Kraje investují rekordní sumy do oprav škol

kraj vysocinaPrázdniny se pomalu chýlí ke konci a s nimi vrcholí každoroční stavební práce na školách a diskuse o změnách, které základní a střední školy od září čekají. A i v letošním roce se dočkáme zateplování škol, pořizování nového vybavení a rozšiřování prostor. Bude to také skutečně ostrý start pro novou ministryni školství Kateřinu Valachovou, která v červnu vystřídala Marcela Chládka.

Udělat z ministerstva školství ministerstvo budoucnosti. S takovou vizí vstupovala v červnu do vlády nová ministryně Kateřina Valachová. Prozatím na to neměla příliš času a v souvislosti s blížícím se školním rokem se tak spíše než o její práci hovoří hlavně o investicích do oprav a modernizací jednotlivých škol. Investicích, které jsou každoročním prázdninovým evergreenem a nutností pro to, aby budovy základních a středních škol nezastarávaly a držely krok s dobou.

Kraje a města se při těchto investicích mohou opřít o dotační programy Evropské unie. Pomáhají regionální operační programy i OP Životní prostředí, ze kterého se na letošní akce podařilo mnohým regionům získat rekordní prostředky. Nejde ale jen o čerpání evropských peněz. S financováním projektů pomáhají i přebytky z loňského roku. Například v Jihomoravském kraji je to okolo 230 milionů korun, což je dvojnásobek než v minulých letech. Peníze si rozdělí celkem osmnáct středních škol. „Poskytneme je na topení pro školu v brněnské Jaselské ulici, ale také na školy v Boskovicích, Znojmě nebo na Hodonínsku,“ uvedl náměstek hejtmana Stanislav Juránek. Čilý stavební ruch panuje v průběhu prázdnin i na Vysočině, kde je k dispozici skoro 300 milionů nebo v Pardubickém kraji. Zde řada středních škol úspěšně využívá dotace z Operačního programu Životní prostředí a zatepluje, opravuje střechy nebo vyměňuje okna. Celkem jde o projekty za 180 milionů korun. A to není zdaleka vše. „Z krajského rozpočtu jde letos na investice, opravy a údržbu našich škol přibližně 105 milionů korun. Navíc se dokončuje pět projektů z ROP v celkové hodnotě přes 89 milionů korun,“ přiblížil konkrétní kalkulace hejtman Martin Netolický s tím, že celkově se na krajských středních školách staví za 374 milionů. Peníze pomáhají třeba na VOŠ a SŠ technická v České Třebové, na SPŠ v Chrudimi nebo gymnáziu v Dašické ulici v Pardubicích.

Pozadu samozřejmě nezůstávají ani další regiony. V tom Karlovarském se největší změny odehrají na Integrované střední škole v Chebu. Realizují se tam projekty za 65 milionů korun. A nejde jen o rekonstrukci budovy. Studenti a učitelé se dočkají také modernějších strojů a vybavení školních dílen.

MATEŘSKÉ ŠKOLY PROKOUKNOU

Ovšem v některých regionech nemůže být o investičních rekordech ani řeč. Například ve Středočeském kraji je letos počet projektů na středních školách podstatně nižší. „Většina škol na Kutnohorsku pro letošní rok žádala o provedení pouze drobných oprav, které jsou hrazeny z prostředků krajského odboru školství. Stály přibližně 4 miliony korun,“ prohlásila tisková mluvčí kraje Nicole Mertinová. Vybočuje z toho pouze oprava střechy Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře za 5,4 milionů korun.

Peníze ovšem neposílají svým zařízením jen kraje. Stovky milionů korun po celé zemi jdou také do základních a mateřských škol, které zřizují jednotlivá města. Žáci se mohou těšit na nově vybavené a vymalované třídy nebo na kvalitnější vybavení. Třeba ZŠ Na Pohoří ve Zruči nad Sázavou bude úplně jiná. Kromě stavebních úprav se totiž připravuje na projekt Škola s hvězdičkou, díky kterému budou na škole pracovat noví odborníci a navštěvovat ji bude i rodilý mluvčí. Sousední Vysočina také nespí. Například v Třebíči se pracuje hned na pěti mateřských školách. A desítky projektů hlásí i všechny ostatní regiony a města. Například Česká Lípa v Libereckém kraji investuje díky evropským dotacím 45 milionů korun. „Největší akcí je zateplení čtyř budov, základní školy Slovanka a mateřských školek Sovička, Šikulka a Roháče z Dubé za 37,6 milionu korun,“ upřesnila mluvčí města Kristýna Brožová.Bechyně 17

Řada projektů se jako obvykle nestihne dokončit do začátku školního roku. Studenti tak mnohdy musí počítat s omezeními nebo se stěhováním v průběhu podzimních měsíců. To je i případ oprav historické budovy na Pospíšilově třídě v Hradci Králové, kam se zřejmě v říjnu přestěhuje místní obchodní akademie. „Na opravě bývalého Ústavu hluchoněmých se pracuje dle harmonogramu, který byl vzhledem k dodatečným restaurátorským pracím prodloužen z původního termínu konce září na konec října 2015,“ říká hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc s tím, že projekt bude stát přes 70 milionů korun.

HROZÍ NEDOSTATEK UČITELŮ?

Září přinese také některé významné změny, které zasáhnou do života všech učitelů i školáků. Tak především se na některých školách mírně obmění učitelské sestavy. Někteří kantoři si totiž nedoplnili vzdělání podle požadavků ministerstva školství a ze svých míst tak museli odejít. Nicméně oproti původním odhadům, že může jít až o několik tisíc učitelů, to ve výsledku byly desítky až stovky. Většina z nekvalifikovaných učitelů se totiž rozhodla si své vzdělání doplnit, ty zbylé ředitelé často propustili už v průběhu minulého školního roku. Většina krajů tak hlásí: učitelů je v podstatě dostatek, problémy se týkají jen konrétních specializací. Například v Libereckém kraji chybí němčináři, v některých jiných regionech zase učitelé fyziky. Letos nás tak zásadní problémy nečekají, výhled do budoucnosti už je ale prý horší. Před pár měsíci vydala Evropská komise zprávu, ze které vyplývá, že počet studentů připadajících na jednoho učitele se bude zvyšovat. Můžou za to hlavně nízké platy. „I když byly platy státních zaměstnanců pro rok 2015 zvýšeny o 3,5 procenta, platy učitelů stále nejsou dostatečně vysoké, aby mohly konkurovat průměrným mzdám v jiných povoláních vyžadujících podobnou úroveň vzdělání,“ uvádí EK ve své zprávě.

Co naopak český vzdělávací systém trápí, je každoroční praxe škol, které zaměstnávají učitele vždy pouze na deset měsíců a o letních prázdninách je tak posílají na úřady práce. „V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezónní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí především každoročně se opakující příchod části pedagogů a dalších pracovníků ve školství do evidence ÚP ČR,“ uvádí Kateřina Sadílková z Úřadu práce ČR. Podle dostupných údajů se v červenci na úřady práce zapsaly téměř čtyři tisíce učitelů, což je skoro o 800 více než loni. Jen minimum z nich přitom skutečně hledá práci, většina v září do školy zase nastoupí. Ministryně školství tuto praxi označila za obcházení zákona, které „v žádném případě nehodlá tolerovat.“ Připravuje proto novelu zákona, která by tomu mohla už v příštím roce bránit.

ZMIZÍ AUTOMATY NA SLADKÉ?

Ministryně bude mít mnoho práce i s dalšími problémy. Mezi ty nejpalčivější patří nepochybně nezájem o technické vzdělávání. Letos nás totiž s velkou pravděpodobností čeká další pokles počtu studentů a žáků škol zaměřených na technické obory. Kraje proti tomu bojují finanční podporou nejpotřebnějších oborů a nejrůznějšími formami propagace. Jenže prozatím spíše marně. Zatímco v loňském roce se zájem o technické a řemeslné obory zvýšil, letos je to bída. Na rozdíl od gymnázií a mnohých obchodních škol, které už jsou často plné, technické střední školy leckde vypisují už páté kolo příjímacích řízení. Podle ministerstva školství je klíčem popularizace konkrétních oborů a větší spolupráce s firmami. Toho bychom se mohli dočkat už v letošním roce. „Budu usilovat o podporu kvalitního technického vzdělávání i dalších oblastí vzdělávání významných i pro uplatnění na trhu práce. Podpořím i intenzivnější spolupráci firem a škol a principy duálního vzdělávání,“ hovořila nedávno o svých prioritách s představiteli Svazu průmyslu a dopravy ČR Kateřina Valachová.

Ministerstvo se musí věnovat i některým nedodělkům, které naplánoval exministr Chládek. Například rušení automatů se sladkostmi, ve kterých si děti kupují sladké limonády, chipsy a další nezdravé věci. Pokud čekáte, že v září, tak jak to bylo naplánováno, už na tyto automaty ve školních chodbách nenarazíte, jste na omylu. Úředníci totiž stále ještě nezpracovali novou vyhlášku, která by měla sladkosti nahradit prodejem čerstvého ovoce a zeleniny. Vše prý brzdí pomalá spolupráce mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem školství. Podle vedoucí tiskového oddělení ministerstva školství Jitky Ježkové prý ani není jasné, kdy bude vyhláška hotová. V tomto směru tedy stále nejsme dál než sousední Slovensko. Tam podobnou vyhlášku nedávno stáhli kvůli protestům provozovatelů školních bufetů. Filip Appl

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2021 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji