„Nikomu se nevyhýbám a ke všem přistupuji stejně,“

říká ministr zemědělství Marian Jurečka

jureckaZemědělská politika a podpora zemědělství je tématem, které hýbe v podstatě celou společnosti. Při svém nástupu do funkce sliboval Marian Jurečka, že bude naslouchat všem, kteří působí v oblasti zemědělství, bez ohledu na to, zda jsou malí či velcí. Poukazoval také na to, že se zasadí o podporu českých potravin nebo že přispěje k popularizaci oboru. V rozhovoru pro Krajské noviny se ho ptáme, jak se mu daří tyto cíle plnit a co říká na kritiku, která některé jeho kroky doprovází.

 

Tématem našeho rozhovoru má být především podpora zemědělství v regionech a rád bych začal u zemědělců samotných. Jistě se s nimi neustále setkáváte: Co zemědělce podle vás, ministra zemědělství, v tuto chvíli nejvíc trápí?

Zemědělství je natolik různorodá činnost, že ho nelze charakterizovat jednoduchými hesly. Určitě by vám každý zemědělec uvedl jiný problém, který ho trápí podle toho, jakým odvětvím se zabývá. Aktuální problém, který na určitou skupinu zemědělců v blízké budoucnosti čeká, je zrušení mléčných kvót na trhu EU.  Od 1. dubna totiž přestanou platit regulační pravidla pro množství mléka vyrobeného v zemích Evropské unie.

U mléka dlouhodobě vnímám rozpor mezi potenciálem českého zemědělství a jeho využitím v domácím potravinářském průmyslu. Výsledkem jsou stále vysoké vývozy mléčné suroviny a naopak dovozy už zpracovaných výrobků, vyrobených často právě z původně domácích zdrojů.  I přesto, že čeští výrobci budou čelit problémům, myslím, že Česká republika má silný potenciál pro udržení současné produkce a užití mléka.

Jak se v oblasti výroby mléka angažuje stát? Pomáhá nějak producentům?

Rozhodně ano. Producenti mléka mohou po skončení režimu mléčných kvót čerpat podporu prostřednictvím přímých plateb a Programu rozvoje venkova. Chov dojnic je u nás zařazen do plateb pro citlivé komodity a do dalších stávajících či připravovaných dotačních programů. Výrobci mléka mají také díky tzv. mléčnému balíčku možnost sdružovat se v producentské organizace a vyjednávat výhodnější podmínky.

Pojďme o krok dál. Obrovským problémem, který začíná velmi razantně klepat na dveře, je nedostatek mladých lidí, kteří by měli o zemědělství zájem. Vím, že je to do určité míry školská agenda, ale přesto – Snažíte se i vy přitáhnout mladé k zemědělství?

Zvýšení prestiže zemědělství, jako perspektivního sektoru pro budoucnost, máme za jeden ze svých hlavních cílů. Jen tak do něho totiž dokážeme přitáhnout mladé lidi…

A jak konkrétně se o toto zvýšení prestiže zasazujete?

Máme zpracovanou Koncepci vzdělávání ministerstva zemědělství na období 2015 až 2020, jejímž cílem je, mimo jiné, zvyšování kvality absolventů škol i mimoškolní vzdělávání dětí a mládeže. Finančně podporujeme kurzy pro pedagogy odborných předmětů. Dáváme podporu podnikům, které poskytují svá pracoviště, vybavení a instruktory pro odborný výcvik žáků středních škol rezortních oborů. Řešíme otázky finanční podpory ze strany ministerstva pro školní statky nebo školní polesí, protože zajištění kvalitní praxe je v současné době problematické. Chceme, aby žáci měli možnost si v reálných podmínkách ověřit teoretické znalosti, ale to jistě není jen otázka sektoru zemědělství. 

V našich novinách se věnujeme hodně krajské problematice. Spolupracuje ministerstvo, ať už v oblasti přitáhnutí mladých k zemědělství, tak i v jiných oblastech, také s regiony a jejich samosprávami?

Je zřejmé, že síť zemědělského školství často neodpovídá počtům pracovníků v sektoru v krajích, protože podíl absolventů k regionální zemědělské zaměstnanosti velmi kolísá. Sešel jsem se s řediteli středních škol s resortním zaměřením, jejichž zřizovateli jsou právě krajské úřady. Společně jsme jednali o aktuální situaci zemědělského školství.

