Ode dneška mohou občané podávat žádosti o příspěvek na ekologický kotel. V první fázi Moravskoslezský kraj přerozdělí půl miliardy korun. Novinkou dalšího kola jsou bezúročné půjčky, které nabízí Státní fond životního prostředí.
„V posledním desetiletí mají největší vliv na znečištění ovzduší lokální topeniště. Pokud lidé chtějí dýchat čistější vzduch, měli by si pohlídat, jak doma topí. Starý kotel komínem ročně vypustí průměrně 60 kilogramů prachu. Na tyto částice se pak váže rakovinotvorný benzoapyren. Výměna kotlů tak hraje důležitou roli nejen v čistotě ovzduší, ale i kvůli zdraví lidí,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Doplnil, že kraj bude opět na výměnu kotlů přispívat také ze svého rozpočtu. „Krajský příspěvek bude pro každého úspěšného žadatele stejně jako v minulém kole sedm a půl tisíce korun.“
Od roku 2016 Moravskoslezský kraj celkově přijal 14 a půl tisíce žádostí o kotlíkovou dotaci. Schválil jich 13 a půl tisíce. „Kotel už stihlo vyměnit asi 70 procent domácností, celkově už byla vyplacena více než 1 miliarda korun. Ve druhém kole výzvy kraj registroval 10 tisíc žádostí, z toho je možné vyhovět přibližně 8 300 žadatelům. Věřím, že bude o další příspěvky opět velký zájem, zvlášť když je tu možnost bezúročných půjček,“ řekl náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška.
Další vlna kotlíkových dotací bude vstřícná i k rodinám s nižšími příjmy. „Ministerstvo životního prostředí přišlo s nabídkou pro ty, kteří s výměnou kotle zatím váhali kvůli nedostatku financí. Klasický model kotlíkových dotací totiž počítá se vstupní investicí žadatele. Nově mohou zájemci při splnění podmínek programu získat bezúročnou kotlíkovou půjčku, určenou na plné předfinancování nákupu nového zdroje vytápění. Zažádat si o ni budou moci prostřednictvím svých obcí. Zároveň budou na obcích, které se do tohoto programu přihlásí, pomáhat s vyřízením dotace kotlíkoví specialisté. Věřím, že tento vstřícný krok bude silnou motivací, aby se lidé rozhodli svůj starý kotel vyměnit,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodal, že se jedná o pilotní projekt určený pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.
Bezúročné půjčky budou občanům zprostředkovávat jednotlivé obce. Jejich zástupci měli možnost seznámit se s podmínkami projektu na seminářích, které pro ně uspořádal Státní fond životního prostředí ČR v prostorách krajského úřadu. Jednou z obcí, která se do projektu možná zapojí, je Frenštát pod Radhoštěm. „O možnosti bezúročných půjček jsme už občany informovali. Teď zjišťujeme, zda bude o tyto půjčky zájem. Následně rozhodneme, zda Frenštát pod Radhoštěm o dotaci na bezúročné půjčky na státním fondu zažádá. Doufám, že se lidé pro výměnu starých kotlů rozhodnou, třeba tomu napomůže i příspěvek, který z městské kasy vyčleníme. Na každý nový ekologický kotel totiž přispějeme pět tisíc korun,“ sdělil starosta města Frenštát pod Radhoštěm Miroslav Halatin a doplnil, že v první a druhé výzvě kotlíkových dotací se ve Frenštátě pod Radhoštěm prozatím vyměnilo 70 kotlů, zhruba 20 žádostí ještě není administrativně ukončeno.
„Díky dotaci si budou moci občané pořídit plynové kondenzační kotle, tepelná čerpadla a kotle na biomasu, které splňují nejvyšší emisní třídu. Kotlíkové dotace nebude možné využít na nákup kotlů, které spalují uhlí. Přesto věřím, že bude o příspěvky velký zájem. Ministerstvo životního prostředí nám navíc přislíbilo další prostředky, pokud se nám podaří vyčerpat přidělených 500 milionů korun. V čerpání kotlíkových dotací byl zatím Moravskoslezský kraj nejúspěšnější v republice, doufám, že v tomto trendu budeme pokračovat i nadále. Je třeba si připomenout, že se s největší pravděpodobností jedná o poslední dotace na nákup kotlů a také to, že se blíží rok 2022 a tedy zákaz provozu starých neekologických kotlů,“ řekla náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí Jarmila Uvírová a doplnila, že domácnostem, které budou používat kotle 1. a 2. emisní třídy po 1. 9. 2022 hrozí pokuta až ve výši 50.000 Kč. (msk)
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.