O třicet milionů méně, než očekával Liberecký kraj, přiteklo letos ze státního rozpočtu na financování sociálních služeb v regionu. Poskytovatelé služeb se tak mnohdy dostávají do platební neschopnosti. Kraj chce „lepit“ díry v rozpočtech těchto organizací dotacemi z vlastních peněz.
„Nepřísluší nám hodnotit nové fungování financování sociálních služeb, ale můžeme říci, že celý proces, tak jak je nyní nastavený, si kraj bere za své," řekla Krajským novinám náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Lenka Kadlecová. "Pravdou je, že rozdělování finančních prostředků by se mělo dít na té úrovni, která je nejblíže k občanovi, tedy optimálně na úrovni obcí a krajů. Kraje tvoří v souvislosti s převodem financování z ministerské úrovně na kraje sítě, které hodlají financovat. Tyto sítě jsou v ideálním případě tvořeny v úzké spolupráci s obcemi, protože právě obce jsou převážně zadavateli sociálních služeb. Jak takzvané síťování, tak celý „nový“ systém financování je pro kraj administrativně náročný, na což si postupně zvykáme.“ Problematické je, zvláště pro poskytovatele sociálních služeb, období, kdy ještě nejsou k dispozici finanční prostředky ze státního rozpočtu. Ty bývají uvolňovány pro kraje z kapitoly státního rozpočtu až někdy v polovině března a následně jsou distribuovány krajem konečným příjemcům - sociálním službám. Tento výpadek způsobuje sociálním službám nemalé problémy, kdy se vlivem zavedeného systému financování a provázání se státním rozpočtem dostávají mnohdy do platební neschopnosti.
Kraj se bude snažit tento výpadek a důsledky z toho plynoucí vymýtit svojí dotační politikou, kdy budou na krytí osobních rozděleny peníze z rozpočtu kraje pro účely částečného financování služeb, které jsou zařazeny do krajské sítě. „Kraj předpokládal, že obdrží pro letošní rok částku, která by měla oscilovat kolem hranice 344 milionů korun. Obdrželi jsme ale částku zhruba o 30 milionů nižší. Tento propad způsobuje problém poskytovatelům sociálních služeb a samozřejmě má dopad v konečném důsledku na kvalitu poskytovaných služeb i na jednotlivé uživatele služeb,“ uvedla Lenka Kadlecová.
V regionu se do budoucna chtějí zaměřit především na efektivnější financování sociální oblasti. Za důležité považují definování finanční náročnosti a zdrojů krytí služeb tak, aby žádná z cílových skupin uživatelů služeb neztratila přístup alespoň k nejzákladnějším službám na území Libereckého kraje. Tato zodpovědnost padá podle vedení kraje nejen na ně samotné, ale i na jednotlivé obce coby zadavatele sociálních služeb.
MUSÍ TO NĚJAK VYDRŽET
„Vzhledem k tomu, že jsme krajské zařízení, tak se nám s krajem spolupracuje dobře. Nevidíme tedy žádný rozdíl oproti dřívějšku,“ sdělila ředitelka Domova seniorů Liberec Ludmila Šlechtová. V případě množství peněz však přiznává, že situace není pro Domov nejlehčí. „Musíme to nějak vydržet s těmi prostředky, které máme. Peněz není nikdy dost, ale na druhou stranu, pokud dojde na zvyšování mzdových tabulek, tak potom budeme potřebovat větší finanční podporu. Přestože ta změna není tak vysoká, jedná se o částky v průměru zhruba mezi třemi až pěti sty korunami, prostředky na ni chybí. Ale považuji to především za systémovou věc, se kterou se potýkají i další zařízení,“ uvedla Ludmila Šlechtová. V současnosti podle ní chybí Domovu pro seniory necelé dva miliony korun. Nemusí to však být konečné číslo. Záleží také na tom, jak se bude vyvíjet druhá polovina roku a ceny energií. Co by nastalo v případě nejhoršího scénáře? „Nemohli bychom zaplatit za energie, ale doufáme, že navýšení přijde a vše ustojíme,“ stručně vysvětlila ředitelka Domova pro seniory Liberec Ludmila Šlechtová. Lukáš Zitka
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.