A jak jim tedy pomůžete s řešením nízkého počtu absolventů některých oborů?

Chci do větší spolupráce se školami zapojit resortní firmy, jako jsou třeba Lesy ČR nebo Budvar. Další možnou podporou je více využít Ústav zemědělské ekonomiky a informací k dalšímu vzdělávání pedagogů či zajištění finanční podpory středních škol – v rámci podpory a propagace zemědělského školství na resortních výstavách. Rád bych, aby soukromý agrární sektor lépe spolupracoval se středními školami. V novém období Programu rozvoje venkova je také zavedena možnost, aby příjemcem dotace na investice mohly být i školní statky, což doposud nebylo možné, a přispěje to k jejich lepšímu vybavení.

Pojďme zase o něco dál. Jedním z cílů, se kterými jste nastupoval do pozice ministra zemědělství, bylo i zlepšit potravinovou soběstačnost naší země. Daří se to?

Zvyšování potravinové soběstačnosti je dlouhodobá záležitost, která podléhá mnoha různým vlivům. Patří mezi ně domácí i světová ekonomika, politická rozhodnutí, ale samozřejmě také vliv počasí a například i trendy ve výživě. Při vyjednávání o Společné zemědělské politice EU a jejím nastavení na národní úrovni jsme se zaměřili na nástroje, které podpoří potravinovou soběstačnost České republiky. Například budeme nově zařazovat do takzvaných citlivých komodit pěstování ovoce a zeleniny, i nadále se zaměříme na podporu živočišné výroby. To znamená, že budou podporovaní zemědělci, kteří budou pěstovat tyto komodity. V Programu rozvoje venkova se soustředíme na investice do zemědělské prvovýroby, potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Byl bych rád, kdyby Česká republika dosáhla relativní soběstačnosti v základních potravinách, jako jsou například domácí druhy ovoce a zeleniny. Stoprocentní soběstačnost pochopitelně není možná a není ani naším cílem v rámci jednotného trhu Evropské unie.

Asociace soukromého zemědělství vás před pár týdny obvinila, že podléháte tlaku velkých podniků a ustupujete jim. Malí zemědělci jsou prý na okraji. Je to pravda?

Od začátku svého působení na ministerstvu jsem začal jednat se zástupci všech zemědělských podniků, ať už jsou velké, střední nebo malé. Nikomu nenadržuji, nikomu se nevyhýbám, ke všem přistupuji stejně. Jedním ze subjektů, se kterým se často setkávám, je i Asociace soukromého zemědělství. Proto mě zarazilo jejich prohlášení, ve kterém mě obviňují z toho, že podléhám tlaku velkých podniků. Uvedená tvrzení se nezakládají na pravdě. Malé zemědělce, a mezi nimi samozřejmě i ty, kteří jsou sdruženi v ASZ, podporuje ministerstvo různými způsoby.

Údajně podle ASZ váš rezort nedostatečně využil možností reformy společné zemědělské politiky Evropské unie. Například jste nevyužili dotací na tzv. první hektary, proč ne?

Asociace mi přisuzuje, že jsem nevyužil nic z politických nástrojů, abych zavedl vyšší dotace na omezené množství tzv. prvních hektarů na farmě. Zároveň mi vytýká, že jsem nepodpořil zjednodušený režim pro malé farmáře nebo minimální překážky pro získání dotací. Na to odpovídám, že jsme zvolili jinou a podle nás vhodnější formu podpory. V rámci Programu rozvoje venkova budeme mít možnost přesně cílit na projekty malých zpracovatelů a farmářů. Nařízení EU umožňuje nastavit limit pro prémii mladým zemědělcům od 25 do 90 hektarů. Ministerstvo zemědělství aplikuje podle požadavku ASZ horní limit. Zemědělci hospodařící na méně než 15 hektarech mají, oproti větším farmářům, zjednodušené povinnosti při plnění tzv. ozelenění. Letos dostanou zemědělci více peněz například na nákup půdy nebo na pořízení zemědělské techniky. Podařilo se nám totiž prosadit zvýšení dotací poskytovaných prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu z původně plánované půl miliardy na dvě miliardy korun. Spolupracovali jsme s ASZ při novelizaci zákona, který umožnil domácí porážky skotu přímo na farmách. Pro malé farmáře je výhodou také to, že jsme zvýšili limity masa, které může být dodáno na trh přímo z malých hospodářství, aniž by museli mít schválení coby zpracovatelské podniky…

Kritizován byl i loňský přístup ministerstva k Roku rodinných farem, který vyhlásila OSN. U nás byla prý podpora tohoto roku prakticky nulová. Je to pravda?

