Sehnat lékaře je kumšt

V roce 2014 hospodařily krajské nemocnice se ziskem přes 47 milionů korun. V loňském roce činil jejich zisk už „pouze“ sedm milionů, špitály se musely vyrovnat především s pětiprocentním nárůstem platů. Největší bolestí zdravotnictví na Vysočině stále zůstává nedostatek doktorů. Kraj se proti tomu snaží bojovat třeba i náborovými příspěvky.

Pět nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina v roce 2015 dosáhlo zisku sedm milionů korun. „Ač hospodaření roku 2014 bylo o desítky milionů ziskovější, loňský rok byl ovlivněn pětiprocentním nárůstem platových tarifů, který nebyl zcela kompenzován úhradovou vyhláškou. Když vyhláška určí výdaje, na které nejsou zdroje, hospodařit v kladných číslech je velmi náročné,“ řekl Krajským novinám hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Náročná byla situace v krajském zdravotnictví především na začátku roku 2011, kdy se na Vysočině k hromadné protestní akci Děkujeme, odcházíme, připojilo 60 % lékařů. Hrozba odchodu takto vysokého počtu lékařů z nemocnic by znamenala kolaps poskytování akutní zdravotní péče. Po velmi hektickém období ale nakonec k žádnému omezení nemocniční péče nedošlo.

„Zdravotnictví nejen na Vysočině, ale na území celé ČR se potýká s personálními potížemi. Nedostatek lékařů se projevuje u zdravotnických záchranných služeb, v nemocnicích i v terénu, kdy se na venkově mnohdy nepodaří obsazovat místa v ordinacích praktických lékařů i stomatologů,“ vyjmenoval potíže hejtman Běhounek.

Nepřehledný a složitý systém vzdělávání i nerovnoměrné odměňování zdravotníků v jednotlivých segmentech zdravotnictví dostává kraje do situací, kdy případný odchod několika málo lékařů ohrožuje fungování celých oddělení nemocnic. Na Vysočině se snaží bránit například náborovým příspěvkem. Kraj také nabízí stáže a stipendia.

Na náborový příspěvek má nárok nový zaměstnanec, který uzavře s nemocnicí smlouvu. Doktory takto podporuje hejtmanství od roku 2010. „Od té doby jsme vyplatili přes tři miliony korun 39 lékařům zařazeným do kmenových struktur našich nemocnic. Jde například o posily na neurologii, odborníky na nukleární medicínu, vnitřní lékařství nebo na radiologii,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný.

LEPŠÍ LÉČBA

Ještě do krajských voleb by současné vedení kraje mělo stihnout stavbu PET/ CT pracoviště v jihlavské nemocnici. Lékaři díky němu budou moci dříve zachytit nádory a lépe kontrolovat léčbu u onkologických pacientů. Pracoviště za téměř 100 milionů by mělo začít fungovat letos na podzim. „Zjednodušeně lze říci, že budeme moci včasněji diagnostikovat nádory, lépe posoudit míru metastáz a sledovat účinnost léčby, což znamená, že pacientům se bude moci vybrat nejefektivnější léčba,“ jmenuje ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Stavební práce by měly být dokončené v září, první pacienti by měli být vyšetřeni na podzim. Celkové náklady jsou plánované na 95 milionů korun. Stavební úpravy budou stát 29 milionů, zbylých 66 milionů půjde na vybavení pracoviště. Projekt je financován Krajem Vysočina, Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Nemocnicí Jihlava.

Nové PET / CT využijí především pacienti Komplexního onkologického centra, které má v jihlavské nemocnici spádovost zhruba půl milionu lidí z Kraje Vysočina. V plánu je, že by do Jihlavy jezdili také pacienti z Pardubického a Jihočeského kraje, kteří využívají služby klasické nukleární medicíny. U těch je spádovost zhruba 200 tisíc lidí.

Lukáš Zitka