Bezmála 8600 kilometrů silnic II. a III. třídy má na starost Středočeský kraj. Ten se o komunikace stará prostřednictvím Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje (KSÚS SK), která zajišťuje údržbu dodavatelskými společnostmi. Tyto společnosti pak udržují silnice na základě smluv o dílo pro jednotlivá cestmistrovství, kterých je ve Středočeském kraji přes čtyři desítky. Ačkoli mezi lety 2008 a 2013 kraj udržoval také některé silnice I. třídy a rychlostní komunikace, které jsou ve vlastnictví státu, v současné době se o jiné silnice nestará.
Ze čtyř tisíc kilometrů pražských a okolních silnic jich hlavní město prostřednictvím své příspěvkové organizace Technické správa komunikací hlavního města Prahy (TSK) v zimě udržuje něco málo přes polovinu, o ostatní se starají další smluvní správci. Na údržbu ulic a cest v zimním období hlavní město pro letošek vyčlenilo částku okolo 700 milionů korun.
Snižování počtu lůžek, omezování provozu či dokonce rušení celých oddělení. To jsou asi nejviditelnější důsledky nedostatku lékařů a zdravotnického personálu u nás. Problémy však nemají jen nemocnice. I přes ujišťování ministerstva zdravotnictví, že praktických lékařů je dostatek, opak je pravdou. Praktičtí lékaři stárnou a především v méně obydlených oblastech je jich nedostatek.
V Plzeňském kraji se o silnice stará Správa a údržba silnic Plzeňského kraje. Organizace byla zřízena především za účelem optimalizace správy a údržby silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Plzeňského kraje, jejich součástí a příslušenství jakož i dalšího majetku. Je členěna na útvary, z nichž největším je provozní útvar, který zajišťuje veškeré práce spojené s běžnou, letní a zimní údržbou komunikací ve vlastnictví kraje. Provozní útvar je tvořen šesti provozními středisky v okresech, tedy v okrese Plzeň – jih, Plzeň – sever, Tachov, Domažlice, Klatovy. středisko pro okres Rokycany slouží zároveň i pro Plzeň – město.
Pardubický region rozdělili silničáři z důvodu zimní údržby na 86 okruhů. O většinu z nich se kraj stará prostřednictvím své příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS). Ta se na základě smlouvy s Ministerstvem dopravy ČR stará i o přibližně 500 kilometrů silnic první třídy. Objednávky obcí a měst na zimní údržbu jsou prý jen okrajovou částí v portfoliu činností krajské příspěvkové organizace.
Dohodu o partnerství v příhraničí podepsali silničáři Pardubického kraje a Dolnoslezského vojvodství. Spolupracovat budou v rámci výzkumu nových technologií ve výstavbě, modernizaci a údržbě silniční infrastruktury. Dotací se na projektu podílí program s oficiálním názvem Interreg V-A Česká republika – Polsko.
V Olomouckém kraji se o údržbu silnic stará krajská příspěvková organizace Správa silnic Olomouckého kraje. Její roční náklady se pravidelně v posledních pěti letech pohybují nad částkou půl miliardy korun. Na základě smlouvy s ministerstvem dopravy se také olomoucká Správa stará o silnice první třídy, jen za loňský rok odvedla práci za 71 milionů korun. Objem prací, které si ministerstvo u hejtmanství objednává, ale v posledních letech klesá.
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.