Nemocnice mají málo peněz i personálu

Nelehké chvíle si prožil Zlínský kraj v posledních letech s nemocnicemi, které vlastní. Krajské nemocnice ve Zlíně, Kroměříži a Vsetíně se v roce 2013 dostaly do dluhů a požádaly kraj, jakožto svého vlastníka, o pomoc. Ztráta činila celkem 270 milionů korun. Nejhůře na tom byla Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně s dluhem 190 milionů korun, následovala ji Kroměřížská nemocnice s padesátimilionovým mínusem, Vsetínská nemocnice pak dlužila dvacet čtyři milionů korun. Uherskohradišťská nemocnice jako jediná hospodařila beze ztráty. Kraj nakonec na začátku roku 2014 rozhodl o poskytnutí úvěru ve výši 180 milionů korun.

Po dvaceti milionech dostaly nemocnice v Kroměříži a Vsetíně a 140 milionů putovalo do zlínské nemocnice. „Tyto peníze jsou pomoc od staré zátěže a jde o to, aby se nezvyšoval další dluh. Nenavrhoval bych úvěr, kdybych věděl, že to jde do černé díry,“ řekl před dvěma lety hejtman Stanislav Mišák a uvedl, že peníze kraj poskytl z prostředků, které měly původně sloužit pro jiné potřeby kraje, neboť v rozpočtovém určení daní není ani koruna na financování nemocnic. Náměstek hejtmana zodpovědný za zdravotnictví Lubomír Nečas dodal, že kraj půjčuje peníze ze svých zdrojů, protože půjčka od bank by pro ně byla problematičtější. Původně chtěl kraj finance vrátit, splatnost půjček byla až do roku 2019, letos ale přišli zastupitelé s tím, že půjčku nemocnicím prominou. Podle Stanislava Mišáka si to kraj může dovolit, protože loni ani letos nečerpal žádný úvěr. Opozičním zastupitelům se ale tento krok nelíbí. „Je otázka, jestli to k něčemu bude. Nemocnici v Kroměříži se daří hospodařit odpovědně, ve Zlínské se nic nezměnilo. Jenže nemocnice musejí opravdu hospodařit s rozmyslem, jinak jim žádné odpouštění dluhu nepomůže,“ prohlásil na svých stránkách krajský lídr TOP 09 Vlastislav Navrátil.

ZDRAVOTNÍCI MAJÍ MALÉ MZDY

Kromě zadlužených nemocnic se podobně jako většina regionů i Zlínský kraj potýká s nouzí o zdravotnický personál. „V současné době se již i v našem kraji objevuje nedostatek odborných lékařů i zdravotních sester. Na vině je jednak komplikované vzdělávání, tak také nedostatečná finanční odměna zdravotníků. Průměrné mzdy jsou v našem kraji pod republikovým průměrem. Zdravotnický personál nám odchází do jiných krajů či do zahraničí,“ řekl Krajským novinám náměstek Lubomír Nečas, který se domnívá, že i tak se kraji daří zajistit pro občany kvalitní a dostupnou zdravotní péči na dobré úrovni. „V současné době dokončujeme síť výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby. Sanitka či záchranka se tak dostaví ke každému pacientovi v našem kraji nejpozději do 20 minut,“ informoval Lubomír Nečas. Stanoviště záchranné služby ale nejsou letos jedinou novinkou. Už na začátku roku uvedli zástupci kraje do provozu nový CT přístroj, který lékařům pomůže při diagnostice onemocnění. Nové diagnostické zařízení PET/CT pořídil Zlínský kraj s pomocí evropských dotací i do nemocnice ve Zlíně. Investovat bude kraj nejen do vybavení, ale i do nemocničních budov. Uherskohradišťská, Kroměřížská a Vsetínská nemocnice získají letos 5,5 milionu na opravy. Mimo to se podle Lubomíra Nečase bude vedení snažit i například o zajištění letecké záchranné služby nebo navýšení mzdového ohodnocení zdravotníků.

Že personál je alfou i omegou zdravotnictví si uvědomuje také poslankyně Margita Balaštíková, která povede kandidátku hnutí ANO do letošních krajských voleb ve Zlínském kraji. „Všichni chceme, abychom u nás měli medicínu tak říkajíc na světové úrovni, abychom k tomu měli odpovídající přístrojové vybavení a uměli ho v co největší šíři využívat. A k tomu potřebujeme zkušený, kvalifikovaný a stabilizovaný zdravotnický personál, který u nás bude mít možnost dalšího odborného růstu i podmínky k osobnímu životu,“ řekla Krajským novinám Margita Balaštíková. Podle ní má dosavadní způsob řízení zdravotnictví v kraji rezervy a je třeba, aby o nich hovořili především odborníci. Právě v organizačních a provozních opatřeních by se opírala o jejich návrhy, co je třeba udělat, aby krajská zdravotnická zařízení tvořila ten nejlepší, harmonicky spolupracující celek. Politici by pak měli práci zdravotnických zařízení v kraji usměrnit tak, aby byli občané spokojení. Karolína Frýdová