Liberecký kraj ušetřil. Rozhodl se splatit část dluhu

Poslední červnový den odešle Liberecký kraj částku padesát milionů korun. Nebude se však jednat o žádnou investici, ale o mimořádnou splátku Komerční bance. Peníze, kterými kraj splatí část dlouhodobého úvěru, se podařilo ušetřit z rozpočtu.

V roce 2010 si kraj vzal půjčku 479 milionů korun na komplexní revitalizaci mostů na silnicích II. a III. třídy. K poslednímu dni minulého roku zbývalo uhradit ještě 380 milionů korun. Původně měl Liberecký kraj v letošním roce zaplatit ve standardní splátce padesát milionů. Rada kraje však rozhodla, že ušetřených padesát milionů nebude investovat, ale radši splatí další část úvěru. Na konci roku tak bude zbývající dlužná částka o dalších sto milionů korun nižší a bude činit 280 milionů. „Pokud dáme oznámení bance dvacet dní před úhradou, tak za mimořádnou splátku neplatíme žádné sankce ani žádný poplatek, tudíž jsme to přijali a splátka je plánovaná na 30. června,“ informoval náměstek hejtmana pro ekonomiku Marek Pieter. Tím, že kraj mimořádně zaplatí část úvěru, zkrátí splácení o jeden rok. Konečná splátka tak nebude v roce 2023, ale 2022. Dalším pozitivem pak je, že ušetří více tři miliony na poplatcích za standardní úhrady úroku.

INVESTOVAT KRAJ NECHTĚL

„Vedli jsme samozřejmě velkou diskuzi k tomu, zda prostředky využít, ale je to i o projektové přípravě jednotlivých záměrů. Už se plánoval rozpočet a jednotlivé investice, takže to, co jsme schopní realizovat a dokončit, je už v maximálním měřítku zaneseno v rozpočtu,“ zdůvodnil Marek Pieter, proč se Rada Libereckého kraje rozhodla použít ušetřené peníze na splácení dluhu a nechtěla například investovat do oprav silnic. Uvedl také, že je důležité snížit dluh, dokud se daří ekonomice a tím i Libereckému kraji. „Jenom zmíním, že k poslednímu dubnu jsme na tom tak, že máme o 107 milionů korun více oproti roku 2015 za stejné období,“ dodal náměstek pro ekonomiku s tím, že podobně by měl postupovat i stát - pokud se daří výnosu daní, tak by se měly nejdříve splácet dlouhodobé závazky, aby se v případě krize nebo snížení daňové výtěžnosti nemuselo přecházet k dramatickým změnám, ale mohlo se dál pokračovat v rozvoji kraje. Podle hejtmana Martina Půty díky tomu, že mimořádná splátka zrychlí splacení úvěru, bude mít v budoucnosti kraj možnost financovat třeba projekty ve zdravotnictví. Je totiž pravděpodobné, že projekt modernizace krajské nemocnice bude muset kraj řešit půjčkou a čím je jeho úvěrová angažovanost menší, tím větší má šanci na zisk dlouhodobého úvěru v budoucnu. „Je potřeba říct, že mimořádná splátka je především signál, že snižování dluhu, ke kterému jsme se na začátku volebního období zavázali, bereme skutečně vážně. Dluh se podařilo za volební období snížit o 400 milionů, to znamená o 100 milionů korun ročně,“ řekl hejtman a dodal, že je to tedy přesně opačná dynamika, než která byla v minulém volebním období, kdy dluh zhruba o 100 milionů korun ročně narůstal. Celková zadluženost kraje k poslednímu dni roku 2013 činila jednu miliardu a 152 milionů korun, na konci roku 2016, po zohlednění mimořádné splátky, by měla zadluženost Libereckého kraje klesnout na 748 milionů.

Karolína Frýdová