Na začátku letošního roku začaly na pardubickém zámku bourací práce. Zatím se týkají hlavně hospodářských objektů na nádvoří (čp. 2), které dostanou zcela nové využití. Zásah do nejcennější části zámku, do vlastního paláce, by měl nastat v polovině tohoto roku, až se stavební firma dobře sžije s chodem zámku a s představami investora, památkářů a celého realizačního týmu.
„Projekt na využití a obnovu zámeckých exteriérů a interiérů jsme dlouho připravovali. Ve spolupráci s architekty Lábusem, Pleskotem a Všetečkou jsme nechali upravit celý plán rozvoje zámeckého areálu, takzvaný generel zámku, ze kterého nyní vycházíme,“ říká 1. náměstek hejtmana Roman Línek.
Zatímco pro Východočeskou galerii se nic nemění a její výstavy plynule pokračují v dosavadním galerijním křídle, Východočeské muzeum je z velké části v pohybu. „Přesto jsou pro návštěvníky i nadále otevřené expozice historie Pardubic, archeologie a české sklářské tvorby. Připravujeme také rozšířenou nabídku prohlídek včetně krytu civilní obrany ve valech a různé další akce,“ říká ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek, který musel provozy z nádvoří provizorně sestěhovat.
Již v minulém roce muzeum zcela opustilo budovu čp. 2. naproti vstupní bráně do zámku. Tam sídlili mimo jiné restaurátoři, konzervátoři či historici, v suterénu byla truhlárna. Právě tady se nyní mohutně bourá. Vnitřek budovy bude totiž kompletně přestavěn a z větší části zpřístupněn veřejnosti. Vzniknou tu nové výstavní sály. Ten největší se poklene nad bývalou terasou směrem k valům.
Změny doznávají i objekty za hospodářskými budovami, kde sídlil technický úsek zámku. Většina z nich je nyní stržena, zbyly jen dvě garáže.
Veškeré bourací práce probíhají pod dozorem památkové péče a archeologů. Práce jsou monitorovány i z hlediska stavebně historického. Zámek má již zpracovaný obsáhlý stavebně historický průzkum, který bude na základě nově zjištěných poznatků z probíhající stavební činnosti aktualizován.
Na rekonstrukci za necelých 120 milionů korun již byla podána žádost o dotaci do evropského programu IROP prostřednictvím ITI pro Hradecko-pardubické aglomerace a po jejím schválení bude z 85 procent hrazena Evropskou unií. „Stavební část potrvá zhruba dva roky a na ni bude navazovat tvorba stálé expozice a další plánované projekty na zámku, které by z něj měly učinit atraktivní historický komplex s mimořádnou paměťovou i společenskou funkcí,“ dodal Línek. (pak)
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.