Peníze z emisních povolenek jsou mimořádným příjmem státu, který by se měl vrátit do strukturálně postiženého regionu. Takový je požadavek Karlovarského kraje, o kterém chce jednat s premiérem Andrejem Babišem. V příštích čtyřech letech jde o více než 8 miliard korun, které odejdou do státního rozpočtu. Kraj by je místo toho mohl využít například na podporu vzniku vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Po jednání se zástupci společnosti Sokolovská uhelná a s vedením měst Sokolov a Chodov to řekla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.
Karlovarský kraj zároveň osloví další dva strukturálně postižené regiony, aby společně vytvořily zákonodárnou iniciativu, tedy změnu zákona o obchodování s emisními povolenkami, případně zákona o regionálním rozvoji. „Cena emisních povolenek se navyšuje, a tak nám už dnes hrozí, že i když má Sokolovská uhelná zásoby uhlí na 20 let, k útlumu těžby může dojít mnohem dříve. Je proto nutné, aby finanční prostředky, které odcházejí do státního rozpočtu, zůstaly v našem regionu. Ten je v mnoha ukazatelích na posledních příčkách mezi kraji, ať se to týká HDP na obyvatele, přílivu peněz ze státního rozpočtu i EU. Chceme, aby peníze za emisní povolenky v regionu zůstaly na zvláštním účtu, ze kterého by šly peníze do programu na tvorbu vysoce kvalifikovaných pracovních míst a dalších důležitých projektů," vysvětlila hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová. Společnost v současnosti zaměstnává 3 tisíce lidí, útlum těžby se ale dotkne až 15 tisíc obyvatel regionu.
Její slova potvrdil předseda Dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná František Štěpánek, který zároveň upozornil na to, že podobně jako v sousedním Německu musí i náš kraj už dnes řešit, co bude po odtěžení uhlí. „Cílem systému povinnosti nákupu tzv. emisních povolenek pro vypouštění CO2 je potlačení spotřeby fosilních paliv, prioritně uhlí, při výrobě energií. Tzn. omezení a v konečném důsledku rychlejší ukončení těžby a spalování uhlí. V sokolovském regionu dojde k urychlení útlumu oboru, který byl po mnoho generací zcela dominantní. Vlivem zdražení emisních povolenek na úroveň přesahující 20 euro za jednu povolenku dosáhne v následujících letech platba za Sokolovskou uhelnou úroveň 2,5 miliardy Kč ročně. Považujeme za korektní a nutné, aby tyto finanční prostředky byly v plné míře využity pro strukturální změnu našeho regionu, prioritně pro tvorbu nových pracovních míst s odpovídající kvalifikací. Pro stabilní budoucnost regionu je nutno zabránit odlivu kvalifikované části obyvatel a vytvořit odpovídající podmínky pro návrat vzdělané mladé generace po studiích zpět. Očekáváme obdobný přístup k regionům s útlumem uhlí v České republice, jako je připravený v sousedním Německu. Jsem přesvědčený, že by se na Sokolovsku vzhledem k rozsahu útlumu mohl a měl realizovat pilotní projekt, který by prokázal, že lze provést řízený útlum souběžně s restrukturalizací a bez sociálních otřesů. Je plně oprávněný a srozumitelný požadavek, aby finanční prostředky získané ekonomických tlakem na útlum těžby uhlí byly využity ke kvalitní strukturální změně v postiženém regionu," uvedl František Štěpánek.
Diskutovalo se také o návrhu Evropské komise, která chce v budoucím programovém období čerpání dotací od roku 2021 rozdělit evropské regiony na tři skupiny. Karlovarský kraj by přitom spadal mezi méně rozvinuté regiony, kam by šly desítky milionů korun a nejvyšší dotace na jednotlivé projekty. Vláda ČR chce naproti tomu rozdělit regiony jen do dvou skupin, strukturálně postižené kraje včetně Karlovarského by tak musely soutěžit o peníze na projekty s podstatně bohatšími regiony. I o tomto postoji vlády chce hejtmanka mluvit s premiérem a ministry. (kvk)
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.