V Olomouckém kraji se o údržbu silnic stará krajská příspěvková organizace Správa silnic Olomouckého kraje. Její roční náklady se pravidelně v posledních pěti letech pohybují nad částkou půl miliardy korun. Na základě smlouvy s ministerstvem dopravy se také olomoucká Správa stará o silnice první třídy, jen za loňský rok odvedla práci za 71 milionů korun. Objem prací, které si ministerstvo u hejtmanství objednává, ale v posledních letech klesá.
V olomouckém kraji je do zimní údržby 2015/2016 zařazeno 2927 kilometrů krajských silnic, 202 kilometrů krajských silnic se v zimě neudržuje. Od roku 2010 postupně Správa silnic přeřadila z neudržovaných silnic do udržovaných 16 kilometrů krajských silnic.
Celkové roční náklady Správy silnic Olomouckého kraje se odvíjí od klimatických podmínek. Za posledních pět let měla příspěvková organizace největší náklady v roce 2013 – 595 milionů korun, naopak v roce 2014 byly náklady o celých 92 milionů nižší. Podobně se odvíjí i čísla vyhrazená na zimní údržbu silnic II. a III. tříd. Ve zmiňovaném roce 2013 činil souhrn nákladů necelých 183 milionů korun, o rok později „jen“ 107 milionů korun. Kromě svých silnic se Správa silnic stará i o vozovky vyšší třídy.
„Naše příspěvková organizace Správa silnic Olomouckého kraje má uzavřenu smlouvu s Ministerstvem dopravy ČR na údržbu silnic I. tříd. V roce 2015 na tuto smlouvu bylo provedeno prací za 71 milionů korun. Množství provedených výkonů na smlouvu s ministerstvem stále klesá, pro různá omezení ze strany ministerstva dopravy,“ upřesnil Krajským novinám hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.
Další dva miliony korun pak přišlo na účet regionálních příspěvkové organizace za menší smlouvy s ŘSD ČR při údržbě silnic I. tříd. S obcemi a jinými organizacemi v Olomouckém kraji Správa silnic nemá uzavřené významné smlouvy, při případných požadavcích uzavírá smlouvy na jednotlivosti, v roce 2015 byly na tyto smlouvy provedeny práce za 774 tisíc korun.
VOZIDEL JE DOSTATEK
Pro provádění zimní údržby má příspěvková organizace připravenu tuto techniku: 58 sypačů pro chemický posyp se zkrápěním, radlice pro pluhování sněhu, 36 sypačů pro zdrsňující posyp, radlice pro pluhování sněhu, 36 traktorových sypačů pro zdrsňující posyp, radlice pro pluhování sněhu a další. Náklady na provoz této techniky při provádění zimní údržby krajských komunikací se v posledních letech pohybovaly v rozmezí od 24 do 67 milionů korun.
„Množství strojů provádějících zimní údržbu je dostačující, zde se bude pokračovat v jejich průběžné obnově. V roce 2016 je schváleno pro obnovu pořídit čtyři komplety automobilového podvozku, sypače a radlice. Příspěvková organizace rovněž postupně provádí program na zastřešení skládek inertních posypových materiálů, na rok 2016 jsou schváleny prostředky na zastřešení skládky v Jeseníku. Pravidelně na obnovu strojů a zařízení pro zimní údržbu je vynakládáno okolo 40 milionů korun. Jak investicemi kraje, tak příspěvkové organizace,“ odpověděl Krajským novinám Jiří Rozbořil.
V roce 2016 má Správa silnic Olomouckého kraje schválen plán s vyčleněním 170 milionů korun na zimní údržbu krajských silnic. Pokud bude potřeba vyšší částka, bude případně kryta z rezerv hejtmanství či příspěvkové organizace.
V kraji existuje několik oblastí, kde je zimní údržba zvlášť náročná. Jedná se o náhorní plošiny Nízkého Jeseníku severně od Šternberka včetně oblasti Moravského Berouna, Oderských vrchů (Potštátsko), Drahanské vrchoviny (Protivansko), kde jsou dopravně vytížené silnice vedeny otevřeným terénem. Díky vyšší nadmořské výšce při sněhu a větru zde dochází k tvorbě závějí častěji než v jiných oblastech.
„Speciální úsilí je nutné vyvinout také v horských polohách Šumperska a Jesenicka, zejména silnicích I. třídy I/44 Červenohorské sedlo a I/11 Skřítek. Jedná se především o častější údržbu, vyšší množství údržbových mechanizmů a posyp prováděný současně jak chemickými tak zdrsňujícími materiály pro zajištění okamžité i dlouhodobé adheze na vozovce,“ sdělil Krajským novinám hejtman Rozbořil. Lukáš Zitka
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.