V loňském roce jsme uspořádali pět Farmářských slavností pro rodiny s dětmi. Akce se konají právě na malých farmách s cílem propagovat jejich práci. Loni na ně Ministerstvo zemědělství vydalo více než tři miliony korun. Akce měla u veřejnosti i u zemědělců úspěch a letos v ní budeme pokračovat. Loni ministerstvo v rámci Roku rodinných farem uspořádalo projekt Poznej svého farmáře, kdy zorganizovalo pět akcí na podporu malých, většinou začínajících rodinných podniků. Na projekt, který lidem ukazuje možnosti nákupu kvalitních potravin v blízkém okolí přímo od farmáře, přispěl ministerský rozpočet částkou téměř 1,5 milionu korun. Akce měla tak pozitivní ohlas, že ji letos rozšíříme na 13 malých farem ve všech krajích ČR.

Velmi kritizované byly i prosincové televizní reklamy, ve kterých jste se objevil. Cílem bylo propagovat české výrobky, přesto – nelitujete zpětně toho rozhodnutí, tyto spoty udělat? Nebo případně rozhodnutí, že se v nich objevíte přímo vy?

Nezaznamenal jsem výraznější kritiku, naopak osobně mi hodně lidí říkalo, že se jim reklamy na podporu kvalitních potravin líbí, a že je podpora zemědělcům a potravinářům z mé strany velmi potřebná. Přistoupili jsme k tomu tak, že v reklamě nereprezentuji sebe coby ministra, ale zastupuji naše zemědělce, ke kterým se počítám. Podobnou formu propagace domácí produkce zvolili v minulosti i představitelé zemědělství v jiných zemích. Po debatách s odborníky jsme dali přednost jednoduchosti sdělení před najímáním herců nebo celebrit, kterým „zemědělskost“ nikdo neuvěří.

Je před vámi rok 2015. Co v souvislosti s podporou zemědělství letos chystáte? Budete rozjíždět nějakou novou kampaň na podporu českých výrobků?

Celkový český zemědělský rozpočet včetně prostředků z EU je pro letošní rok 53,7 miliardy korun. Je to pozitivní zpráva, podařilo se totiž pro letošek vyjednat, že na zemědělství půjde ze státního rozpočtu 18,4 miliardy korun, což je o téměř dvě miliardy více než loni. V roce 2014 šlo do zemědělství 16,5 miliardy korun. Jak jsem už řekl, podařilo se také výrazně navýšit dotace z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Peníze jsou z vlastních úspor, ze státního rozpočtu a jedna miliarda ze zisku státního podniku Lesy ČR.

Mezi hlavní cíle v letošním roce patří příprava Strategie rozvoje agrárního sektoru v ČR na období 2015 – 2020, s přesahem do roku 2030. Ve druhém pololetí chci také předložit vládě dlouho očekávanou novelu mysliveckého zákona. Intenzivně pokračují práce na řešení problematiky sucha a zadržování vody v krajině, aby z naší země voda jen neodtékala pryč, když už téměř pravidelně některé naše regiony zažívají dlouhá období sucha a spousta kvalitní půdy čelí erozi.

Na závěr si dovolím jednu osobnější a odlehčenější otázku: Ministrování je určitě časově extrémně náročné. Přesto – uděláte si čas i na sebe a svoje koníčky? Jak trávíte volný čas?

Pocházím ze zemědělské rodiny, a tak pro mě zemědělství bylo koníčkem vlastně už od dětství. Stále mě baví a třeba jízda na traktoru je adrenalinovým zážitkem i pro mé starší syny. Pokud mám čas, tak s rodinou rád jezdím na lyže, letos se mi podařilo provětrat i snowboard. A když se opravdu zadaří, tak si zahraji v kapele na tubu. Kromě ministrování – jak říkáte – vychováváme s manželkou čtyři malé děti, což takříkajíc rámuje všechno ostatní.

S ministrem zemědělství Marianem Jurečkou

hovořil Filip Appl

banner zastupka

sus web srpen 2017

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2017 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji