Pardubický region rozdělili silničáři z důvodu zimní údržby na 86 okruhů. O většinu z nich se kraj stará prostřednictvím své příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS). Ta se na základě smlouvy s Ministerstvem dopravy ČR stará i o přibližně 500 kilometrů silnic první třídy. Objednávky obcí a měst na zimní údržbu jsou prý jen okrajovou částí v portfoliu činností krajské příspěvkové organizace.
Podle plánu zimní údržby je udržovaná silniční síť celého kraje rozdělena na 86 okruhů. Vlastními prostředky kraj zajišťuje 56 okruhů o celkové délce 2266 kilometrů a externě 30 okruhů o celkové délce 1239 kilometrů. „Pro případy většího sněžení je nasmlouváno více jak 100 dodavatelů pro pluhování s ohledem na malý rozsah prací potřebných pouze v situaci, kdy vlastní kapacity nedostačují a pro kalamitní situace. Jedná se zejména o dodavatele z řad místních zemědělců,“ uvedl pro Krajské noviny náměstek zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek.
Celkové náklady příspěvkové organizace na hlavní činnosti za rok 2015 dosáhly 588 milionů korun. Z nich na zimní údržbu vyčlenila přibližně 88 milionů korun. Oproti minulému roku sice došlo k nárůstu, v předchozích letech ale byly výdaje na zimní údržbu vyšší.
Na zimní údržbu silnic I. tříd má SÚS Pardubického kraje uzavřenou smlouvu s Ministerstvem dopravy. Na jejím základu zajišťuje plný režim zimní údržby včetně organizační přípravy a zpracování a projednání Operačního plánu zimní údržby. Prostředky vyčleněné na tuto údržbu jsou přidělovány ročně a jsou účelově vázány pouze na tuto činnost, tudíž nevyčerpané prostředky nemůže organizace převést do letní údržby a naopak. V případě Pardubického regionu se jedná se o přibližně 500 kilometrů silnic I. třídy a roční náklady na ně se dle náročnosti zim pohybují v řádech desítek milionů korun.
„Zimní údržba pro obce či města je již jen velmi okrajovou záležitostí jednotkách případů. Zde je třeba zmínit, že omezujícím faktorem jsou vlastní technické a personální limity a zejména nároky obcí, které logicky požadují údržbu ve stejném čase, kdy máme plné ruce práce s údržbou silnic krajských. Proto se jedná jen o drobnou výpomoc při pluhu případně i posyp, ale až po skončení údržby na krajské silniční síti,“ vysvětlil Jaromír Dušek.
GPS A DALŠÍ VYMOŽENOSTI
Pro lepší využití techniky a personálu i v letním období část zimní údržby zajišťuje kraj přes dodavatele. Snahou hejtmanství je, aby technika pro zimní údržbu byla využita celoročně. Proto se snaží pořizovat především víceúčelová vozidla. Náklady na jízdu sypače s radlicí podle stáří vozidla a odpisů mohou být i sto korun na kilometr (bez započtení ceny posypového materiálu). Každoročně proto v regionu obměňují techniku na zimní údržbu vozovek přibližně za 45 milionů korun. Pro techniku jsou k výkonu zimní údržby stanovena jasná specifika a tomu odpovídá i výbava. Vozy jsou kompletně monitorovány pomocí GPS, která dává dispečerovi možnost nejen vidět polohu vozidel, ale také veškeré technologické vstupy o prováděné činnosti (pluh, posyp včetně dávky, šířky a spotřeby), hladinu pohonných hmot, zapnutí výstražného zařízení, teplotu povrchu vozovky pod vozidlem, teplotu vzduchu a další údaje. „Ze zimní výbavy stojí za zmínku využívání podmetacích sněhových řetězů tzv. Rotogripů, které řidič aktivuje přímo z kabiny za jízdy. Po aktivaci mu pod hnanou zadní nápravu nabíhají rotující řetězy,“ popsal Krajským novinám Jaromír Dušek. Dalším speciálním vybavením jsou radlice s proměnnou šířkou, které využívají zejména pro údržbu širokých silnic I. třídy. Silničáři používají segmentových radlic, které lze přímo z kabiny v případě potřeby roztáhnout až o jeden metr. Vozidla jsou nově vybavována zábleskovými výstražnými světly, majáky a světelnými rampami využívajícími LED diody. Pro rok 2016 předpokládá kraj nákup čtyř speciálních nákladních vozidel včetně sypacích nástaveb, šest předsazených radlic, jedno solankové hospodářství na výrobu solanky a dva nakladače. Lukáš Zitka
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.