Bilance hejtmanů: Splněné sliby i obvinění

foto otvírák brezen 2016Vzhledem k blížícím se volbám je letošní rok do značné míry také rokem bilančním pro dosavadní hejtmany. Podobně jako v minulých obdobích i poslední čtyři roky přinesly celou řadu splněných i nesplněných slibů, mnoho dokončených i stále rozdělaných projektů a především vystoupení krajů z vleklé finanční krize. Současně s tím ale někteří hejtmani řešili nebo řeší problémy, které na jejich práci vrhají nepříjemný stín.

V říjnu 2012 se konaly zatím poslední krajské volby. V celkem 13 krajích se rozhodovalo o tom, jaké složení bude mít zastupitelstvo a především, kdo usedne do hejtmanského křesla. Nakonec post nejvyšší získalo jedenáct osobností z ČSSD, jedna z hnutí Starostové pro Liberecký kraj a jeden člen KSČM. Ačkoliv ne všichni zůstali ve své pozici do dnešní doby, situace v krajích je z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, což nasvědčuje realizaci dlouhodobých plánů. Mezi ty patřilo především vyvedení krajů z vleklé finanční krize. To se nakonec podařilo, byť není úplně jednoznačné, jakou měrou k tomu přispěla právě činnost jednotlivých hejtmanů a krajských vlád a nakolik prosté zlepšování české ekonomiky. Například Královéhradeckému kraji se mezi roky 2012 a 2015 zvýšily příjmy asi o 23 procent a dluh klesl o půl miliardy. „Díky konzervativnímu přístupu při sestavování rozpočtu jsme pak schopni končit s kladným hospodářským výsledkem. Finanční kondice kraje je v současné době velice dobrá,“ bilancoval hejtman Lubomír Franc, který však v letošních volbách svůj post už obhajovat nebude. Za jeho vedení se kraj snažil zaměřit hlavně na investice do silnic a zdravotnického vybavení a na úspěšné čerpání evropských fondů. Naopak svou image se mu během let zlepšit nepodařilo, i dnes je totiž na posledních příčkách žebříčku popularity, většina lidí ho považuje za nevýrazného a necharismatického politika.

Velký pokrok je cítit také ve vztazích s vládními představiteli. Zatímco v době oranžových krajů a modré vlády byla atmosféra napjatá, v současnosti jsou jednání daleko uvolněnější a jednodušší. Díky tomu se podařilo dohodnout třeba zvýšení podílu z peněz, které stát vybere na dani z přidaného hodnoty. Podíl krajů na daňových výnosech se díky tomu vrátil do stavu před rokem 2011. A ani u toho by se nemuselo končit. Šéf Asociace krajů Michal Hašek chce i podíl z dalších daňových výnosů. „Chceme, aby podíl ze spotřebních daní u pohonných hmot, eventuálně u daně silniční, byl ukotven v zákoně a týkal se tak do budoucna jakýchkoliv hejtmanů. Bez ohledu na to, jak dopadnou volby,“ prohlásil.

SPLNĚNÉ SLIBY?

A co se povedlo v jednotlivých oblastech? Zatímco v sociální oblasti se krajům podařilo bez zásadních problémů převzít financování sociálních služeb, ve školství se stále nedaří přilákat mladé lidi k řemeslům a technickým oborům. Velkým tématem minulých voleb bylo zdravotnictví. Programům dominovaly sliby o stabilizaci krajských nemocnic a o rozsáhlých investicích. V tomto směru mohou být hejtmani spokojení. Hospodaření celé řady zařízení se zlepšilo a došlo na mnohé stamilionové projekty. „Mohl bych vyjmenovávat desítky položek, které se nově obměnily v seznamech majetku krajských nemocnic a na jejichž existenci závisí lidské životy nebo kvalita zdravotní péče poskytované nemocnicemi Kraje Vysočina,“ říká za Kraj Vysočina hejtman Jiří Běhounek s tím, že v regionu má nejvyšší hodnotu jednoznačně supermoderní lineární urychlovač pro onkologické centrum, který slouží v Nemocnici Jihlava. Běhounek zároveň přiznává, že se některé věci nepovedly. Zmiňuje klesající počet obyvatel regionu, nedostavěný pátý blok Jaderné elektrárny Dukovany nebo absenci komplexního dopravního systému, který region tolik potřebuje.

Ostatně právě sliby v oblasti dopravy byly dalším významným bodem předvolebních kampaní. Budoucí hejtmani slibovali investice do rozbitých silnic, stavbu obchvatů a jednání s vládou o finanční pomoci do této oblasti. I v tomto případě jde o částečný úspěch. Projektů se opravdu realizovalo po celé zemi stovky. Liberecký hejtman Martin Půta poukazuje na dokončené opravy všech silnic a mostů zničených povodní v roce 2010, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera zase na železniční projekty či na rekonstrukci průtahu v Kralupech nad Vltavou. Na druhou stranu se stále protahuje stavba některých dálniční úseků. Třeba D11 z Hradce Králové do Smiřic začne nejdříve na konci příštího roku.

HAŠEK A ZIMOLA POPULÁRNÍ

Ve funkci během uplynulých let nevydrželi všichni hejtmani. Zatímco Milan Chovanec, který stál v čele Plzeňského kraje, skončil ve své funkci kvůli nástupu na post ministra vnitra, u jeho kolegů to bylo podstatně složitější. Bývalého hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka vyzvali k odchodu radní i další straničtí kolegové, což nakonec skutečně vedlo k jeho rezignaci. Podobná situace později nastala i v Karlovarském kraji. Tamní hejtman Josef Novotný čelil tlaku, aby se vzdal hejtmanského nebo poslaneckého mandátu. Novotný nakonec zvolil to první a na podzim 2015 vystoupil i ze strany. „Jsem unaven diskriminací mého aktivního veřejného života v regionu ze strany krajského předsednictva, a to z důvodu obav některých členů vedení z toho, že pravidelně získávám vysoký počet preferenčních hlasů ve volbách,“ uvedl exhejtman.

O svá křesla se ale v jednu dobu báli i další sociálně-demokratičtí hejtmani. Řeč je o kauze Michala Haška a Jiřího Zimoly, kteří se v říjnu 2013 zúčastnili společně s několika dalšími sociálními demokraty neúspěšného puče, při kterém usilovali o rezignaci Bohuslava Sobotky. Vše podtrhla také povolební schůzka s prezidentem Milošem Zemanem, o které její účastníci do poslední možné chvíle lhali. Jenže současný předseda ČSSD pokusy o změny ustál a neúspěšní „pučisté“ se nakonec občanům za lhaní a možnou destabilizaci strany omluvili. A jak se ukazuje, lidé omluvu přijali. V současnosti totiž Michal Hašek a Jiří Zimola dominují pravidelně zveřejňovaným žebříčkům popularity hejtmanů a jsou vážnými kandidáty na hejtmany i v následujícím období. Pravdou je, že mají za sebou nezpochybnitelné pracovní výsledky. Především Michal Hašek je velmi aktivní politickou figurou, která dostala kraje z periférie zájmu do centra pozornosti médií i ostatních politiků.

DVA HEJTMANI OBVINĚNI

O rok později, v říjnu 2014, potkaly velké problémy také hejtmana Martina Půtu. Toho policie obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby a z přijetí úplatku v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela Máří Magdalény v Liberci. Vycházeli přitom z odposlechů, na kterých jsou slyšet ti, kteří úplatek předali. V tu chvíli na setrvání hejtmana ve funkci sázel málokdo. Přesto Půta tlak ustál a prozatím jediným politickým dopadem bylo jeho odstoupení z čela Starostů a nezávislých. V podzimních volbách bude navíc znovu kandidovat a podle politologů má velmi slušnou šanci na úspěch. On sám věří, že za poměrně širokou podporu může odvedená práce. „Kraj jsme otevřeli pro občany, naše hospodaření je stabilní, mnohem více investujeme do oprav majetku, vloni i letos přes 1 miliardu korun. Dokázali jsme přitom snížit zadlužení kraje o jednu třetinu,“ prohlásil muž, který se v nedávné době zviditelnil mimo jiné i darováním samopalu Sudajev prezidentu Miloši Zemanovi. O tom, zda šlo skutečně pouze o osobní dar bez politického podtextu, se stále spekuluje.

Jako by byl říjen pro hejtmany zakletý. O další rok později, v říjnu 2015, dostihla korupční kauza hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. Podle policie měl nabídnout úplatek vlivnému policistovi za to, že zařídí odložení vyšetřování dotačního podvodu. V tomto případě už se to ale bez následků neobešlo. Na nátlak své strany hejtman odstoupil z kandidátky pro podzimní volby, v hejtmanském křesle už ho tedy v příštích čtyřech letech neuvidíme. Sám hejtman trvá na své nevině a obrátil se kvůli tomu dokonce na Ústavní soud. Rozbořila podpořil i prezident Zeman, když během své návštěvy Olomouckého kraje prohlásil, že presumce neviny má platit i pro politiky. Filip Appl

 

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji