TÉMA: Zničených silnic ubývá, pomáhají i dotace

Údržba a opravy silnic. Dlouhodobě zřejmě nejpalčivější téma krajských samospráv. Nekonečný evergreen, který ještě prohloubila ekonomická krize, častější mrazivé a bílé zimy nebo ničivé jarní a letní povodně. Boj s prasklinami, výtluky a propady vozovky nekončí ani v letošním roce. Daří se v něm krajským samosprávám a jejich organizacím vyhrávat?

Z celkové délky silniční sítě u nás, která má téměř 56 tisíc kilometrů, spravují krajské samosprávy drtivou většinu, tedy přes 34 tisíc kilometrů silnic třetí a 14,5 tisíce kilometrů silnic druhé třídy. Je tedy logické, že právě silnice jsou každoročně velkým tématem diskusí mezi zástupci Asociace krajů a vládními představiteli. Debaty se točí především o dlouhodobém podfinancování krajských komunikací. To podle mnoha odborníků narůstá už patnáct let, v podstatě od doby, kdy byly silnice převedeny ze státu na kraje. Ačkoliv regionům přibylo mnoho povinností a velké výdaje, finanční prostředky, které mají dlouhodobě k dispozici, tomu neodpovídají. Dlouhá léta se tento stav nedařilo příliš napravit. Vztahy mezi krajskými samosprávami a vládou totiž narušovaly neshody často pramenící už z rozdílné stranické příslušnosti. Jak se ale zdá, v posledních letech se tento trend pomalu začal obracet. Pro rok 2015 schválila vláda mimořádný příspěvek pro kraje určený právě na opravy silnic. O rok později se situace opakovala, kraje získaly tři miliardy korun, které putovaly na nové povrchy, zpevňování vozovky i odstraňování výmolů. Nikdo už nepochyboval, že započatý trend bude pokračovat a kraje začaly i letos pomýšlet na čtyři miliardy, které by snad definitivně otočily dlouhodobý trend navyšování vnitřního dluhu krajských silnic. A že je načase skutečně zatáhnout za záchrannou brzdu dokládají zprávy z některých krajů hovořící o tom, že je tam velká část silnic v havarijním stavu. Například ve Zlínském kraji to bylo loni přes 665 kilometrů, v Pardubickém, i v sousedním Královéhradeckém kraji dokonce přes 1500 kilometrů, tedy necelá polovina všech krajských silnic, na což si dlouhodobě stěžují nejen řidiči, ale třeba i starostové obcí a měst, ve kterých rozbité silnice snižují bezpečnost.

OPĚT POMÁHAJÍ DOTACE

Celkem 3 miliardy a 420 milionů korun. Tolik peněz prozatím v letošním roce vláda uvolnila na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy. Peníze pošle ministerstvo dopravy a část bude uvolněna v rozpočtové rezervě. Přesto však hejtmani nejsou zcela spokojeni a věří, že by kraje měly – především kvůli zásahu do rozpočtů v podobě navýšení mezd pro řidiče autobusů - dostat ještě víc peněz. Na druhou stranu premiér Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že jde o dostatečnou sumu a poukazuje na další možnosti, jak sehnat peníze na tolik potřebné rekonstrukce. Více než 10 miliard korun je kupříkladu k dispozici ve výzvě Integrovaného regionálního operačního programu. „Nová výzva umožní podpořit časově náročné projekty novostaveb, především obchvatů měst a obcí na dopravně zatížených silnicích druhé třídy," uvedla k nové výzvě ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že jde o pokračující podporu rekonstrukcí a modernizací zvyšujících bezpečnost dopravy a kapacitu provozu na krajských silnicích. Evropské dotace tak zůstávají i přes zrušení ROPů důležitým zdrojem finančních prostředků. Všechny kraje bez výjimky mají pro letošní a příští rok připraveny silniční projekty, na které chtějí čerpat dotace. Kupříkladu ten Středočeský zaregistroval na IROP celkem 20 žádostí s celkovými rozpočtovými náklady 1,4 miliardy korun. Ještě větší částkou, celkem 1,6 miliardy korun, chce s pomocí IROP proinvestovat v dopravě Karlovarský kraj. Do programu zaregistroval celkem 26 projektů, tedy podobný počet jako Jihomoravský kraj, který chce také využít možnost dotací na maximum. „Dohromady by se mělo jednat o rekonstrukce téměř 80 kilometrů silnic a 40 mostů skoro za 2,4 miliardy korun. Největší stavbou letošního roku bude oprava 6,5 kilometrů dlouhé silnice spolu s pěti mosty mezi Deblínem a Tišnovem s odhadovanými náklady přesahujícími 300 milionů korun,“ uvedl hejtmanův náměstek Roman Hanák.

ROK DOPRAVNÍCH PROJEKTŮ

Vlastní rozpočty, státní příspěvek a evropské fondy znamenají, že i v letošním roce musí řidiči na silnicích nižších tříd počítat s mnoha uzavírkami a objížďkami. V rozpočtech jednotlivých regionů totiž najdeme řadu investic, které mají pomoci zvrátit nepříznivý trend zhoršující se kvality komunikací. Některé regiony dokonce hlásí, že na dopravní infrastrukturu půjdou letos rekordní sumy. Třeba zmíněný Královéhradecký kraj letos investuje do svých komunikací téměř jednu miliardu korun, tedy dvojnásobek oproti loňskému roku. „Za 982 milionů korun opravíme téměř 136 kilometrů našich krajských silnic a osm mostů, což je dohromady přes 60 projektů. Letos budeme investovat do oprav krajských komunikací historicky nejvyšší částku a v obdobném trendu chceme pokračovat i do budoucna,“ vysvětluje náměstek hejtmana odpovědný za dopravu Martin Červíček s tím, že do roku 2020 chce kraj investovat do obnovy krajské silniční sítě až čtyři miliardy. V plánu je například oprava tří silnic v Orlických horách za 140 milionů korun nebo rekonstrukce silnice ze Staňkovy Lhoty do Sedliště za 70 milionů.

A i další kraje hlásí velké investice. Třeba Pardubický letos čekají silniční projekty za zhruba 600 milionů korun, což je podobná částka (bez započítání nově přislíbených prostředků ze SFDI), kterou na investice do silnic pošle i kraj Plzeňský. Tam bude nejdražší stavbou rekonstrukce úseku u Liblína na Rokycansku. Stavební rok čeká i Vysočinu, kde silnicím pomohou investiční akce za zhruba 1,2 miliardy korun. Mezi nejdůležitější projekty patří napřímení úseku mezi Velkou Bíteší a obcí Křoví.

Ačkoliv všechny kraje letos spouští i nové akce, většinu peněz spolknou projekty rozdělané z minulých let. „Týká se to například oprav průtahů Pavlovem, Podolím nebo Medlovicemi. Dokončíme rekonstrukci okružní křižovatky a mostu v Božicích, opravu silnice mezi Židlochovicemi a Nosislaví nebo most v Březině,“ vyjmenoval například za Jihomoravský kraj Roman Hanák.

TREND SE OTÁČÍ

Přes rozsáhlé investice zajišťované s pomocí státu i evropských dotací je zřejmé, že vnitřní dluh silnic, který v souhrnu za všechny kraje šplhá do stovek miliard korun, se jen tak odstranit nepodaří. Přesto se zdá, že díky navyšování prostředků na opravy se alespoň v některých regionech daří zpomalit nebo zastavit nárůst tohoto dluhu. Například v Libereckém kraji, ve kterém podfinancování údržby silnic ještě podtrhla ničivá povodeň v roce 2010. Více než pět let trvalo odstranit škody, které napáchala. Ani v posledních dvou letech ale opravy neustaly a v únoru tohoto roku přišlo ze strany krajského vedení smělé prohlášení, že došlo k poměrně zásadnímu zlepšení celkového stavu silnic v kraji. „Klesl počet havarijních úseků a naopak se zvýšil počet výborných. Průměrná známka stavu povrchů vozovek III. třídy je 3,32 což znamená oproti roku 2015, kdy hodnota činila 3,53, velké zlepšení,“ uvedl náměstek hejtmana Marek Pieter s tím, že ani letos práce jen tak neskončí. Kraj plánuje celkem 66 staveb za zhruba 800 milionů korun. Využít přitom chce dotační prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury, Integrovaného operačního programu a z programu Interreg V-A Česká republika-Polsko.

Zlepšení hlásí i Zlínský kraj. V minulých dvou letech se zlepšila známka jeho krajských silnic z 3,61 na 3,46. „Ukazuje se, že větší objem finančních prostředků, které jsme zejména díky dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury mohli v loňském i v tomto roce vložit do plošných obnov povrchů vozovek, spolu s prostředky Zlínského kraje a EU, přináší výsledky,“ řekl k novému hodnocení ředitel ŘSZK Bronislav Malý. Po letošním roce lze očekávat, že se kvalita krajských silnic zlepší plošně a počet havarijních úseků začne pomalu klesat. Otázkou však je, zda a jak dlouho se tento trend podaří udržet. Filip Appl