Příjmy do krajského rozpočtu stagnují, tak se vyjadřují v Olomouckém kraji. V přípravě rozpočtu pro příští rok pak počítají s nadále rostoucí českou ekonomikou a také spoléhají na zvýšení koeficientu u daně z přidané hodnoty. Ale v kraji, podobně jako v jiných dalších regionech, opakují to samé – peníze chybí především na sociální služby a na dopravní infrastrukturu.
Tvrzení ministra financí Andreje Babiše, že do krajů nyní teče více peněz, než dříve, je podle hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila jednostranné a zavádějící. Nutné je prý rozlišovat, zda peníze tečou do krajů obecně (včetně obcí a dalších státních výdajů například do infrastruktury), nebo zda se zvýšil objem prostředků, které rozdělují přímo krajské samosprávy. „Pomíjím skutečnost, že všem krajům byly před lety sníženy příjmy z daně z přidané hodnoty, což pro Olomoucký představovalo asi 600 milionů korun. Lze konstatovat, že daňové příjmy od roku 2012 vzrostly o nějakých 250 milionů, což je velmi málo, takže můžeme říci, že stagnují. Rovněž stagnují příspěvky na výkon státní správy, což představuje částečnou úhradu na výkon agend, které stát převedl na kraje,“ vysvětlil Krajským novinám hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.
Na druhé straně jdou do krajů účelové dotace ze státního rozpočtu, třeba přímé náklady do školství, kde byl nárůst v tomto období o zhruba 200 milionů korun. Výše dotací na dopravní obslužnost se ale nezměnily. Více peněz jde v současnosti na sociální služby, ale zejména v roce 2015, kdy toto financování převedl stát na kraje, se pro zařízení v regionu zvýšily řádově pouze o desítky milionů korun. Navíc Olomoucký kraj dotuje provoz těchto zařízení každý rok zhruba ve výši 200 milion korun ze svých vlastních příjmů, které nebyly vybilancovány do daňových příjmů. Další oblastí, kde se objevuje více peněz než v minulosti, jsou dotace z evropských fondů, což jsou rovněž dotace účelové, ale tato skutečnost je negativně vyvážena tím, že pro tyto účely kraje čerpají úvěrové zdroje.
PRIORIT JE MNOHO, PENÍZE ALE CHYBÍ
Priorit v rozpočtu má Olomoucký kraj mnoho. I vzhledem k použitelným zdrojům se soustředí zejména na rekonstrukce silnic a mostů ve vlastnictví kraje a k zajištění dopravní obslužnosti a rovněž k zabezpečení sociálních služeb na odpovídající úrovni. V regionu se zaměří též na projekty z evropských fondů, které jsou součástí nového plánovacího období 2014-2020.
Stát v roce 2015 poprvé prostřednictvím SFDI poskytnul krajům na opravy silnic II. a III. třídy celkem 4,4 miliard korun, pro Olomoucký kraj to znamenalo částku okolo 280 milionů korun, za kterou na kraji uskutečnili, nebo v současnosti dokončují 21 staveb.
Je tedy finanční podpora státu dostatečná? „Určitě ne. Zejména jsou dvě oblasti, kde je podpora státu nedostatečná – oprava komunikací a mostů ve vlastnictví krajů, dále u dopravní obslužnosti, kde kraj dotuje tuto oblast ze svých příjmů řádově ve výši 800 milionů korun. Musím také zmínit oblast financování sociálních služeb, kde tato povinnost přešla od roku 2015 na kraje, ale s nedostatečnou podporou ze strany státu. Olomoucký kraj již dlouhodobě financuje tyto služby řádově každý rok ve výši cca 200 milionů ze svých vlastních příjmů, které ale nebyly ze strany státu krajům převedeny,“ zhodnotil Jiří Rozbořil. Lukáš Zitka
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.