Po celém svém území má Moravskoslezský kraj rozmístěné prostory, ve kterých skladuje pro letošní zimní údržbu komunikací 31 tisíc tun posypové soli, 55 tisíc tun inertního posypu a 450 m3 solanky. Těmito materiály udržuje Správa silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK) celkem 3542 kilometrů silnic II. a III., ale i I. třídy na území kraje.
„Z toho 1600 kilometrů ošetřujeme posypovou solí, 1682 kilometrů udržujeme inertním posypem a 90 kilometrů plužením,“ řekl Krajským novinám náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík. Podotkl také, že úsek silnice I. třídy z Ostravice nad Bílou, která vede kolem vodní nádrže na pitnou vodu, se nesmí udržovat chemicky, stejně tak jako silnice vedoucí z Frenštátu pod Radhoštěm na Pindulu. V kraji je také 169 kilometrů silnic, které se v zimě neudržují, protože jejich údržba by ve srovnání s frekvencí dopravy byla finančně náročná. Správa silnic v kraji v zimě zajišťuje údržbu 680 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, které patří státu, a udržuje i deset kilometrů účelových komunikací. Jedná se například o silnici Hvězda – Ovčárna na Bruntálsku, která je příjezdovou cestou na Praděd.
STŘÍDÁNÍ TEPLOT ZPŮSOBILO VÝTLUKY
Ročně dá Moravskoslezský kraj za zimní i letní údržbu kolem 420 milionů korun. „Průměrné náklady na zimní údržbu silnic II. a III. třídy jsou ve výši 180 milionů,“ informoval Daniel Havlík. V zimní sezóně 2010/2011 investoval kraj do údržby 168 milionů korun, další zimu 189 milionů a v dalších letech postupně 226 milionů a 130 milionů. Minulou zimu kraj utratil 163 milionů korun. Zima na přelomu let 2012/2013 tak patřila se 140 zásahovými dny a náklady téměř 230 milionů k těm náročnějším a nákladnějším, i výskyt poruch vozovek byl v tomto období vyšší. Celé zimní období ten rok začalo také nezvykle brzy, a to už na konci října. Naopak zimní sezóna 2013/2014 začala v polovině listopadu, kdy Správa silnic musela posypem ošetřit namrzající mosty. Celkově byla tato zima pro SSMSK méně náročná a v tomto zimním období bylo celkem 96 zásahových dnů. O náročnosti období vypovídá i množství soli, které kraj spotřeboval na posyp vozovky. Na sezónu 2013/2014 silničáři spotřebovali 8,6 tisíc tun posypové soli, zatímco rok předtím to bylo 36 tisíc tun. Loňská sezóna v Moravskoslezském kraji začala s posledním listopadovým týdnem a byla průměrná. Správa silnic vyslala své pracovníky na vozovky celkem 103x a spotřebovala 20 tisíc tun posypové soli.
ZAČÁTEK ZIMY BYL MÍRNÝ
Náklady za listopad a prosinec tuto zimu činily čtyřicet sedm milionů korun, což je nejméně za posledních pět let. V lednu se pak počasí v Moravskoslezském kraji vyznačovalo častým střídáním teplot, mrznoucími srážkami, nočními mrazy a odpoledními relativně vysokými teplotami nad bodem mrazu. Všechny tyto okolnosti přispěly k tvorbě výtluků a trhlin na vozovkách. „V těchto klimatických podmínkách se na drobné opravy povrchu vozovek používá studená balená směs, která umožňuje použití i při nízkých teplotách. Je mnohem dražší než běžná teplá obalovaná směs, používaná silničáři v letním období, a nemá dlouhou trvanlivost, a proto se využívá na ty nejnutnější provizorní dočasné drobné opravy,“ vysvětlil technicko-provozní náměstek SSMSK Milan Novák. V případě, že Moravskoslezskému kraji zbydou prostředky ze zimní údržby, využívá je k běžným opravám i v průběhu zimního období. „Správa silnic Moravskoslezského kraje spravuje jeden balík peněz na zimní i letní údržbu. V zimním období, když není potřeba zimní zásah, využíváme příznivé klimatické podmínky k údržbovým pracím, jako jsou ořezy a kácení stromů, čištění příkopů nebo opravy svodidel,“ řekl náměstek pro dopravu Daniel Havlík. Taková situace nastala letos, kdy teplé počasí na začátku února dovolilo silničářům provádět drobné opravy. Technika pro zimní údržbu ale musí být stále připravena k výjezdu. Přeinstalování všech vozidel na letní údržbu, které budou čistit komunikace po zimě, přichází v úvahu až koncem března, kdy Správě silnic končí zimní pohotovost. Karolína Frýdová
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.