Čtyři roky krajských vlád: co se podařilo?

FOTO Otvírák srpen 16Další čtyřleté období krajských samospráv se pomalu blíží ke konci a s tím logicky přichází i bilancování a mapování toho, co se současným hejtmanům a jejich týmům během volebního období podařilo a co naopak zůstalo pouze na předvolebních letácích. A ačkoliv je za politiky mnoho práce, to nejviditelnější se odehrálo bez jejich přičinění: Kraje se, podobně jako hospodářství celkově, vymanily z krize a mohou si po letech opět dovolit třeba i víc investic.

Stabilizace rozpočtů, opravy krajských silnic, urychlení některých klíčových dopravních staveb, ale i podpora kultury, transparentnost, řešení nezaměstnanosti či stabilizace hospodaření nemocnic a pořizování nového vybavení do nich. Všechna tato témata jsme mohli před čtyřmi lety najít na propagačních materiálech řady stran včetně ČSSD, která následně vyhrála volby a dosadila své lidi do jedenácti hejtmanských křesel. A zatímco před osmi lety se musely nové regionální vlády vypořádat hlavně s velmi komplikovanou ekonomickou situací, po posledních krajských volbách byla situace podstatně klidnější. Samosprávy se mohly zaměřit například na investice a dotační podporu mnoha často zanedbávaných oblastí. K dobru tak můžeme samosprávám přičíst, že v uplynulých letech šlo více peněz třeba dobrovolným hasičům či na nejrůznější kulturní a neziskové aktivity. Dařilo se také investovat a dočerpávat evropské peníze z regionálních operačních programů. Při hodnocení uplynulých let nelze také opomenout celkové mediální zviditelnění krajů jako důležitých subjektů na české politické scéně a zásadní zlepšení komunikace s vládou. Jak se ukazuje, právě to do značné míry ovlivňuje, kolik budou mít regiony finančních prostředků a zda se jejich požadavky dočkají na centrální úrovni podpory. Od jara 2014 absolvovala vláda s hejtmany celkem sedm společných jednání. Schůzek s jednotlivými ministry pak bylo ještě mnohem víc. Na druhou stranu image krajů čas od času i něco zakalilo. Řeč je o angažování některých hejtmanů v pokusu o vnitrostranický puč v ČSSD, některé aféry šéfa Asociace krajů Michala Haška, podivné svržení exhejtmana Josefa Novotného v Karlovarském kraji nebo korupční kauzy, které se dotýkají hejtmanů Jiřího Rozbořila a Martina Půty.

MNOHÉ KRAJE STÁLE S DLUHY

Podívejme se ale na to, jak si kraje stály v jednotlivých oblastech. Z té ekonomické jsme v předvolebních materiálech v roce 2012 mohli najít spíše jen obecné proklamace o zodpovědném hospodaření a v některých případech o dalším nezadlužování nebo přímo o snižování dluhu. V tomto směru se ale kraje tolik chlubit nemohou. Podle společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů měří, dohromady dluží regiony přes 24 miliard korun, což je o miliardu víc, než kolik dlužily v roce 2012. Zatímco například Olomoucký a Liberecký kraj se držely na podobné úrovni dluhu, Kraj Vysočina výši svých úvěrů takřka zdvojnásobil. Na druhou stranu Královéhradecký kraj dokázal své zadlužení snížit o téměř 40 procent a na dobré cestě z velmi obtížné situace je i kraj Středočeský. Dlouhodobě se vyznamenává ale hlavně Plzeňský kraj, který má z tohoto pohledu suverénně nejzodpovědnější hospodaření ze všech regionů. „I pro rok 2016 jsme a zůstaneme jako jediný kraj bez nesplaceného úvěru i dalších dluhů,“ uvedla krajská mluvčí Alena Marešová. I přes dluhy se celková finanční situace krajů rok od roku zlepšovala. Zatímco v roce 2012 skončily kraje se schodkem ve výši tří procent, v roce 2014 už vykázaly dvouprocentní přebytek. Nakolik je to ale zásluhou končících krajských garnitur a nakolik za to může hlavně celkové hospodářské oživení, je ale otázkou. Jedna zásadní věc, o kterou se současné složení Asociace krajů zasadilo, v tom ale svou roli hraje. A totiž navýšení podílu krajů na výnosu z daní, o které hejtmani usilovali v podstatě už od svého nástupu do funkcí. V tomto směru pomohly hlavně zmíněné dobré vztahy krajů s vládou. „Vláda splnila slovo. Díky upravenému koeficientu u výnosu DPH tak kraje získají zpět tři až čtyři miliardy korun,“ uvedl předseda Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek s tím, že jde jen o napravení snížení, ke kterému došlo za vlády Petra Nečase.

ÚSPĚCHY V DOPRAVĚ

Mnoho si od současného kabinetu slibovali hejtmani i ve věci financování regionální dopravní infrastruktury. V tomto směru je výsledek také spíše pozitivní. V loňském roce si kraje vyjednaly 4,6 miliard na komunikace a letos pak další tři miliardy. Nedávno se navíc vláda zavázala, že se bude podílet na financování regionální železniční dopravy v letech 2020 až 2034. Každý rok na ni regiony dostanou přes 2,8 miliardy korun. Ostatně komunikace s vládou ohledně dopravy se až na občasné zádrhele celkem daří. Dokládá to i nedávná dohoda s Ministerstvem dopravy, že budou kraje zajišťovat zimní údržbu na silnicích prvních tříd, aniž by přebíraly kompletní zodpovědnost za tyto komunikace. „Tímto by měl skončit stav, kdy bylo možné na jednotlivé úseky silnic prvních tříd vypisovat výběrová řízení, což přinášelo celou řadu komplikací a kraje proti tomu od počátku bojují,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že krajské súsky, které dnes zajišťují údržbu silnic druhých a třetích tříd, mají dostatek zkušeností i techniky na to, aby se v zimě mohly starat i o jedničky.

Díky nárůstu příjmů do krajských pokladen se dařilo v dopravě i investovat. Silniční uzavírky kvůli rekonstrukcím byly a jsou na denním pořádku a dělníci se vypravili také na regionální tratě. V některých krajích se podařilo pohnout i s integrací dopravy. Například Středočeský kraj zapracoval na provazování autobusových i vlakových linek s Prahou. Od dubna letošního roku se díky tomu postupně spouští systém, který cestujícím umožní v Praze využívat MHD s jízdenkou ze Středočeského kraje. Naopak na Vysočině bychom integrovaný dopravní systém stále hledali marně. Jeho přípravy jdou pomaleji, než původně politici slibovali a v současnosti to vypadá až na rok 2019. Kriticky se k dopravě staví i opozice v Libereckém kraji. „Starostové měli hlavní volební téma dopravu. Dnešní situace je však horší než před čtyřmi lety. Padesát procent silnic je v havarijním nebo nevyhovujícím stavu,“ říká Pavel Žur, lídr podzimní kandidátky Budoucnosti pro Liberecký kraj. Vedení kraje to ale odmítá a poukazuje na řadu spravených silnic, třeba těch, které před lety poničila povodeň.

ZDRAVOTNICTVÍ S PROBLÉMY

Oblast zdravotnictví byla v minulých letech především ve znamení zlepšování hospodaření krajských nemocnic či pořizování nového vybavení a rekonstrukcí. V tomto směru je potřeba zmínit hlavně stavbu multioborového pavilonu za 201 milionů v areálu pardubické krajské nemocnice nebo rekonstrukci pavilonu Z v českobudějovické nemocnici. Na druhou stranu pohled na hospodaření krajských zařízení už tak jednoznačný není. Slušné čtyři roky mají za sebou hlavně nemocnice na Vysočině. „Všechny hospodaří stejně úspěšně. V posledních čtyřech letech jsou v zisku, v černých číslech,“ říká hejtman Jiří Běhounek s tím, že se podařilo i navýšit platy zaměstnanců. Jenže to je spíš výjimka. Řada nemocnic po celé zemi se potýká s nedostatkem peněz a nakonec i zaměstnanců. Podle odborářů chybí v krajských nemocnicích přes 800 lékařů a je zřejmé, že nové vlády budou muset tuto situaci řešit.

Velkým úkolem krajů v minulých letech byla také optimalizace sítě středních škol, která se v některých regionech neobešla bez nesouhlasu lidí, či vypořádání se s převodem financování sociálních služeb ze státu právě na krajské samosprávy. Většina regionů tuto změnu zvládla bez problémů. Existují ale i výhrady. „Za celou tu dobu, kdy kompetence přešly na kraje, tak kraj minimálně zapojuje své vlastní prostředky,“ říká Lukáš Curylo, zastupitel Moravskoslezského kraje za KDU-ČSL a zároveň ředitel Charity ČR. Značné problémy doprovázely i převod financování služeb na Ústecký kraj. Zástupci některých organizací si stěžovali, že kraj agendu nezvládá a že zvýhodňuje své organizace na úkor těch vlastních.

Je zřejmé, že za současnými vládami je mnoho odvedené práce, ale i řada věcí, které by si zasloužily větší pozornost či lepší řešení. Blížící se volby ukáží, nakolik jsou občané spokojeni s prací, kterou hejtmani a jejich týmy odvedly, a nakolik chtějí změnu. Na hejtmanské posty si totiž brousí zuby hlavně hnutí ANO. Filip Appl

 

Ústecký kraj

logo UK 23

Hejtman: Oldřich Bubeníček, KSČM
Krajské město: Ústí nad Labem
Rozloha: 5335 km2
Počet obyvatel: 830371
Hustota zalidnění: 156 obyvatel/km2
NUTS: Severozápad
Radní: Martin Klika (ČSSD), Jaroslav Foldyna (ČSSD), Stanislav Rybák (KSČM), Jaroslav Komínek (KSČM), Petr Šmíd (SPO-SPD), Zdeněk Matouš (ČSSD), Jitka Sachetová (KSČM), Ladislav Drlý (KSČM), Radek Balej (KSČM), Radek Štejnar (ČSSD)
Koalice: KSČM a ČSSD
Počet obcí s rozšířenou působností: 16
Počet členů rady: 11
Počet členů zastupitelstva: 55

 

 

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji