TÉMA MĚSÍCE - Stojíme na prahu další hospodářské recese, nebo nás čeká maximálně běžné zpomalení ekonomiky? To je asi nejčastější otázka, kterou se v médiích v současnosti zabývají makroekonomové. Ty pesimističtější scénáře naznačují, že i jednotlivé kraje možná čeká poslední rok nebo dva s poměrně štědrými rozpočty a relativně širokými možnostmi investic. Těmi nejsledovanějšími jsou přitom projekty zaměřené na obnovu a revizalizaci dopravní infrastruktury. Co regiony letos v tomto směru čeká?
Ačkoliv doprava není kvůli financování školství zpravidla největší položkou krajských rozpočtů, rozhodně patří mezi položky nejsledovanější. Sotva se tomu divit – už od svého vzniku se jednotlivé regiony potýkají s řadou výzev, které doprava přináší. Ať už je to nutnost údržby dopravní infrastruktury, zajišťování dopravní obslužnosti (například dofinancování ztrátových linek v autobusové i železniční dopravě), tak samozřejmě i opravy a investice, které jsou potřeba neustále a bez kterých dopravní síť rychle zastarává. V posledních letech pomáhá s financováním jednotlivých zmíněných částí hlavně ekonomický růst a z něj vyplývající vyšší příjmy ze sdílených daní. Druhým velmi důležitým zdrojem prostředků jsou pak evropské fondy, především pak Integrovaný regionální operační program. V tom je pro aktuální programové období k dispozici kolem 120 miliard korun. Letos však současné období končí, což znamená jediné: Snahu o dočerpání financí, které jsou v programu připravené mimo jiné i na opravy silnic II. a III. třídy. Nedávno tuto záležitost ostatně řešila na své únorové schůzce i Asociace krajů ČR. Hejtmani se shodli, že co nejlepší dočerpaní těchto peněz má rozhodně vysokou prioritu. „Komise pro dopravu Asociace krajů ČR pod vedením libereckého hejtmana Martina Půty připraví do 26. března návrh systémového vyčerpání zbývajících prostředků v IROP. Na našem nadcházejícím zasedání v Humpolci k tomu dáme závěrečné stanovisko,“ řekl k tomu hejtman Vysočiny a šéf AKČR Jiří Běhounek. V závěru loňského roku přitom IROP hlásil, že má rozděleno už přes 100 miliard korun. Miliardy získaly mimo jiné i projekty na opravu více než 886 kilometrů regionálních silnic. Letos by navíc mělo dojít k navyšování alokovaných prostředků. „IROP plánujeme přidat dalších 11 miliard. Peníze poputují hlavně na silnice II. a III. třídy, kde navýšíme o 8 miliard,“ dodává ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
HLAVNĚ SILNICE
A jak to tedy s těmi investicemi do dopravy v letošním roce bude? Zdá se, že podobně jako v tom loňském, kdy kraje investovaly rekordní částky především do oprav silnic II. a III. třídy, které jsou z celkového hlediska dlouhodobě v nevyhovujícím stavu. Například Královéhradecký kraj hlásí, že do nich loni nasypal přes 1,1 miliardy korun. Díky tomu opravil na 138 kilometrů silnic a 14 mostů. Jeho zástupci však upozorňují, že investice bude nutné držet každý rok, protože jinak se bude stav silnic zase rychle zhoršovat. „Udržet výši investic do silnic nad úrovní jedné miliardy ročně musíme, ať už bude na krajském úřadě sedět kdokoliv. Padesát procent krajských silnic je stále v havarijním stavu,“ řekl k tomu náměstek hejtmana Martin Červíček. Také Kraj Vysočina hodlá investovat víc než loni, a to rovnou o miliardu. Pokročit by měly dlouho diskutované a očekávané projekty, jako je obchvat Velkého Veselí nebo Velkého Beranova. Především druhá zmíněná obec čeká na novou silnici doslova jako na smilování. „Obchvat Beranova bude měřit 4,3 kilometru a povede severně od obce. Je to asi největší veřejná zakázka, kterou teď připravujeme,“ podotkl náměstek hejtmana Vladimír Novotný s tím, že předpoklad nákladů u této stavby je 650 milionů korun bez daně. Přes miliardu korun letos pošle do silnic Ústecký kraj. V plánu je rozsáhlá oprava Benešova mostu v Ústí nad Labem a samozřejmě i pokračující stavba obchvatu Chomutova, která letos spolyká na 250 milonů korun. A na velké dopravní projekty dojde letos i na území Středočeského kraje. Jeho vedení chce pokračovat ve stavbě obchvatů Jesenice a Králova Dvora a začít s obchvatem Záp. „Doprava zůstává jednou z priorit. Co nás bude hodně stát, je integrace dopravy, tam se už blížíme ke třem miliardám a doufám, že příští rok bude zaintegrovaný již celý kraj,“ řekla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.
Pokud bychom hledali projekty i mimo silniční dopravní síť, rozhodně se musíme podívat do Jihomoravského kraje. Pro letošek má totiž tamní samospráva naplánován nákup 37 nových elektrických vlaků za 6,65 miliardy korun. Většinu peněz kraj získá z evropských dotací, na zbytek si pak bere bankovní úvěr.
CELÝ TEXT SI PŘEČTĚTE V TIŠTĚNÝCH KRAJSKÝCH NOVINÁCH
zdroj foto: www.kr-vysocina.cz
Hejtman: | Josef Bernard (ČSSD) |
---|---|
Krajské město: | Plzeň |
Rozloha: | 7561 km2 |
Počet obyvatel: | 581175 |
Hustota zalidnění: | 73 obyvatel/km2 |
NUTS: | Jihozápad |
Radní: | Marcela Krejsová (ODS), Ivana Bartošová (Koalice pro Plzeňský kraj), Martin Baxa (ODS), Pavel Čížek (Starostové a Patrioti), Ivo Grüner (ČSSD), Zdeněk Honz (ČSSD), Milena Stárková (ČSSD), Radka Trylčová (ODS) |
Koalice: | ČSSD s KSČM |
Počet obcí s rozšířenou působností: | 15 |
Počet členů rady: | 9 |
Počet členů zastupitelstva: | 45 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.