Jihočeský kraj

Volby jsou tu: Kdo útočí ze zadních pozic?

Je to už v podstatě předvolební evergreen. Všechny průzkumy přisuzují první tři místa v nadcházejících krajských volbách třem parlamentním subjektům – ANO, ČSSD a KSČM. A ačkoliv je velmi pravděpodobné, že právě tyto tři partaje skutečně budou brát největší počet zastupitelských křesel, ještě to neznamená, že budou mít zároveň jediné a nezpochybnitelné slovo při utváření krajských koalic. Jazýčkem na vahách se totiž ve skutečnosti mohou stát úplně jiné strany a hnutí.

Na 7. a 8. října vyhlásil prezident Miloš Zeman krajské volby, do kterých podaly různé strany a hnutí celkem 270 kandidátních listin, což je o dvě desítky více než při regionálních volbách v roce 2012. Nejrozmanitější možnosti mají voliči v Moravskoslezském kraji, kde se přihlásilo 25 subjektů, naopak nejmenší výběr čeká lidi v Plzeňském a Královéhradeckém kraji. V současnosti jsou největší šance na celkové vítězství v souboji o krajská zastupitelská křesla dávány hnutí ANO. Podle šetření agentur Median a STEM/MARK může hnutí uspět v devíti ze 13 regionů, ČSSD by podle tohoto průzkumu slavila vítězství jen na Vysočině a v Jihočeském kraji, v Jihomoravském kraji by obě uskupení preferoval stejný počet lidí a v Libereckém by vyhráli Starostové. Jenže v srpnu zveřejněné šetření společnosti SANEP nabízí podstatně rozmanitější predikci. Podle něj by ANO mohlo mít největší podporu jen ve čtyřech regionech, ČSSD by pak opanovala volby v sedmi krajích. Ukazuje se navíc, že povolební vyjednávání nebude nejspíš pouze v režii těchto stran. Politologové se shodují, že letos se do zastupitelstev dostane zřejmě ještě větší počet politických subjektů než před čtyřmi lety. A to znamená jediné: ještě komplikovanější sestavování vládních koalic. Ostatně i šetření SANEPU umísťuje v některých krajích na přední příčky jiné subjekty. „Z posledních průzkumů lze říci, že se již s největší pravděpodobností nebude opakovat jednobarevná krajská nadvláda. Nelze rovněž vyloučit ani významný volební zisk lokálních krajských hnutí či koaličních uskupení, která se mohou stát alternativou k politice ČSSD a hnutí ANO,“ vysvětluje ředitel společnosti SANEP Oldřich Zajíc. Podle něj za vše může určitá voličská frustrace z vyprahlosti politických témat a absence voličské důvěry v politiky a politiku. Ze zadních pozic, stranou velkého souboje ČSSD a ANO, tak do voleb vstupuje celá řada dalších subjektů – KDU-ČSL, pravicové ODS a TOP 09, ale i neparlamentní partaje, jako jsou například Zelení, Svobodní a různé jejich koalice. Jakým způsobem a v kterých regionech by mohly zamíchat kartami?

NENÁPADNÍ LIDOVCI

Podle politologa Jana Hejtmánka lze v některých krajích očekávat úspěch třetí vládní strany KDU-ČSL. Ta má silné pozice hlavně ve východních Čechách a v moravských regionech, v tom Zlínském, kde v čele kandidátky stojí známá tvář se jménem Jiří Čunek, by podle zmíněného průzkumu dokonce obsadila druhé místo hned za hnutím ANO. Sociální demokraté by zde skončili až třetí. Zatím to přitom vypadá na těsný souboj a hejtmanský post tak nemá jistý nikdo. „Věřím, že voliči v našem kraji už pochopili, že nemohou volit stranu, jak ji znají na celostátní úrovni, ale podle kandidátů, kteří reálně v našem kraji mohou kraj vést,“ prohlásil Čunek, který věří, že má jeho strana v regionu velkou šanci na vítězství. Klíčový může být pro lidovce také Pardubický kraj, kde má k úspěchu blízko dlouholetý regionální politik a bývalý hejtman Roman Línek. Jeho KDU-ČSL totiž kandiduje v koalici s SNK ED a s Nestraníky a to na voliče, jak se zdá, zabírá. „Spoléháme především na dlouhodobou stabilní, zodpovědnou a slušnou politiku, kterou v kraji prosazujeme,“ prohlásil kandidát na hejtmana, který se také netají tím, že pomýšlí na vítězství. V řadě dalších regionů pak můžeme očekávat, že budou lidovci hrát roli možného partnera pro povolební koalice. Například v Jihomoravském, kde by mohla teoreticky pokračovat spolupráce s ČSSD, v Olomouckém kraji, kde se KDU v koalici se Starosty drží na čtvrtém místě průzkumů, v Plzeňském kraji, kde také kandiduje v koalici, nebo na Vysočině, kde by teoreticky mohlo spojenectví ANO s KDU-ČSL a dalšími stranami v zastupitelstvu přerušit vládu ČSSD podporovanou komunisty.

ZABODUJE NOVÁ PRAVICE?

ODS a TOP 09. Už nějakou dobu je zvykem, že právě tyto dvě strany jsou na české politické scéně jedinou možností pro pravicového voliče. Jenže jak se ukazuje, letos to možná bude trochu jinak. „Krajské volby budou i o určitém reparátu pravice, ale vlastně i obecně pravicového politického spektra. Zde stojí za zmínku jak postupný vzestup důvěry v případě ODS, pokles důvěry u TOP 09, tak i koaliční partnerství Svobodných se Soukromníky, které apeluje právě na pravicově smýšlející voliče,“ nastiňuje Oldřich Zajíc další možný trend, který by mohl v blížícím se klání nastat. A jeho slova potvrzují průzkumy dlouhodobě. Zatímco TOP 09 se spíše propadá a lze očekávat, že se v některých regionech vůbec nedostane do zastupitelstva, ODS si drží stabilní pozici v nejčastějším rozmezí od pěti do třinácti procent voličských preferencí. Skutečným černým koněm letošních voleb by ale mohl být ještě jiný subjekt. Konkrétně koalice Svobodných a Soukromníků, které průzkum přisuzuje zastupitelské mandáty hned v několika krajích. Nejsilnější pozici zřejmě budou mít v tom Zlínském, kde jim v současnosti průzkum přisuzuje páté místo. Podnikatel Ivo Valenta, který je zde lídrem kandidátky, slibuje snížit o 10 procent počet krajských úředníků nebo změnit krajskou nemocnici na fakultní. Slušně našlápnuto má koalice také v dalších regionech, například v Pardubickém, Královéhradeckém nebo na jižní Moravě, kde společnou kandidátku vede podnikatel Petr Pořízek. „Cílem koalice je stát se novou jasnou volbou pro pravicově smýšlející aktivní občany v Jihomoravském kraji a být názorovým oponentem vládních stran, jejichž politika všem lidem přináší pouze další omezování, regulace a zbytečné utrácení peněz daňových poplatníků,“ prohlásil při oznámení koaliční spolupráce.

Otázkou samozřejmě zůstává koaliční potenciál zmíněných stran. Zatímco v případě hnutí ANO si lze koalice s ODS nebo se Svobodnými a soukromníky představit, u ČSSD by se názorové a programové průniky hledaly podstatně složitěji.

MALÍ JAZÝČKEM NA VAHÁCH?

Jenže u sněmovních (s jednou výjimkou) pravicových stran boj o zastupitelská křesla rozhodně nekončí. „V Jihočeském a Libereckém kraji můžeme očekávat úspěch regionálních subjektů, když v Libereckém kraji budou Starostové pro Liberecký kraj dokonce obhajovat volební vítězství z roku 2012,“ uvádí ve své předvolební analýze politolog Jan Hejtmánek. A mnozí jeho kolegové tvrdí, že průnik místních subjektů do regionální politiky bude ještě rozsáhlejší. Velkou šanci má kromě známých Jihočechů 2012, kteří v průzkumu obsadili čtvrté místo, i další místní koalice – Pro Jižní Čechy. V ní jsou kromě TOP 09 také Hnutí Občané pro Budějovice a Starostové. V programu najdeme tradiční věci, jako je podpora výstavby a oprav silnic nebo pomoc venkovským středním školám, což jsou témata, se kterými ANO ani ČSSD nebude mít problém. Při výčtu místních kandidujících subjektů nelze zapomenout samozřejmě na Starosty pro Liberecký kraj, kteří obhajují hejtmanský post a na Změnu pro Liberecký kraj, kterou vede Zuzana Kocumová. V Karlovarském kraji má zase šanci na úspěch Hnutí za harmonický rozvoj obcí a měst, které se zaměřuje na taková témata, jako je podpora hasičů a podpora venkova.

I v dalších regionech ale můžeme očekávat nástup dosud méně známých či zavedených subjektů. V Pardubickém a v sousedním Královéhradeckém kraji, kde se rýsuje nutnost tvořit vlády nejméně ze tří subjektů, by roli těch třetích mohly hrát i koalice tvořené Piráty, Zelenými a Změnou a své místo v radě si v některých regionech možná vyjedná i koalice Okamurovy SPD a Strany práv občanů. Třeba v Moravskoslezském kraji obsadila čtvrté místo, což znamená, že by některé prvky programu – třeba velmi tvrdý postup v otázce bezpečnosti a migrace – skutečně mohla prosadit. Otázkou ale je, zda bude některá z vítězných stran ochotná do paktu s nimi vůbec jít. To už ale nelze dopředu předpovědět. Stejně jako není možné predikovat, kdo nakonec usedne v kterém hejtmanském křesle. Prozatím to totiž vypadá na jedno z nejnáročnějších sestavování krajských koalic v historii. Filip Appl

 

Jihočeský kraj

nove logo 400

Hejtman: Mgr. Jiří Zimola, ČSSD
Krajské město: České Budějovice
Rozloha: 10 056 km2
Počet obyvatel: 637 460
Hustota zalidnění: 63 obyvatel/km2
NUTS: Jihozápad
Radní: Lucie Kozlová (ANO), Jan Kubík (ANO), Jaromír Slíva (ČSSD), Ivana Stráská (ČSSD), Pavel Hroch (Jihočeši 2012), Jaromír Novák (ČSSD), Miroslav Joch (ČSSD), Petr Kalina (ANO), František Konečný (ANO)
Koalice: ČSSD a KSČM
Počet obcí s rozšířenou působností: 17
Počet členů rady: 11
Počet členů zastupitelstva: 55

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji