Po volbách v roce 2012 se vedení krajského zdravotnictví ujal bývalý hejtman Roman Línek z Koalice pro Pardubický kraj. V regionu v předchozích letech bojovali s velkým zadlužením svých nemocnic pomocí obrovských vyrovnávacích plateb. Současná koalice ve svém programovém prohlášení slibovala především ekonomickou stabilizaci zdravotnictví na Pardubicku. Ta se povedla.
V nemocnicích a příspěvkových organizacích zřizovaných krajem pracuje téměř pět a půl tisíce lidí. Jejich ekonomická situace ale nebyla v předchozích letech vůbec růžová. Nemocniční hospodaření bylo v červených číslech. Zastupitelé se proti tomu rozhodli bránit fúzí pěti krajských nemocnic koncem roku 2014. Pět nemocnic akutní lůžkové péče se spojilo do jedné akciové společnosti pod názvem Nemocnice Pardubického kraje (NPK). Dalším krokem pro udržení ekonomiky nemocnic bylo navýšení jejich základního jmění Pardubickým krajem o 250 milionů korun, které schválilo zastupitelstvo v roce 2014. Nové akciové společnosti se poté podařilo snížit závazky po splatnosti a od roku 2014 už není existenčně závislá na mimořádném příspěvku Pardubického kraje na provoz. Ten činil v předcházejících letech i více než 100 milionů korun ročně. Za roky 2008 – 2014 poskytnul kraj na vyrovnávací platby 387 milionů korun a dalších 50 milionů ve formě půjčky Krajské nemocnici Pardubice, ta je v současnosti už splacená. Ještě v roce 2012 činily dluhy krajských nemocnic přes 125 milionů korun. V loňském roce už Nemocnice Pardubického kraje neměla žádné závazky po době splatnosti. Výhled na letošní rok však už není tak pozitivní. Představenstvo začátkem dubna předložilo finanční plán s plánovanou ztrátou 9,5 milionu korun při čtyřmiliardovém obratu. Podstatný vliv na opětovný pád do záporných čísel má mít opětovný růst personálních nákladů o dalších 135 milionů korun
Kraj se také dokázal vyrovnat s navyšováním mezd ve zdravotnictví. Nemocnice skončily v loňském roce již podruhé za sebou v plusu. „Původně schválenou ztrátu 20 milionů korun se podařilo eliminovat a hospodaření skončilo 400 tisíc korun v plusu, a to i přesto, že v loňském roce nadstandardně vzrostly personální náklady o 145 milionů korun kvůli navýšení mezd o pět procent,“ hodnotil náměstek hejtmana Roman Línek.
Do vybavení a celkového zlepšení nemocnic zastupitelé v posledních čtyřech letech investovali více než 1,2 miliardy korun, převážnou část pokryly prostředky z Operačních programů Evropské unie. Důležité je pro krajské vedení i udržení stávajících statutů specializovaných center. „Naším cílem je získat ještě jedno takové centrum, a to v oblasti traumatologie, kde k tomu podle našeho názoru splňujeme všechny odborné předpoklady,“ uvedl ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Ne vše je ale růžové. Třeba u pardubické nemocnice schází parkovací místa a ideální není ani doprava do nemocnice. Kraj spolupracuje s magistrátem města na řešení, zatím však bojují s omezeným prostorem, který příliš mnoho možností řešení nenabízí.
V chrudimské nemocnici zase schází lékaři. „Navyšuje se chirurgická operativa, na porodnici máme nárůst 20 procent. Ale nejsložitější situace je na interně, kde nám vzhledem k mnoha sociálním pobytovým službám pro seniory na Chrudimsku přibývá starších pacientů a pacientů s dlouhodobými obtížemi a dlouhodobou hospitalizací. Personál je zde přetížený,“ informoval ředitel nemocnice Vladimír Kučera. Nedostatek lékařů řeší nemocnice zatím ze svých zdrojů. Nové lékaře se pak město Chrudim snaží přilákat nabídkou městských bytů. Lukáš Zitka
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.