Nejen o své vlastní silnice, ale i komunikace vybraných obcí a měst a některých soukromých klientů, jako jsou například čerpací stanice, se stará v Karlovarském kraji akciová společnost Údržba silnic Karlovarského kraje (ÚSKK). Tato společnost vznikla před deseti lety oddělením provozní části příspěvkové organizace Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje. V současné sobě ÚSKK zajišťuje údržbu na zhruba dvou tisících kilometrech, z čehož 245 kilometrů tvoří státní silnice I. třídy, 493 kilometrů silnice II. třídy a 1263 kilometrů silnice III. třídy.
Zimní údržbu zvládá ÚSKK víceméně sama. „Jen ojediněle, hlavně v odlehlých lokalitách s nízkou frekvencí dopravy, je využívána drobná dodavatelská výpomoc, obvykle od v místě působících firem, například zemědělců, kteří pomáhají třeba svými sněhovými frézami či při odvozu sněhu,“ řekl místopředseda představenstva ÚSKK Michal Riško. Dodal však, že už tři předchozí zimy společnost místní dodavatele nepotřebovala. O silnice se v zimě kraj stará technologiemi, které jsou doporučené pro konkrétní lokalitu a klimatické podmínky. V chráněných zónách, kterou je například Slavkovský les, se vozovka ošetřuje především inertním posypem, chemické ošetření se zde využívá jen výjimečně. Většinu silnic pak Karlovarský kraj udržuje podle aktuálního počasí nejen technikou, jako jsou traktory, frézy, sypače či nakladače, ale o převážnou část komunikací se stará i chemickou cestou, především použitím solanky a při teplotách od -7°C chloridu vápenatého. Těmito chemickými roztoky Karlovarský kraj ošetřuje 1500 kilometrů silnic a inertním materiálem 370 kilometrů. Pouze pluh používají pracovníci ÚSKK na 130 kilometrech vozovek. Bez údržby zůstane letos v Karlovarském kraji padesát úseků o celkové délce zhruba 138 kilometrů. Jsou to úseky silnic III. třídy s malým dopravním významem, na kterých neleží žádné trvale osídlené domy, nejezdí zde autobusy a dají se objet po srovnatelných či lepších komunikacích. Neudržované úseky, kterým je například silnice mezi obcemi Teplá a Otročín nebo Ryžovna a Potůčky, kraj vždy označí dopravní značkou, která oznamuje řidičům, že následující úsek je bez zimní údržby.
VŽDY ZÁLEŽÍ NA PODMÍNKÁCH
Náklady na zimní údržbu komunikací II. a III. třídy v Karlovarském kraji se pohybují mezi sto až sto padesáti miliony korun za rok, vždy však záleží na faktických klimatických podmínkách. Například v sezóně 2009/2010 se náklady na zimní údržbu navýšily, protože kvůli velkému množství sněhu kraj spotřeboval více soli i dalších posypových materiálů. Tehdejší zimu silničářům zkomplikoval také fakt, že došlo k výpadku dodávek soli a museli tak solit jen nevytíženější silnice, necelých tisíc kilometrů se udržovalo alternativně. Finančně náročnější byla také zimní sezóna 2012/2013, naopak v posledních dvou zimních sezónách, kdy byla zima mírnější, kraj utratil za údržbu kolem sta milionů korun. „Ve srovnání s loňskou mírnou zimou zaznamenává ÚSKK letos lehce zvýšenou spotřebu posypových materiálů, a to zhruba o 10 %,“ informoval Krajské noviny Michal Riško. V případě, že kraj za zimní údržbu ušetří, může zbylé finanční prostředky použít na běžnou údržbu komunikací. Peníze se tak využijí například na odvodňování vozovek, opravy svodidel nebo svislého dopravního značení, obnovu vodorovného značení, výspravu vozovek nebo údržbu mostních objektů a silniční zeleně. Vždy však záleží na konkrétní dohodě se zadavatelem. „Přerozdělování peněz mezi zimní a letní údržbou může být realizováno pouze na smluvním základě, zpravidla pokud je rozpočet na zimní údržbu některých vozovek v regionu plánován na celý kalendářní rok, tedy nejen na zimní, ale i na letní údržbu,“ vysvětlil Michal Riško a dodal, že pokud má ÚSKK smlouvu jen na zimní údržbu, nevyčerpané finance na letní údržbu použít nemůže. Karolína Frýdová
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.