V Pardubickém kraji se po letech marného čekání na dálniční spojení s okolím staví dlouho očekávaná dálnice D35. Jednoznačně pozitivní fakt má ale i svá negativa. Tím je v případě výstavby budoucí dopravní tepny spojující západ a sever Čech s Moravou devastace krajských silnic. Ty jsou poškozovány intenzívním provozem nákladních vozidel, která navážejí a odvážejí stavební materiál. Pardubický kraj poškození monitoruje, řeší jeho opravy a financování těchto prací.
„Pokud hovoříme o škodách, ty se v roce 2019 vyšplhaly ke 12 milionům. Letos je odhadujeme na 125 milionů. Mohu tedy říci, že škody jsou opravdu velkého rázu,“ konstatuje náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. O tom, kudy budou nákladní automobily dodávající materiál na stavbu jezdit, se Pardubický kraj dozvěděl až po předání staveniště zhotoviteli a zahájení stavby. „Neprodleně jsme začali situaci monitorovat a svolali jsme jednání starostů devadesáti obcí a měst, které jsme informovali o předpokládaném postupu,“ vysvětluje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec s tím, že původně měly náklaďáky využívat zhruba čtyři sta kilometrů krajských silnic. Tento rozsah se ale postupně snížil.
Vytyčené trasy dopravci podle kraje vesměs dodržují, ať proto, že je tato podmínka součástí smlouvy s Ředitelstvím silnic a dálnic, nebo proto, že starostové vědí, kudy náklaďáky mohou a nemohou jezdit, případné prohřešky podchycují. „O vymahatelnosti ze strany obcí mám ale velké pochybnosti. V tomto případě končí u vstupních dveří úřadu. Musí si vzít na pomoc policii, ale ta nestíhá svoji práci, pro kterou je prvotně určena. Nezbývá jim tedy nic jiného, než fotit neukázněné řidiče a požadovat po investorovi nápravu,“ říká náměstek Kortyš. Dodává, že další formou kontroly je vážení automobilů kvůli případnému přetěžování. Jeden z dopravců stavby už právě kvůli takovému jednání musel skončit.
NÁHRADA ŠKOD
K poškození krajských komunikací ale nedochází jen případným přetěžováním nákladních aut, ničí je už jen samotný nadměrný provoz mnohatunových vozidel. A jde o to, kdo opravy poškozených silnic v majetku Pardubického kraje zaplatí.
Samospráva Pardubického kraje o náhradách škod jednala od samotného začátku stavby, tedy ještě za ministra Kremlíka. A jednání vede nadále. Jedno z těch důležitých se odehrálo na začátku března v Praze na ministerstvu dopravy. „Tam byl první náměstek ministra dopravy, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR a ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Za Pardubický kraj vedl delegaci náměstek hejtmana Michal Kortyš,“ říká ředitel SÚS Pardubického kraje Miroslav Němec. „Tam byl v zásadě dohodnut způsob náhrady škod, které na silnicích jsou.“
Jak to tedy bude? „Na základě předložení potřebných dokladů bude mít Pardubický kraj možnost uplatnit na investorovi za loňský rok vynaložených dvanáct milionů. Škody způsobené v letošním roce bude Pardubický kraj, respektive Správa a údržba silnic Pardubického kraje uplatňovat také u ŘSD ČR, které rozhodne o jejich oprávněnosti,“ konkretizuje závěry jednání na vedení resortu náměstek Kortyš.
ŠKODY STÁT ZAPLATÍ
Podle Kortyše se stát k letošním předpokládaným 125 milionům na opravy výstavbou poškozených krajských silnic postaví čelem. A to nejen proto, že po březnovém jednání je nastavený způsob, jak uplatňovat náhradu způsobených škod, ale také proto, že kraj má ještě od předchozího ministra Kremlíka písemný příslib, že po dokončení stavby budou poškozené silnice opraveny. „Dohodli jsme se, že silnice, které budou dopravou návozu materiálu na dálnici už opuštěny, společně s ŘSD projedeme, stanoví se diagnostika a rozsah opravy. Následně se vytvoří projekt, ve kterém budeme postupovat jako společný zadavatel. Stát bude poskytovat peníze v rozsahu poškození,“ vysvětluje postup ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Podle odhadů by celkové poškození za celou dobu stavby dálnice mělo představovat finanční náklad kolem 1,4 miliardy korun. „Pokud by se měly silnice uvést do rekonstruovaného stavu, musel by vlastník silnic, tedy Pardubický kraj, doplatit ještě odhadnou částku sedm set milionů korun,“ uzavírá náměstek Kortyš.
PR
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.