říká hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.

Většina dotačních programů však byla vyhlášena už v lednu a pokrývá celé spektrum oblastí rozvoje kraje, jeho měst a obcí, činností různě zaměřených spolků, neziskových organizací a dalších. 38 milionů korun tak bylo například vyčleněno na Program 2018 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu podpory dobrovolných hasičů a složek IZS. Z dalšího programu půjde na podporu sportu, volného času a primární prevence 25 milionů. 20 milionů bylo vyčleněno na kulturu a obnovu památek, 35 milionů na sociální oblast, dva miliony na zdraví a zdravotnictví.

V souladu s vyhlášením Pravidel pro poskytování individuálních účelových dotací a darů z rozpočtu Středočeského kraje jsou také podávány žádosti o dotace nebo dary z fondu, který spadá pod správu hejtmanky s názvem Fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof. Fond byl vypsán na léta 2017 až 2020 a bylo na něj vyčleněno 30 milionů korun. Dalším vyhlášeným programem je Program 2018 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Infrastrukturního fondu s předpokládanou alokací 160 milionů korun. 110 milionů bylo z tohoto fondu určeno na podporu a obnovu základních škol, 50 milionů na životní prostředí. Dotace již byly přiděleny v květnu, a jelikož na školství nebyla celá částka vyčerpána, 15,6 milionu bylo přesunuto na podporu oblasti životního prostředí. O tom, kam bude nasměrováno dalších zbylých 20 milionů, se teprve rozhodne. Nejspíše to ale bude pro školy a možná i školky.

V dubnu byl vyhlášen Program 2018 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu životního prostředí a zemědělství s alokací 26 milionů. Příjem žádostí byl ukončen 16. července. A v červnu pak byl vyhlášen již výše zmíněný Program 2018 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje na obnovu památek určených ke společenskému využití s alokací 27 milionů. Další tři miliony jsou určené na obnovu památek příspěvkových organizací Středočeského kraje. „A důležité je zmínit, že Středočeský kraj má vyhlášen i čtyřletý Program 2017-2020 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu obnovy venkova – program pro obce do dvou tisíc obyvatel a dobrovolné svazky obcí,“ zdůrazňuje hejtmanka. Žádosti o dotace se podávají průběžně od roku 2017 až do 30. června 2020 a jsou schvalovány průběžně na každém zasedání zastupitelstva. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných z rozpočtů Středočeského kraje na tento program činí více než 500 milionů.

Všechny dotace ze středočeských programů pro poskytování dotací schvaluje krajské zastupitelstvo. Výjimkou je pouze Fond hejtmana, kde zastupitelstvo schvaluje pouze dotace pro obce, případně dotace nad 200 tisíc korun, ostatní poskytnutí dotací schvaluje rada na návrh hejtmanky. Jana Bartošová

JIHOČESKÝ KRAJ

Dotace pomohou i vysokým školám

Jihočeský kraj letos vyčlenil přesně 237 milionů korun na podporu rozvoje obcí, neziskových či sportovních organizací, firem, infrastruktury a dalších oblastí. Podpořeno bude minimálně 38 dotačních programů. Cílem podpory je zajistit trvale udržitelný rozvoj celého regionu a zároveň naplnit strategické cíle Programu rozvoje Jihočeského kraje.

Peníze skrze dotační tituly putují do takových oblastí, jako je konkurenceschopnost regionální ekonomiky a trhu práce, doprava a mobilita, technická infrastruktura, kvalitní infrastruktura, služby, prostředí a spolupráce pro posilování územní soudržnosti, environmentální udržitelnost a soudržnost regionu či využití potenciálu přírodního, kulturního a historického dědictví pro rozvoj cestovního ruchu. Stejně jako v uplynulých letech jsou žádosti o dotace podávány prostřednictvím oddělení administrace dotačních programů Jihočeského kraje. Dobře se osvědčil také systém jednotného vyhlašování a schvalování dotací orgány kraje ve třech vlnách. Obě dvě opatření snížily administrativní nároky na žadatele dotace.

Jihočeský kraj letos vyčlenil na dotace vyšší částku, než v uplynulých letech a novinkou jsou i některé dotační tituly. Patří k nim dotační titul na podporu nových oborů v jihočeském vysokém školství, pro který jsou vyčleněny čtyři miliony korun. Program by měl být zaměřen především na investice do infrastruktury a investičně náročného vybavení potřebného k získání akreditace. Díky němu bude možno upravit prostory pro praktickou výuku, modernizovat učebny a laboratoře, přístrojové, technologické a laboratorní vybavení pro výuku, ale také zpřístupňovat vysokoškolské prostředí úpravou prostor, odstraňováním bariér, zvýšením kapacity školy. Dotaci bude možno použít i na výdaje související s odbornými certifikacemi podle norem ISO, které jsou nutné pro zabezpečení vysoce odborné výuky na vysokých školách a zároveň potřebné pro získání akreditace.

Novinkou je také dotace na rekonstrukce a opravy místních komunikací ve výši 30 milionů korun. Dvaceti miliony bude podpořen výkonnostní sport a sportovní činnosti dětí a mládeže. Kraj nezapomíná ani na starší spoluobčany a tak 1,3 milionu korun vyhradil na podporu poradenských center pro seniory. Peníze jsou mimo jiné určeny na pomoc v oblasti prevence izolace, spotřebitelského chování či proaktivního stylu života. Jihočeský kraj chce být ale také regionem chytrým a tak vyčlenil čtyři miliony korun na zapojení jihočeských měst a obcí do projektu Smart cities. Cílem tohoto programu je podpora měst a obcí ve snaze zavedení opatření myšlenky “smart cities” v oblasti dopravy, nakládání s odpady, energií, sociálních služeb a podobně. Programem by mělo být dotováno zpracování koncepčních a strategických materiálů měst a obcí, sloužících k jejich efektivnímu zapojení do projektu smart cities.

Důraz je v dotační politice pravidelně kladen na podporu a rozvoj venkova. Vedle finanční podpory v rámci dotačních programů se podařilo navíc zachovat objem alokovaných prostředků v rámci Programu obnovy venkova, administrovaného odborem regionálního rozvoje v částce sto milionů korun, což je absolutně nejvíce ze všech krajů v České republice. Jana Bartošová

PLZEŇSKÝ KRAJ

Plzeňáci dotují památky i včely

Kultura, bezpečnost, sociální oblast, životní prostředí a zemědělství, to všechno jsou oblasti, které Plzeňský kraj podporuje pomocí dotací. Jen v oblasti kultury vyhlašuje tři dotační programy. Program s názvem „Zachování a obnova kulturních památek Plzeňského kraje“ je určen vlastníkům nemovitých kulturních památek, ať již fyzickým osobám, nebo právnickým osobám, církvím, obcím a městům, případně sdružením obcí.

Druhý z programů, a sice program „Obnova historického stavebního fondu v památkových rezervacích a zónách a staveb drobné architektury; kopie sochařských děl v exteriéru na území Plzeňského kraje“ je určen na obnovu objektů, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v prostředí památkových rezervací a zón. Dotaci mohou získat stejní žadatelé jako v případě předchozího titulu. Program „Podpora péče o pomníky, válečné hroby a pietní místa na území Plzeňského kraje“, který je letos vyhlášen poprvé, má za cíl podpořit péči o pomníky, válečné hroby a pietní místa jako připomínky historických událostí, významných osobností, československého odboje, obětí I. světové války a nacistického teroru v letech 1938 – 1945. Plzeňský kraj má pro všechny tři tituly z oblasti památkové péče vyhrazeno pro letošní rok 27 a půl milionu korun. Nejvíce peněz získají žadatelé v prvním z programů, kde je pro ně připraveno 22 milionů korun. Jednotlivé dotace se poskytují ve výši sto tisíc až jeden milion korun. V rámci druhého programu bude rozděleno čtyři a půl milionu a na jednotlivé žadatele připadne padesát až dvě stě tisíc korun. V rámci posledního programu bude rozdělen jeden milion korun.

Odbor bezpečnosti a krizového řízení administruje a poskytuje dotace hlavně na podporu obnovy území postiženého pohromou. Má na to vyčleněno čtyři miliony korun. Dále pak podporuje JDHO a Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, pro které má připraveno devatenáct milionů. Dvanáct milionů je připraveno pro složky integrovaného záchranného systému a přes čtyři miliony na projekt Plzeňský kraj - bezpečný kraj a prevence kriminality. Další tři miliony se rozdají na dotacích jako podpora obcí Plzeňského kraje při zajišťování bezpečnosti v souvislosti s rozvojem průmyslových zón.

Celkem sedm dotačních programů má Plzeňský kraj vyhražených na podporu sociálních služeb, organizací sdružujících zdravotně postižené, protidrogové prevence, pečovatelských sužeb a mateřských a rodičovských center. Příjemci dotací jsou nestátní neziskové organizace i příspěvkové organizace měst a Plzeňského kraje, fyzické osoby, soukromé právnické osoby a obce i města. Z vlastního rozpočtu poskytuje kraj skrze tyto dotační programy více než dvacet pět milionů korun, více než 696 milionů pak rozděluje ze státního rozpočtu. Jednoznačně nejvíce financí jde na podporu sociálních služeb, kde se jedná právě o oněch 696 milionů ze státního rozpočtu. Z rozpočtu kraje pak jde na sociální služby dalších více než patnáct milionů. Pro oblast životního prostředí a zemědělství má kraj vyčleněny dva programy, a sice program Podpora ochrany lesa v PK 2017+ na zřizování nových oplocenek a program Podpora včelařství. Vedle toho poskytuje ještě individuální dotace na podporu spolkové činnosti Českému zahrádkářskému svazu a Českomoravské myslivecké jednotě.

O poskytnutí jednotlivých dotací rozhoduje Rada Plzeňského kraje nebo Zastupitelstvo Plzeňského kraje. Jana Bartošová

KARLOVARSKÝ KRAJ

Dotační programy kraj každoročně navyšuje

Karlovarský kraj každoročně vyhlašuje dotační programy v oblasti zdravotnictví, dopravy, školství, mládeže a sportu, sociálních služeb, kultury, cestovního ruchu a památkové péče, regionálního rozvoje, životního prostředí a bezpečnosti a krizového řízení. Kromě toho přijímá i žádosti o individuální dotace. Celkem se jedná o 43 dotačních programů.

Dotace jsou poskytovány různým zájemcům, ať již jde o malé obce, které chtějí získat například na opravu mateřské školy, pořízení veřejného osvětlení, o organizace v oblasti kultury, které chtějí podpořit některou ze svých kulturních akcí, vlastníky památek, na jejichž opravu kraj přispívá, či o sportovní oddíly a kluby. V loňském roce poskytl kraj příjemcům dotace ve výši 186,4 milionu korun. Letos se částka navýší, protože přibyly další dotační tituly a navyšovaly se i částky ve stávajících programech. K dnešnímu dni je pro dotace v rozpočtu vyčleněna částka 222,3 milionu korun, a to včetně kotlíkových dotací.

Například v Programu obnovy venkova získaly obce celkem 20,5 milionu korun. Žádaly o dotace z krajského rozpočtu na obnovu a údržbu svých budov, škol, kulturních domů, sportovišť, autobusových zastávek, na úpravu veřejných prostranství a zeleně, na rekonstrukce a výstavbu cest, chodníků, veřejného osvětlení. Celkem čtrnácti miliony korun kraj přispívá v rámci Programu pro poskytování dotací z rozpočtu Karlovarského kraje na zajištění spolufinancování sociálních služeb s celostátní a nadregionální působností. Spolu s financemi z MPSV jde na zajištění sociálních služeb půl miliardy korun. Na opravy téměř sedmi desítek památek letos přispěje kraj dotací ve výši 12 milionů korun. Více než jedenáct milionů korun je určeno na podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů. Na sportovní aktivity dětí a mládeže – pravidelnou činnost jde z krajského rozpočtu letos skoro jedenáct milionu korun, na vrcholový sport více jak 5,7 milionu korun, na pořádání sportovních akcí téměř 2,3 milionu korun, na sportovní infrastrukturu profesionálního sportu takřka 2,2 milionu korun a na reprezentaci kraje na významných národních a mezinárodních šampionátech zatím 342 tisíc korun. Do posledně zmiňovaného dotačního titulu je možné žádosti předkládat i nadále. Stejně jako v minulých letech i v tomto roce získají obce dotace na realizaci drobných vodohospodářských ekologických akcí, jde o více jak 11 milionů korun. Peníze budou využity na výstavbu či rekonstrukci kanalizací, vodovodů, čistíren odpadních vod, zdrojů pitné vody a úpraven vod. Nově od roku 2018 kraj poskytuje dotace na podporu oprav a stavebních úprav místních komunikací v obcích, a to ve výši pěti milionů korun.

Snažíme se vyjít vstříc žadatelům a rok od roku navyšovat finanční prostředky v těch programech, které byly dlouhodobě podfinancovány. Neustále jsme také v kontaktu se starosty obcí a ptáme se jich, jaké dotační tituly je třeba otevřít,“ říká hejtmanka Jana Vildumetzová. Výsledkem je například nový dotační titul na pořízení Senior Expresu pro přepravu seniorů ve městech a obcích, nebo dotační program, ze kterého je možné získat krajskou dotaci na opravy místních komunikací. „Systém krajských dotačních programů je nicméně z mého pohledu historicky příliš široký, a nepřehledný. Apeluji proto na své kolegy v Radě kraje, aby se snažili postupně upravit počet programů tak, aby byl racionální a bylo možné jednoduše kontrolovat příjem žádostí a vyplácení dotací,“ upozorňuje hejtmanka a dodává, že se představitelé kraje také se snaží omezit množství individuálních žádostí, chtějí, aby si žadatelé zvykli podávat své žádosti v termínu a do programů, které jsou pro tyto účely vytvořeny. Velmi důležité je pro žadatele i to, kdy dotaci během roku dostanou. „Změníme proto termíny tak, aby měli už zkraje roku jasno v tom, že příspěvek obdrželi a mohli lépe plánovat například opravu památky,“ dodává hejtmanka. Jana Bartošová

ÚSTECKÝ KRAJ

Letos potřetí kraj podporuje začínající podnikatele

V rozpočtu na pro letošní rok je na dotace připraveno celkem 256 milionů korun. Žadatelé mají na výběr ze 45 dotačních titulů. Pro projekty, které nedosáhnou na finanční příspěvek z vypisovaných titulů je připraveno 26 milionů ve Fondu Ústeckého kraje.

Tento plán schválilo zastupitelstvo Ústeckého kraje na konci loňského roku. „V rámci rozpočtu je tak vyčleněná částka určená pro dotační programy, které jsou určeny pro rozvoj regionu. Přál bych si, abychom některé oblasti, jako je například kultura a sport, mohli do budoucna ještě významněji podpořit,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.

Celkem třináct milionů kraj připravil v rámci Programu 2018 na podporu nové techniky, výstavby požárních zbrojnic pro jednotky dobrovolných hasičů a podporu spolků a veřejně prospěšných organizací působících na poli požární ochrany, ochrany obyvatelstva a ostatních složek integrovaného záchranného systému.

Letos potřetí mohli o podporu žádat podnikatelé o dotaci v rámci programu Podpora začínajících podnikatelů v Ústeckém kraji, kde pro ně kraj připravil celkem osm milionů korun. Jeho cílem je rozvoj podnikatelského prostředí regionu, zvyšování zaměstnanosti a tvorba nových pracovních příležitostí. V roce 2016 bylo takto podpořeno celkem 46 začínajících podnikatelů,“ uvedla tisková mluvčí Ústeckého kraje Markéta Flochová.

Kraj opět neopomněl ani na podporu sportu, kde v rámci Dotačního programu Sport 2018 připravil tři a půl milionu korun a v Programu Koncepce financování sportů s širokou mládežnickou základnou v Ústeckém kraji alokoval pět milionů korun.

V oblasti sociálních věcí Ústecký kraj podpořil rodinnou politiku, ve vyhlašovaném dotačním programu Podpora Ústeckého kraje v oblasti prorodinných aktivit částkou půl milionu. Pro lékaře i nelékařský personál v rámci dvou programů připravil téměř pět milionů korun.

Kraj vyhlásil také program určený na odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. Podmínky programu včetně vymezení dotčených obcí v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem stanovila Směrnicí meziresortní komise,“ sdělila Markéta Flochová.

Kraj vyhlásil také dotační programy v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy, životního prostředí a zemědělství, regionálním rozvoji a dalších. Na dotačním portálu Ústeckého kraje zájemci najdou veškeré informace o ukončených a běžících programech, do kterých je ještě možné se zapojit. Kraj podobně jako ostatní regiony vyhlašuje také individuální dotace. O ty je možné žádat například v oblasti podpory činnosti destinačních managementů, atletiky pro děti a dalších kategoriích. Hlavním účelem Fondu Ústeckého kraje je vyčlenění finančních prostředků na zabezpečení financování neziskových akcí a činností organizací a jednotlivců, které nelze financovat v rámci dotačních programů Ústeckého kraje, nebo u kterých tento způsob není vhodný. Jedná se zejména o zabezpečení financování obecně prospěšné činnosti na území Ústeckého kraje například v oblastech podpory individuálních akcí, individuální podpora revitalizace a resocializace území dotčeného těžbou hnědého uhlí nebo finanční dary v případě mimořádných nebo významných událostí. Zuzana Zlinská

LIBERECKÝ KRAJ

Dlužníci mají s dotacemi smůlu

V Libereckém kraji je možné čerpat krajské dotace v celé řadě oblastí. Je to například požární ochrana a krizové situace, doprava, kultura, památková péče a cestovní ruch, sociální oblast, životní prostředí, ekovýchova, včelařství, lesnictví, ochrana vod a odpady a další.

Každý program má vyčleněné finanční prostředky. „Jednotlivé programy mohou mít při rozdělování dotací navýšené alokace o úspory z minulých let nebo přesuny z jiných programů a podobně. O schválení dotací dle její výše dotace rozhoduje u individuálních dotacích buďto pouze Rada Libereckého kraje nebo zastupitelstvo. V rámci Dotačního fondu pak vždy zastupitelstvo,“ uvedl tiskový mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

Kraj rozděluje také takzvané kotlíkové dotace. Další kolo by mělo být vyhlášeno na podzim. Výhradně by se měly podávat elektronicky. Úspěšní tak budou ti, kteří pošlou žádost co nejdříve. „Má to tu výhodu, že elektronický systém měří tisíciny vteřiny. Na druhou stranu je tu ale riziko, že může zkolabovat, jak se to stalo v některých sousedních krajích,“ uvedl hejtman kraje Martin Půta.

I přesto to ale kraj zkusí. Elektronické podávání by totiž mělo zabránit tomu, že přijde někdo, kdo nashromáždí patnáct set žádostí a ostatní už nebudou mít šanci. Ostatně podobně to probíhalo i v minulém kole na jaře. Ve frontě čekali lidé, kteří měli s sebou až padesát vyplněných formulářů, přičemž za vyřízení každého z nich inkasovali až dva tisíce. Přednost navíc měly i ty žádosti, které dorazily na úřad poštou nebo kurýrem.

Podzimní výzva bude určena na výměnu všech druhů otopných zařízení. Dotaci získají lidé na tepelná čerpadla, kotle výhradně na biomasu, plynové kotle a kombinované kotle s automatickým přikládáním.

Uvidíme, jaký to bude mít efekt do budoucna. Podle mě podobný jako když se v devadesátých letech zaváděly z dotací přímotopy, nebo když se pak plynofikovalo. Až časem se ukáže, jak drahá bude biomasa, na kterou je tento program zaměřený. Ale každopádně to zlepší ovzduší,“ sdělil Půta.

Do žádného dotačního programu kraje se nesmí přihlásit nikdo, kdo má neuhrazené závazky po lhůtě splatnosti vůči Libereckému kraji, orgánům veřejné správy České republiky, zdravotním pojišťovnám, Evropské unii a také nikdo, kdo má uložený zákaz činnosti, je proti němu vedena exekuce, nachází se v likvidaci a nebo je akciovou společností s akciemi na doručitele.

Žadatele o dotace provede systémem dotační portál Libereckého kraje, kde zájemci uvidí, které dotační programy jsou v současnosti aktivní a pro které oblasti jsou určené.

Například v případě individuálních dotací mají žadatelé svůj záměr nejprve zkonzultovat pomocí internetového formuláře s pracovníkem krajského úřadu. Potom je třeba stáhnout si aplikaci pro vyplnění žádosti, vyplnit formulář žádosti včetně případných příloh, následuje samotné odevzdání žádosti. Kraj potom o dotaci rozhodne a v případě, že ji udělí, dostane uchazeč důležité informace k realizaci projektu. Po ukončení je třeba dodat také vyúčtování.

Na dotačním portále je také možné najít pravidla pro hospodaření s prostředky Libereckého kraje, zásady pro poskytování dotací nebo dotační kalendář. V každé kategorii je také telefonní číslo a emailová adresa na kontaktní osobu. Zuzana Zlinská

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Výše dotací je závislá na rozpočtu

Královéhradecký kraj rozděluje peníze na základě Strategie rozvoje kraje a Programu rozvoje kraje. Podporuje veřejně prospěšné projekty formou dotací poskytnutých z rozpočtu Královéhradeckého kraje.

Dotace kraj poskytuje zejména subjektům, jejichž projekty respektují mezinárodně uznávané principy trvale udržitelného rozvoje, na projekty přispívající k rozvoji občanské společnosti v oblastech ekonomické, sociální a životního prostředí.

Dotační programy jsou rozděleny hned do několika různých kategorií. Je to regionální rozvoj, vzdělávání, prevence rizikového chování, volnočasové aktivity, inovace, životní prostředí a zemědělství, kultura a památková péče, cestovní ruch, program obnovy venkova, sport a tělovýchova, dotace na individuální účel, kotlíkové dotace, mimořádné účelové příspěvky a dary.

Výše dotací pro jednotlivá odvětví je závislá na možnostech rozpočtu schváleného pro daný rok. Některé dotační tituly jsou vyhlašovány v průběhu roku, pokud kraj má dobrý výsledek hospodaření. Přehled rozděleným finančních prostředků je součástí seznamu podpořených žádostí,“ uvedl tiskový mluvčí kraje Michal Friček. Dotace schvaluje zastupitelstvo kraje, do 200 tisíc korun může rozhodovat rada kraje.

Dotační programy jsou koncipovány do odvětví, každý radní má svoji gesci, která přirozeně zahrnuje dotační odvětví. Největším dotačním programem je tradičně Program obnovy venkova – v roce 2018 se rozdělilo přibližně 58 milionů korun,“ řekl Michal Friček.

Například kategorii regionálního rozvoje kraj letos investoval peníze do obnovy hasičské techniky či rozvoje a budování dálkových a na ně navazujících cyklotras v regionu. V oblasti školství se investovalo třeba do rozvoje etické výchovy ve školách či rozvoje podmínek pro vzdělávání. V prevenci rizikového chování šly prostředky do prevence rizikového chování a zdravého životního stylu žáků. V oblasti volnočasových aktivit kraj podpořil projekty například v oblasti mezinárodní spolupráce dětí a mládeže, regionální soutěže a přehlídky pro děti a mládež v Královéhradeckém kraji nebo volnočasové aktivity pro děti a mládež. V oblasti kultury kraj podpořil projekty na podporu kulturních aktivit nebo na obnovu památkového fondu.

Samostatnou kapitolou jsou potom kotlíkové dotace. Rada kraje na svém červnovém zasedání schválila dotační program na snížení emisí z lokálního vytápění domácností v Královéhradeckém kraji.

Příjem žádostí o peníze na výměnu neekologických kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním první a druhé emisní třídy, za automatický kotel kombinovaný na uhlí a biomasu, kotel spalující výhradně biomasu, plynový kondenzační kotel či tepelné čerpadlo bude zahájen 19. září v 10 hodin dopoledne na dotačním portále DOTIS. V tento den bude probíhat pouze elektronický zápis do pořadníku žadatelů. „Žadatelé, kterým se podaří umístit v pořadníku v rámci kapacity 950 míst, budou moci od pátku 21. září od 8 hodin podat elektronicky řádnou žádost. Systém bude pro tyto žadatele otevřen až do úterý 2. října do 12 hodin. Doporučujeme nevyplňovat žádost ihned na začátku této lhůty ani na jejím konci, v této fázi projektové žádosti již není čas odeslání elektronické žádosti rozhodující, o pořadí rozhoduje čas zápisu do Pořadníku žadatelů z 19. září,“ uvedl Pavel Kavalír z Královéhradeckého kraje. Zuzana Zlinská

PARDUBICKÝ KRAJ

Kraj má několik unikátních dotačních titulů

Kraj podporuje s pomocí dotací a grantů celou řadu různých akcí, organizací i programů. Například kancelář hejtmana poskytuje programové dotace, dotace obcím pro dobrovolné hasiče, dotace ostatním složkám Integrovaného záchranného systému nebo individuální dotace.

V letošním roce kraj v rámci programových dotací rozdělil 6,9 milionu korun, dobrovolní hasiči si rozdělili 15 milionů korun, ostatní složky Integrovaného záchranného systému získaly dva miliony korun a v rámci individuálních dotací bylo rozděleno 5,5 milionu korun.

V oblasti kultury a památkové péče bylo potom rozděleno 36,5 milionu korun, v oblasti cestovního ruchu a sportu 18,9 milionu korun, v oblasti sportu 43,5 milionu korun, v oblasti životního prostředí a v oblasti zemědělství a venkov 156 milionu korun,“ uvedla tisková mluvčí Pardubického kraje Zuzana Nováková.

Další dotace kraj poskytuje v oblasti zdravotnictví. Kraj podporuje projekt podpory lékařů připravujících se na poskytování zdravotní péče v oborech všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost na území Pardubického kraje. Na tento dotační program je vyčleněno půl milionu korun.

Regionální rozvoj kraj podporuje třeba územně plánovací činnosti obcí částkou přesahující dva miliony korun. Podporuje také realizaci rozvojových projektů v problémových mikroregionech kraje, a to částkou 8,65 milionu korun. Na obnovu pietních míst věnovaných událostem a obětem I. světové války je vyčleněno pět milionů korun.

Odbor rozvoje zabezpečuje také administraci víceletého programu takzvaných kotlíkových dotací, které jsou financovány z dotace v rámci OPŽP. Prostředky jsou kraji poskytovány zálohově, poskytují se až na základě žadatelem předloženého vyúčtování a nevyčerpané prostředky se převádějí do dalších let. V lednu 2018 obsahoval rozpočet Pardubického kraje prostředky na uvedený účel ve výši 102,7 milionu korun,“ řekla Zuzana Nováková.

V sociální oblasti je na šest dotačních programů vyčleněno celkem 31,5 milionu korun. V dopravě potom na jeden dotační program 3,3 milionu korun. Celková částka je 335,6 milionů korun bez kotlíkových dotací

Pro každý dotační program je ustavena výběrová komise, která předkládá své návrhy příslušnému samosprávnému orgánu, tedy Radě, respektive Zastupitelstvu k rozhodnutí, a to v souladu se zákonem o kraji,“ uvedla Zuzana Nováková. Členové rady nemají své dotační programy, ale mají možnost udělovat individuální dotace v rámci rozpočtu kanceláře hejtmana.

Největšími dotační programy jsou kotlíkové dotace, které jsou posléze proplaceny z Ministerstva životního prostředí. Dále je to program obnovy venkova v celkové sumě 66 milionů korun, podpora sportování mládeže s investicí 23,5 milionu korun a podpora sociálních služeb, a to ve výši 23 milionů korun.

Mezi zajímavosti v udělování dotací patří v Pardubickém kraji například dotace pro malé venkovské prodejny, dotace pro začínající včelaře, rozvoj vodohospodářské infrastruktury, dotace na sociální podnikání, dotace na fundraising pro neziskové organizace a od letošního roku podporuje kraj i materiální zabezpečení sociálních služeb.

Za výjimečný lze v rámci České republiky označit program zaměřený obnovu pietních míst věnovaných událostem a obětem I. světové války, jehož cílem je zkulturnit památníky a pietní místa v obcích v souvislosti se stoletým výročím založení Československa,“ dodala Zuzana Nováková. Zuzana Zlinská

KRAJ VYSOČINA

Kraj Vysočina zjednoduší dotační politku

V celkem pěti prioritních oblastech vyhlašuje Kraj Vysočina desítky dotačních programů. Mezi prioritními oblastmi jsou konkurenceschopná ekonomika a zaměstnanost, kvalitní a dostupné veřejné služby, moderní infrastruktura a mobilita, zdravé životní prostředí a udržitelný venkov a atraktivní kulturní a historické dědictví a cestovní ruch.

Dotace z rozpočtu kraje putují do obce a měst, příspěvkových organizace obcí a měst, příspěvkových organizace kraje, neziskových organizací a podnikatelských subjektů. V roce 2018 je v systémových dotačních nástrojích kraje alokováno více jak 280 milionů korun,“ uvedla tisková mluvčí kraje Vysočina Eva Neuwirthová. O dotacích rozhodují příslušné orgány kraje, což je Rada Kraje Vysočina a Zastupitelstvo Kraje Vysočina.

Mezi největší dotační programy letos patří například Program obnovy venkova s objemem dotací ve výši 85 milionů korun nebo Stavby ve vodním hospodářství s celkovým objemem peněz 60 milionů korun.

V příštím roce se má systém přidělování dotací zjednodušit. Zatímco v předchozích letech bylo možné žádat o krajské dotace, granty prostřednictvím Fondu Vysočiny, Pravidel kraje nebo podle Zásad zastupitelstva, od roku 2019 bude žadatelům k dispozici veškerá systémová krajská finanční podpora jednotně pouze prostřednictvím Fondu Vysočiny. „Výhodou bude dopředu avizovaná výše celkové krajské podpory, navíc zveřejněná už v prosinci předchozího roku, jednotné formuláře a návyk žadatelů na jejich strukturu, zjednodušení dokládání povinných informací vázaných na platnou legislativu nebo nově také možnost vyzvat žadatele k doplnění žádosti,“ řekl náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Pavel Pacal.

Historicky jsou jednotlivé dotační tituly Kraje Vysočina v současné době vyhlašovány v různém čase v průběhu celého kalendářního roku. Nově bude na prosincovém jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina schválena celková alokace pro programy Fondu Vysočiny a současně bude také schválen kompletní seznam grantů pro následující rok – název program, podporované aktivity, výše celkové podpory, termín vyhlášení. „Potenciální žadatelé tak budou mít už na konci starého roku přehled, které dotační tituly budou v roce následujícím aktuální, bude se moci na jejich čerpání připravit a rozvrhnout si vlastní zdroje kofinancování,“ sdělil Pavel Pacal. Nově budou prostředky připravené pro rozdělení mezi granty vázány na daňové příjmy kraje. V roce 2019 je Kraj Vysočina připraven mezi žadatele rozdělit ze svých daňových příjmů až 5,5 procenta.

Pokud jde o budoucí podporovaná témata bude pozornost krajské samosprávy více směřována na podporu nástrojů řešících nedostatek vody v krajině, zachování služeb na venkově a také rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu.

Nová pravidla dotační politiky Kraje Vysočina neřeší administraci národních a evropských dotací například kotlíkové dotace, které se řídí krajem neovlivnitelnými pravidly, nebo přidělování studijních stipendií, vyrovnávací platby nebo financování sociálních služeb. Pravidla zároveň neřeší administraci žádostí o individuální dotaci. Zuzana Zlinská

OLOMOUCKÝ KRAJ

Prostředky na dotace kraj letos navýšil

Dotační tituly míří v Olomouckém kraji do celé řady různých oblastí. Je to například podpora podnikání, obnova venkova, podpora lesních ekosystémů, dotační programy pro podporu prevence kriminality, podpora výstavby a oprav cyklostezek a řada dalších.

Typově jsou dotace rozděleny do několika skupin a podle zaměření dotace – na činnost či akce. Dělí se na fyzické a právnické osoby, obce, města či příspěvkové organizace.

Ve schváleném rozpočtu roku 2018 jsou vyčleněny prostředky pro dotační programy, na individuální žádosti a návratné finanční výpomoci výši 347,8 milionu korun. Úpravou na jednání zastupitelstva kraje v dubnu letošního roku došlo k navýšení prostředků na dotační programy, individuální žádosti a návratné finanční výpomoci o 164 milionů korun. Dále byla částka navýšena o nové dotace vodohospodářského fondu. Celkem se jedná o částku ve výši 562 milionu korun,“ uvedl tajemník hejtmana Vladimír Lichnovský.

Poskytování dotací se řídí zákonem. Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200 tisíc korun v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu.

Podle kompetencí jednotlivých náměstků, kteří jsou odpovědní za svůj resort, jsou v jejich gesci programy a dotační tituly dle jednotlivých odborů,“ vysvětlil Vladimír Lichnovský.

Mezi největší dotační programy v letošním roce patří program na podporu výstavby a rekonstrukcí sportovních zařízení v obcích v Olomouckém kraji v roce 2018, program na podporu sportovní činnosti v Olomouckém kraji v roce 2018, program podpory kultury v Olomouckém kraji 2018, program obnovy venkova Olomouckého kraje 2018 nebo program finanční podpory poskytování sociálních služeb v Olomouckém kraji.

Dotace z krajského rozpočtu jsou poskytovány v souladu s prioritami krajské samosprávy a ve shodě se záměry Rady Olomouckého kraje pro období 2016 až 2020. Cílem poskytování dotací je rozvoj Olomouckého kraje a uspokojování všestranných potřeb jeho obyvatel. Všeobecné informace k dotačním programům je možné najít na webu Olomouckého kraje.

Pro rok 2018 pokračují všechny dříve vyhlašované dotace, jsou posíleny finanční alokace dotačních programů, jsou vyhlášeny úplně nové dotační tituly a připraveny další novinky. Novinkou pro žadatele je letos například uspořádání seminářů k jednotlivým dotačním programům. Informace ke konkrétním dotačním programům v letošním roce a termíny připravených seminářů jsou uvedené taky na webu kraje.

Pro žadatele je v letos připraveno také nové, jednodušší prostředí pro elektronické podání žádostí, včetně podrobného manuálu pro podání žádosti a praktické možnosti vyzkoušet si podání žádosti cvičně - bez zápisu do databáze žádostí o dotace.

Kromě vypsaných kategorií mohou žadatelé usilovat také o individuální dotace. Individuální dotace musí být určena na mimořádné akce či projekty a takto bude každá žádost posuzována. Před podáním žádosti o individuální dotaci je důležité seznámit se s podmínkami pro poskytování mimořádných dotací. Zuzana Zlinská

ZLÍNSKÝ KRAJ

Dotace je možné získat v pěti sekcích

Kraje v České republice mají vlastní dotační politiku danou zákonem. V souladu s novelou tohoto zákona v roce 2015 Zlínský kraj novelizoval svou dotační politiku a zřídil k počátku roku 2016 Fond Zlínského kraje.

V rámci tohoto fondu je poskytována programová a účelová podpora na realizaci projektů, akcí a aktivit zejména mimořádně významného a regionálního charakteru s definovanými měřitelnými výstupy, které směřují k dosažení cílů Strategie rozvoje Zlínského kraje a sektorových koncepcí.

Fond je členěn na pět sekcí. Jsou to rozvojové programy a krizové řízení na podporu rozvojových priorit Zlínského kraje, mimo oblast kultury, sociálních věcí, mládeže a sportu. Dále je to kultura na podporu kulturních akcí a aktivit, vydavatelské činnosti a obnovy památek, sociální věci na podporu sociálně zdravotních aktivit, mládež a sport na podporu sportovních a mládežnických aktivit a rozvojové projekty na financování rozvojových projektů Zlínského kraje,“ uvedla tisková mluvčí Zlínského kraje Adéla Kousalová.

Pro sekce Fondu rozvojové programy a krizové řízení, kultura, sociální věci, mládež a sport jsou nastavena obecná pravidla pro poskytování programové a účelové podpory, která jsou definována ve směrnici Pravidla pro poskytování podpory z Fondu Zlínského kraje a dále zpřesněna ve směrnici Prováděcí směrnice pro poskytování podpory v sekcích Fondu Zlínského kraje, která je opatřena potřebnými vzorovými formuláři. Na řízení rozvojových projektů Zlínského kraje v sekci Fondu rozvojové projekty se obecná pravidla definovaná směrnicí nevztahují, ale uplatňují se pravidla definovaná směrnicí Řízení projektů.

Podporovatelné aktivity v rámci každoročně vyhlašovaného Programu musí být v souladu s aktuálními potřebami území vyplývajícími ze základních a sektorových koncepcí Zlínského kraje. Mimo režim Programů Zlínského kraje je poskytována individuální podpora především na mimořádné projekty, akce nebo aktivity regionálního významu a ostatní individuální podpory,“ uvedla Adéla Kousalová. Poskytování podpory z Fondu na základě vyhlášeného Programu nebo ve formě individuální podpory musí být efektivní, hospodárné a účelné. Proces poskytování podpory musí být transparentní a nestranný a v souladu s obecně závaznými právními předpisy a podléhající příslušným předpisům Evropské unie, upravujícím oblast veřejné podpory.

Specifikem poskytování podpory z Fondu Zlínského kraje, v zájmu zajištění principu 3E – účelnost, hospodárnost, efektivita, je povinné definování monitorovacích indikátorů výstupů v rámci programové a účelové podpory, s výjimkou poskytování programové podpory na akce kulturního, sportovního a společenského charakteru v sekcích kultura a mládež a sport, a poskytování maximálně 70 procent podpory z celkových způsobilých výdajů, u obcí nad 5 tisíc obyvatel 50 procent podpory z celkových způsobilých výdajů z Fondu Zlínského kraje,“ řekla Adéla Kousalová.

Příjemce tedy musí na realizaci projektu participovat vlastním podílem, a to z vlastních nebo jiných zdrojů.

Požadavky žadatelů na získání podpory jsou posuzovány z hlediska priorit Zlínského kraje a souladu se strategickými rozvojovými dokumenty, požadavky převyšují disponibilní možnosti Zlínského kraje. Zuzana Zlinská

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Dotace míří do různých oblastí, třeba i včelařům

Žadatelé mohou v Jihomoravském kraji žádat o dotace a granty hned v několika kategoriích. Je to například kultura a památková péče, prevence a požární ochrana, venkov a zemědělství, sociální a rodinná politika, zdravotnictví, životní prostředí a další.

Proces schvalování dotací se řídí dle zákona o krajích. O dotacích do 200 tisíc korun rozhoduje krajská rada, nad tuto částku pak krajské zastupitelstvo,“ uvedl tiskový mluvčí kraje Jiří Klement.

V dotacích, které jsou schválené pro letošní rok jsou mimo jiné dotace z odboru regionálního rozvoje. Ty míří například na zkvalitnění služeb turistických informačních center, na program rozvoje venkova či na podporu vzniku destinačních organizací v turistických oblastech. Celkově má odbor regionálního rozvoje schválený rozpočet na dotace pro letošní rok 87 milionů korun.

Odbor životního prostředí má rozpočet na dotace ve výši 78,5 milionu korun a je možné je získat například v oblasti vodohospodářských staveb – kanalizace a čističky odpadních vod, v oblasti enviromentální výchovy a osvěty či lesní pedagogiky.

V oblasti školství je v letošním roce připraveno 57,4 milionu korun. Dotace jsou například v oblasti tělovýchovy a sportu, oblasti volného času dětí a mládeže, oblasti podpory vzdělávání národnostních menšin, oblasti zabezpečení minimální protidrogové prevence a dalších.

Odbor zdravotnictví zaštiťuje dotační program na poskytování domácí hospicové péče. V oblasti kultury a památkové péče má krajskou podporu například Muzejní noc a Noc kostelů. Dotace od kraje mohou získat také dobrovolní hasiči.

Rada kraje schválila také dotační program zaměřený zejména na podporu zachování provozu obchodů se základními potravinami a smíšeným zbožím na venkově v malých obcích. Třemi miliony korun letos podpoří kraj včelaře. Dotace v této oblasti je určená na podporu včelařů a včelařství za účelem stabilizace stavů včelstev, eliminace závažných onemocnění včelstev, zlepšení zdravotního a genetického stavu včelstev a podpora chovu včel jako významného odvětví zemědělství v Jihomoravském kraji.

Dotační program podpora rozvoje venkova má pomoci zachovat základní funkce v oblasti veřejné správy na venkově s ohledem na kvalitu života. Podprogram je pak zaměřen na podporu školní a předškolní výchovy, zdravotní a sociální péče a podporu projektů udržujících kvalitu života na venkově.

Kraj má také dotační program na podporu pečujících osob. Jeho cílem je podpora neformálně pečujících osob o zdravotně postiženého člena rodiny nebo seniora a aktivit nestátních neziskových organizací na podporu neformálně pečujících osob a neformální péče.

Jihomoravský kraj podobně jako ostatní regiony vyhlašuje také individuální dotace. „Tyto dotace jsou určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů,“ informuje Rada Jihomoravského kraje.

Pro žadatele je připravený speciální portál, na kterém naleznou všechny informace o aktuálně vyhlášených dotačních programech včetně pravidel, které je pro přihlášení nutné splnit. Online lze také kontrolovat stav žádosti. Zuzana Zlinská

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Na dotace jde letos 460 milionů

V celé řadě různých oblastí je možné v Moravskoslezském kraji získat dotace. Je to sociální oblast, zdravotnictví a podpora zdraví, prevence rizikového chování, rozvoj kraje a inovace, cestovní ruch, kultura a památková péče, vzdělávání, spost a volnočasové aktivity, životní prostředí a zemědělství, kotlíkové dotace a individuální dotace.

Každý dotační program ve svých podmínkách určuje i okruh možných příjemců. Dotační řízení je soutěž, kde dotaci získávají kvalitní a efektivní projekty. Nejčastěji se jedná zejména o neziskové organizace. Například v sociální oblasti jdou dotace převážně do neziskového sektoru, který tvoří především spolky, ústavy, církevní právnické organizace, obecně prospěšné společnosti. U některých dotačních titulů týkajících se převážně zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsou oprávněnými žadateli o dotaci i společnosti s ručením omezením, akciové společnosti, výrobní družstva invalidů a fyzické osoby podnikající jako OSVČ. U dotačních programů, jejichž příjemci jsou registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, jsou dotace poskytovány široké škále subjektů, jako jsou neziskové organizace, akciové společnosti, společnosti s ručením omezením i příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je kraj nebo obec a i samotným obcím. „V oblasti školství a volného času dětí a mládeže získávají prostředky nejčastěji školy a školská zařízení, nebo i fyzické osoby do 26 let. V oblasti regionálního rozvoje jsou primárními příjemci obce, ale také vysoké školy a podnikatelské subjekty,“ uvedla tisková mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.

Celkově Moravskoslezský kraj z rozpočtu 2018 vyčlení finance v hodnotě přibližně 460 milionů korun prostřednictvím čtyřiceti dotačních programů v rámci devíti odvětví.

Konečné slovo o přidělení dotací má zastupitelstvo kraje. Postup dotačního řízení je dán podmínkami vyhlašovaných dotačních programů. Administrátor kontroluje formální náležitosti podání dle předem daných podmínek schválených radou kraje. Monitorovací skupina pak hodnotí projekty věcně a uděluje body, opět podle předem schválených kritérií. Monitorovací skupina svůj návrh předkládá výboru, ten radě kraje a přidělení dotace nakonec schválí zastupitelstvo,“ sdělila Nikola Birklenová .

K největším dotačním programům patří každoročně Program na podporu poskytování sociálních služeb. Jeho objem je vyšší než 1,7 miliardy korun a je jedním z rozhodujících zdrojů financování sociálních služeb v kraji. Prostředky tohoto programu jsou kraji přidělovány každoročně ze státního rozpočtu. Prostředky tedy nejdou přímo z rozpočtu kraje. „Co se týče přímo krajských dotací, nejvyšší podpora proudí z odvětví regionálního rozvoje - 140 milionů korun, sociální oblasti - 136 milionů korun bez dotačního programu na podporu poskytování sociálních služeb a školství s téměř 80 miliony korun,“ uvedla Nikola Birklenová.

Mimo vyhlášených dotačních programů existuje možnost získat podporu kraje prostřednictvím individuálních dotací. Kromě vyhlášených dotačních programů Moravskoslezského kraje existují dotační programy financované ze Strukturálních fondů Evropské unie, národních programů, popřípadě programů obcí. Zuzana Zlinská

 

Olomoucký kraj

logo olomouckeho kraje

Hejtman:  Oto Košta (ANO)
Krajské město: Olomouc
Rozloha: 5267 km2
Počet obyvatel: 641681
Hustota zalidnění: 121 obyvatel/km2
NUTS: Střední Morava
Radní: Jiří Zemánek (ČSSD), Jan Zahradníček (ANO), Dalibor Horák (ODS), František Jura (ANO), Ladislav Hynek (ČSSD), Pavel Šoltys (ČSSD), Milan Klimeš (ANO), Ladislav Okleštěk (ANO), Petr Vrána (ANO), Ivo Mareš (ODS)
Koalice: ČSSD a KSČM
Počet obcí s rozšířenou působností: 13
Počet členů rady: 11
Počet členů zastupitelstva: 55

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2018 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji