Některé smlouvy žadatelé stále nepodepsali

O poskytnutí finančních prostředků na jednotlivé sociální služby v Moravskoslezském kraji v letošním roce rozhodlo v březnu zastupitelstvo kraje, které v září loňského roku vyhlásilo Podmínky dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb pro letošní rok. Celková výše dotací se odvíjela od takzvaného směrného čísla, tedy podílu určeného kraji z celkového objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na sociální služby.

Tento koeficient směrného čísla je v Moravskoslezském kraji nejvyšší v zemi, činí 11,99 procenta. V současné době proto rada kraje vyhlásila termín pro podání žádostí v rámci takzvaného dofinancování sociálních služeb pro letošní rok. „Je třeba říci, že tento náročný proces jsme úspěšně zvládli. Po rozhodnutí zastupitelstva kraje jsme ze strany příjemců, tedy poskytovatelů sociálních služeb, očekávali snahu o co nejrychlejší uzavření dotační smlouvy s následnou výplatou prostředků. Bylo pro nás překvapením, že se tak nestalo,“ uvedl vedoucí odboru sociálních věcí Daniel Rychlik. Dotační smlouvy byly totiž převážně uzavírány průběžně od druhé poloviny března až do konce května. A někteří poskytovatelé navíc nemají uzavřeny dotační smlouvy dosud, neboť nepředložili podklady potřebné k uzavření smlouvy o dotaci.

Znamená to snad, že jsou peníze určené na sociální služby v Moravskoslezském kraji dostatečné? „Potřeby sítě sociálních služeb, stejně tak jako požadavky poskytovatelů, každoročně o stovky milionů korun převyšují rozpočtové možnosti kraje. Sociální služby jsou podfinancované dlouhodobě, chybí také prostředky na rozvoj. V žádném případě nejsou ani dostatečně ohodnoceni lidé, pracující v sociálních službách,“ dodal Rychlík.

Kraj tak vidí rezervy v celém systému právě v nedostatku financí. Ale jako přínos spatřuje, že jdou peníze do sociálních služeb přímo z krajů, které jsou schopné efektivněji komunikovat s obcemi i poskytovateli služeb o nutné podobě sítě sociálních služeb. „Určitě by bylo potřeba zdokonalit podmínky pro registrace poskytovatelů sociálních služeb, zejména v otázce materiálně technického a personálního zabezpečení tak, aby služby již při vstupu měly určitý minimální standard. Aktuální právní úprava je v tomto ohledu nedostatečná,“ doplnila krajská tisková mluvčí Petra Špornová.

NEJDE O PENÍZE, ALE O LIDI

Samotní žadatelé o dotace si přitom na nedostatek financí nestěžují. Nebo je minimálně nevidí jako největší problém celého systému. „Obecně byly peníze dostatečné jak v roce 2014 tak i v roce 2015. V následujících letech je ale potřeba dostatečně podpořit služby, které se zaměří na cílové skupiny se specifickými potřebami,“ uvedla ředitelka domova Náš svět v Pržně Anna Hamelová.

Jako příklad uvedla osoby s chronickým duševním onemocněním, poruchou chování, osoby s hluchoslepotou nebo osoby s mentální retardací. „Je třeba, aby vedení služeb mohlo dostatečně pokrýt personální zajištění služby, s důstojným ohodnocením pracovníků a podpořit své pracovníky v rozšiřování kvalifikace,“ doplnila ředitelka.

Hlavním problémem vedoucích pracovníků v sociálních službách tak nejsou peníze, ale lidé. Na 150hodinový kurz sociálního pracovníka jsou mnohdy v regionu s největší nezaměstnaností prosílání nezaměstnaní lidé, kteří nemají vztah k sociálním službám a dostatečnou emoční inteligenci. „Ti lidé nejsou nevzdělaní, nýbrž jsou nevzdělavatelní. Stejně tak je problém s jednotlivými poskytovateli, kteří si vymezili svoje cílové skupiny tak, že dnes málokdo poskytne služby například osobám s abúzem alkoholu v anamnéze, či lidem s chronickou duševní chorobou,“ uzavřela Hamelová. Václav Čermák