Kraj Vysočina pod vedením Jiřího Běhounka i potřetí? Zatím to vypadá, že lékař původem z Prahy má na Vysočině neotřesitelnou pozici a míří za obhajobou hejtmanského křesla. V rozhovoru pro Krajské noviny vyzdvihl Běhounek úspěšné čerpání evropských dotací, vrásky mu naopak přidělal stále nedokončený návrh systému dopravní obslužnosti. „Do voleb jdu s nezpochybnitelnými výsledky práce nejen vedení kraje, ale především všech jeho obyvatel, komunálních politiků i podnikatelů,“ odpověděl, s čím plánuje vyrazit do voleb, Jiří Běhounek.
Co považujete za největší úspěch během vašeho mandátu?
Za těch necelých osm let působení naší rady v čele Kraje Vysočina bylo podle mého názoru odvedeno obrovské množství práce, těžko proto vyzdvihovat některou z dílčích akcí jako největší úspěch. Nicméně obzvlášť hrdý jsem na skvěle fungující čerpání evropských peněz z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Pro území Kraje Vysočina se nám podařilo vyčerpat 8,5 miliardy korun a pro území Jihomoravského kraje 11,5 miliardy korun. Ještě při započtení podílů krajů a ostatní subjektů jde o částku 32 miliard korun, která byla využita v různorodých a smysluplných projektech přispívajících ke zlepšení podmínek života obyvatel obou regionů.
Čeho jste během svého vedení kraje chtěl dosáhnout a nevyšlo to?
Při maximální snaze nemáme zatím dokončen návrh systému komplexní dopravní obslužnosti. Přes intenzivní práci na něm však díky složité sídelní struktuře a počtu 704 obcí v našem regionu i vzhledem ke složitým vyjednáváním se všemi aktéry veřejné dopravy nedosahujeme výsledků tak rychle, jak jsem si představoval.
Jak se vám ve vaší funkci spolupracovalo s ostatními hejtmany, jak s kolegy z vrcholné politiky a jak se zástupci měst a obcí?
Za dobu našeho fungování včele kraje jsme měli za partnery na nejvyšší úrovni pět různých vlád. Jednání s nimi nikdy nebyla snadná, ale troufám si říci, že vyjednání s nynější vládou jsou ta nejlepší, a to i přes drobné rozepře s koaličními partnery. Velmi dobrá byla spolupráce s ostatními kolegy hejtmany i samosprávami města a obcí. Logicky se vždy před volbami objeví drobné názorové odlišnosti, které však dlouhodobou spolupráci zatím nenarušily.
Co je podle vás nyní největší problém Vysočiny?
Jelikož je Vysočina především venkovský a zemědělský region, za největší potíž považuji rozpor mezi sliby a následnými činy mnohých při podpoře venkova. Vylidňování venkova i potíže zemědělců jsou hrozbou zasahující do péče o krajinu i dostatek vody v ní. Všichni věnují těmto tématům dotýkajících se celého území ČR mnoho verbální pozornosti, ale skutečných činů je málo.
Jak je na tom váš kraj ohledně žalob od církví v rámci církevních restitucí? Soudí se kraj v současnosti s některou z církevních organizací?
Kraj Vysočina má partnery ve třech diecézích, s jednotlivými biskupy se pravidelně vedení kraje schází. Pokud vím, neevidujeme žádnou žalobu na kraj v souvislosti s církevními restitucemi.
S čím půjdete do obhajoby, co nabídnete svým voličům na Vysočině?
Do voleb jdu s nezpochybnitelnými výsledky práce nejen vedení kraje, ale především všech jeho obyvatel, komunálních politiků i podnikatelů. Věřím, že motto „S nasazením, rozhodně, slušně“ vyjadřuje nejen výsledky, ale i cíle.
Koho považujete za svého největšího soupeře v předvolebním boji?
Velmi bych si přál, aby předvolební doba nebyla bojem a diskuse i kampaně v Kraji Vysočina stejně jako v minulosti následně přešly do realistického přístupu všech zúčastněných členů zastupitelstva - ve prospěch kraje a jeho obyvatel. Lukáš Zitka
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.