Podmínky pro separování mají obyvatelé Zlínského kraje takřka ideální. Po celém území stojí skoro čtrnáct tisíc barevných kontejnerů na tříděný odpad, což je o 100 % více než před deseti lety. Největší podíl tvoří nádoby na plasty a na sklo. V současné době je také do třídění odpadů zapojeno všech 307 obcí Zlínského kraje.
Kraj spolupracuje s obalovou společností EKO-KOM. Výsledkem jejich spolupráce je projekt Třídění je styl, jehož cílem je zvýšení množství a kvality separovaného odpadu. „Důraz je kladen zejména na aktivity cílené do oblastí, ve kterých občané ve třídění nedosahují tak dobrých výsledků jako v ostatních částech kraje. Součástí spolupráce je i finanční podpora projektu, stejně tak jako spolupráce s dalšími odpadářskými firmami, zaměřenými na likvidaci elektroodpadu, jejichž projekty kraj finančně podporuje,“ informoval Krajské noviny náměstek hejtmana Zlínského kraje pro územní plánování, životní prostředí a rozvoj venkova Ivan Mařák. Ve spolupráci s EKO-KOM kraj letos už podesáté připravil populární soutěž O keramickou popelnici. Vyhlášením výsledků kraj vyjadřuje poděkování obcím za jejich snahu získat občany pro třídění odpadů. Zároveň je to také motivace pro všechny zúčastněné. Jubilejní ročník se oproti minulým létům dočkal i několika změn. Kvůli spravedlivějšímu hodnocení se letos totiž zavedly čtyři velikostní kategorie místo dosavadních tří. Poprvé se také výsledky vyhlašovaly za celý kalendářní rok. Jedničkou v kategorii měst nad patnáct tisíc obyvatel se stalo Uherské Hradiště. To se snaží průběžně doplňovat kontejnery na tříděný odpad na základě požadavků občanů, ale i dle vlastního uvážení. Letos se také chystá rozdat, stejně jako loni, svým obyvatelům speciální tašky na třídění. Vedení města si ale uvědomuje, že v oblasti odpadového hospodářství je stále na čem pracovat. „Jsme spokojeni s tím, jak občané třídí odpad. Důkazem je právě umístění města v soutěži. Ovšem neustále je co zlepšovat, a to jak ze strany města, tak i ze strany občanů. Potýkáme se kupříkladu s ukládáním nevhodného odpadu ke stáním, zejména na sídlištích," uvedl člen rady města František Elfmark.
Kategorii do patnácti tisíc občanů ovládly v soutěži O keramickou popelnici Luhačovice. „Na čistotě města si dlouhodobě zakládáme, poděkování patří především našim občanům. Velmi nás těší zejména skutečnost, že jsme dokázali uspět už popáté za sebou," radoval se z výhry místostarosta Luhačovic Radomil Kop. Luhačovice ale získaly poprvé ještě jinou cenu. Tou bylo ocenění za největší nasbírané množství vysloužilých elektrozařízení. Každý občan vytřídil průměrně 2,65 kilogramu elektra. Pozadu nezůstalo ani Valašské Meziříčí, které získalo cenu za to, že jeho obyvatelé vytřídili do speciálních červených kontejnerů za sledované období bezmála deset tisíc kilogramů drobného elektrozařízení. „Díky červeným kontejnerům nekončí cenný materiál ve směsném komunálním odpadu. Ve městě máme aktuálně čtrnáct stacionárních kontejnerů, jejich počet by se měl letos rozšířit o další čtyři kusy,“ řekl vedoucí odboru komunálních služeb města Václav Chajdrna. Řekl také, že požádali o dotaci, ze které by rádi financovali vybudování zpevněných ploch na vybraných stanovištích, kde jsou nádoby na drobná elektrozařízení umístěné.
V současné době se v kraji vytřídí průměrně 40,9 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů na jednoho občana, což je mírně pod republikovým průměrem. „Pozitivní zprávou však je každoročně se zvyšující podíl vytříděného odpadu. Z pohledu nárůstu průměrného množství mezi roky 2014 a 2015 jsme se umístili na třetím místě v rámci republiky,“ uvedl Ivan Mařák. I podle společnosti EKO-KOM jsou celkové výsledky kraje sice pod celorepublikovým průměrem, z dlouhodobého pohledu však vytříděné množství využitelných složek odpadů z domácností v kraji každoročně narůstá. Ještě před jedenácti lety byla průměrná výtěžnost papíru, plastů, skla a nápojového kartonu na obyvatele necelých dvacet čtyři kilogramů. Karolína Frýdová
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.