Volby už za týden, kampaně finišují

volby 2014Už jen týden zbývá do voleb, ve kterých vybereme nové europoslance. V současnosti vrcholí kampaně a řada stran se snaží ještě na poslední chvíli přesvědčit občany, že jsou pro ně a pro jejich život eurovolby důležité. Dlouhodobě se to totiž nedaří. Přestože europoslanci rozhodují o celé řadě věcí, které ovlivňují život i v České republice, zájem běžných lidí o evropskou agendu je minimální. A pravděpodobně na tom nic nezmění ani nákladnámediální kampaň, kterou si nechala zadat samotná Evropská unie.

Už od roku 1979 jsou přímo voleni poslanci Evropského parlamentu. S termínem evropských voleb v roce 2014 neměl prezident Miloš Zeman příliš na výběr. Na základě unijního rozhodnutí se musí uskutečnit v závěru čtvrtého květnového týdne, tedy 22. – 25. května. Češi budou volit celkem 21 z celkového počtu 751 europoslanců, což je počet, který stanovila členskými státy schválená Lisabonská smlouva.

Ze strany politických uskupení je o volby do Evropského parlamentu letos nebývalý zájem. Oproti roku 2009 se volebního klání zúčastní o pět uskupení víc, celkem tedy 38 stran a hnutí. Noví europoslanci se v Evropském parlamentu zařadí do příslušné politické skupiny podle ideologie strany, za kterou byli zvolení. Při volbě je proto dobré si uvědomit i to, ke které ideologii v EP se jednotlivé české strany hlásí. Nejsilnější frakcí v EP je proevropská Evropská lidová strana. Z českých stran se k ní hlásí KDU-ČSL a TOP 09. Sociální demokraté se řadí pod aktéž proevropskou skupinu S&D, ODS k Evropským konzervativcům a reformistům, komunisté k Evropské sjednocené levici. Ovšem situace se po těchto volbách pravděpodobně změní. Vzniknout mají nové frakce (například euroskeptická strana kolem francouzské nacionalistické političky Marie Le Penové) a úspěch se očekává i od nových hnutí, které se v tomto směru zatím jasně neprofilovaly. Přesto třeba v případě hnutí ANO se očekává spolupráce s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), což je frakce, která klade důraz na individuální svobodu, kulturu podnikání a sociální solidaritu. „Došli jsme k tomu, že mezi ALDE a hnutím ANO existuje značná programová shoda,“ konstatoval po jednom jednání lídr kandidátky ANO Pavel Telička. Hnutí Úsvit zatím hovořilo pouze o jednání s nejmenovanou pravicovou skupinou.  Frakce v EP doplňují ještě evropští Zelení (k nim se logicky hlásí i ti čeští) a skeptická Evropa svobody a demokracie.

VLÁDNÍ STRANY SÁZÍ NA ZNÁMÉ TVÁŘE

Už nějakou dobu známe všechny kandidáty, kteří usilují o hlasy voličů. A jsou mezi nimi jména očekávatelná, ale i tváře, které veřejnost překvapily. V současnosti nejsilnější politická strana posílá do boje o křesla v EP sociologa Jana Kellera „Sociální demokracie chce posílit vliv naší země v EU. Chceme zůstat hybnou silou integrace a udržet evropský sociální model. Věřím, že Jan Keller bude úspěšným lídrem kandidátky ČSSD a pomůže nám tyto priority prosadit,“ prohlásil předseda strany Bohuslav Sobotka. Keller vybízí v programu k zastavení daňových úniků a ke správnému využívání finančních prostředků, které má osmadvacítka k dispozici. Za ním kandidují europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc.

Hnutí ANO nasazuje na prvním místě bývalého eurokomisaře a muže, který stál u vyjednávání českého vstupu do EU, Pavla Teličku. Hlavním tématem volebního programu bude podle něj zásadní změna přístupu Česka k záležitostem EU. Sám se zaměří i na téma administrativní zátěže, které bylo přes jeho naléhavost nedostatečně reflektováno. „Za sedm let, kdy jsem působil v orgánu pro snižování administrativní zátěže v Bruselu, jsem jsem neregistroval ani jeden pokus českých europoslanců ke snížení administrativní zátěže. A to i přes stížnosti firem, že jde o problém číslo jedna,“ prohlásil Telička. Na druhém místě za bývalým eurokomisařem kandidují za ANO diplomaté Petr Ježek a Dita Charanzová. 

Dvě křesla bude ve volbách obhajovat KDU-ČSL. Kandidátku vede právník a vysokoškolský pedagog Pavel Svoboda. „Víme, že některá unijní nařízení mají svá negativa, nicméně je třeba si uvědomit, že Evropská unie nejsou oni, ale jsme to my a že nám členství v EU přináší také nesporné výhody,“ potvrdil Svoboda proevropský přístup své strany. Za ním kandidují Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský. A témata partaje? Tvorba pracovních míst nebo třeba problematika kvality potravin. Podle Svobody je 50 až 80 procent české legislativy v této oblasti ovlivňováno předpisy EU a je tak potřeba se této oblasti důkladně věnovat.

ZKOUŠKA PRO ODS

A co nabídnou voličům nevládní strany? Pro ODS to bude zkouška, zda si udržela alespoň nějaké jádro svých voličů. Tak či tak, stávajících devět mandátů bude strana obhajovat jen stěží. A to i přesto, že kandidátku vede zkušený europoslanec Jan Zahradil. Za ním kandiduje další europoslanec Evžen Tošenovský, bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová a europoslanec Oldřich Vlasák. Ve svém programu strana požaduje odmítnutí eura, rušení nadbytečných úřadů a méně regulace.„Chceme dělat realistickou a pragmatickou politiku, která bude ku prospěchu ČR a která bude hájit národní zájmy,“ prohlásil Zahradil.

TOP 09 jde do voleb společně se Starosty s heslem „Nekašlete na Evropu“. Lídrem je ekonom Luděk Niedermayer, za kterým o hlasy usiluje bývalý člen ODS Jiří Pospíšil a právník ze STAN Stanislav Polčák. K prioritám patří jednodušší evropská legislativa, bezpečný finanční trh či ochrana životního prostředí. „Kandidátka nabízí pro tato témata zkušené mezinárodně uznávané odborníky v jednotlivých oblastech,“ říká místopředseda Miroslav Kalousek.

KSČM bude obhajovat čtyři křesla. Kandidátku vede poslankyně Kateřina Konečná, kterou následují europoslanci Jiří Maštálka a Jaromír Kohlíček. Mezi priority strany patří třeba ochrana soukromí a osobních údajů. „EU musí účinně čelit takovým praktikám, jakou jsou nelegální odposlechy a další elektronická šikana. Internet musí podle nás zůstat svobodným médiem,“prohlásila Konečná.

Poslední parlamentním subjektem je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Hnutí vede do voleb advokátka Klára Samková, kterou na kandidátce následuje Roman Škrabánek a Kateřina Radostová. Hlavní programové teze se týkají posílení národní suverenity a zpřísnění imigrační politiky. „Vlna africké imigrace je tak obrovská, že místa, kam tito imigranti směřují, zcela ztrácejí svůj evropský charakter,“ odůvodňuje Klára Samková svou prioritu.

KAMPANĚ LEVNĚJŠÍ NEŽ DŘÍV

Kampaně jednotlivých stran pomalu finišují a už nyní je možné říci, že nepřinesly žádné velké překvapení. Strany objížděly jednotlivá města a obce, vylepovaly billboardy, využívaly sociální sítě nebo kanál Youtube a rozdávaly propagační letáky. Náklady jsou letos o poznání nižší než v roce 2009. Tehdy utratilo pět největších stran za eurovolby celkem 145 milionů korun (nejvíce ČSSD – 61,6 milionu). Letos se výdaje pohybují od desítek tisíc u těch nejmenších hnutí, po desítky milionů v případně velkých partají. ČSSD zaplatí za kampaň 25 milionů. Hnutí ANO oznámilo, že se jejich náklady vyšplhají na 18,5 milionu, TOP 09 hovoří o deseti milionech. „Plánujeme kontaktní kampaň, vyjíždět budeme do řady míst, i když samozřejmě na všechna se nedostaneme – to není možné,“ řekl šéf volenbího štábu Leoš Heger. Přes 15 milionů utratí za kampaň ODS. Úsvit a KDU-ČSL by se pak měly pohybovat s náklady kolem 5,5 milionu. Obě strany sází hlavně na dobrovolníky, lidovci pak na tradiční akci vyvěšování plakátů na domy a ploty příznivců. „Tento způsob kampaně, je na západ od nás naprosto běžný a už v minulosti jej strana několikrát využila právě z důvodu úspornosti a zároveň vysoké efektivity,“ dodává trojka na kandidátce Tomáš Zdechovský.

Navzdory kampani jednotlivých stran i Evropského parlamentu se velká účast voličů neočekává a jde tak hlavně o to, zda bude alespoň vyšší než v roce 2009, kdy k volebním urnám přišlo 28,22 procent voličů. Poslední průzkum společnosti SANEP je optimistický a poukazuje na to, že zájem jít k volbám by mohlo mít kolem 31 procent voličů. Největší volební potenciál má podle agentury hnutí ANO (mohla by získat více než 22,7 procent), následované ČSSD (17,6 procent) a komunisty (12,8 procent). Ostatní strany (TOP 09, ODS, Úsvit, KDU-ČSL) budou zřejmě usilovat hlavně o to, aby vůbec překročily pětiprocentní hranici. „Pokud by hnutí ANO dokázalo zmobilizovat maximálně i svůj voličský potenciál, mohlo by dosáhnout i na třicetiprocentní volební zisk. Takový volební úspěch by však byl na úkor dalších kandidujících stran,“ stojí ve zprávě společnosti SANEP. Zda se tento volební model naplní se ukáže už za týden. Zásadní roli bude podle všeho opět hrát voličská účast. Ta nižší nahrává KSČM a KDU-ČSL, vyšší pak stranám s méně stabilní voličskou základnou.

Filip Appl

Liberecký kraj

lbk

Hejtman:  Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj)
Krajské město: Liberec
Rozloha: 3163 km2
Počet obyvatel: 447788
Hustota zalidnění: 139 obyvatel/km2
NUTS: Severovýchod
Radní: Jitka Volfová (ANO), Jiří Löffelmann (SLK), Radka Loučková Kotasová (ANO), Marek Pieter (SLK), Přemysl Sobotka (ODS), Pavel Svoboda (ČSSD), Petr Tulpa (SLK), Květa Vinklátová (SLK)
Koalice: Starostové pro LBK a Změna pro LBK

Počet obcí s rozšířenou působností: 10
Počet členů rady: 9
Počet členů zastupitelstva: 45

 

 

banner zastupka

sus veltrh

 

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2018 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji