PREZENTACE - Tím, že odpady vytřídíme, jim dáváme druhou šanci. Z celkového množství obalů, které prošly v minulém roce tuzemským trhem, se jich podařilo vytřídit a předat k využití celých 77 %. Největší míry se přitom dosáhlo u papírových obalů. Všechny takto získané druhotné suroviny nahradily částečně nebo úplně přírodní zdroje při výrobě nových výrobků. Jen pro představu – díky recyklaci vytříděného papíru, se v ČR loni zachránily zhruba 2 miliony vzrostlých stromů, které nemusely být pokáceny kvůli výrobě nového papíru a celkově tak bylo ušetřeno 27 čtverečních kilometrů přírody – to např. odpovídá rozloze Orlické přehrady.
V minulém roce vytřídil každý obyvatel České republiky bezmála 45 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů, což je o 2,5 kilogramu víc než v roce 2015! Do barevných kontejnerů každý z nás odnesl za 365 dní roku 2016 v průměru 20 kilogramů papíru, 12,1 kilogramu skla, 12,3 kilogramu plastů a necelý půl kilogram nápojových kartonů, k tomu ještě 11 kilogramů kovů.
A jak třídění a recyklace jednotlivých surovin pomáhá přírodě?
Správně vytříděný papír má velice široké použití. Papírny vyrábějí jak stoprocentní recyklovaný papír, ze kterého vznikají například sešity, archivní boxy, šanony, či toaletní papír, tak papír jen s určitým podílem recyklátu. Díky tomu zůstávají stát stromy, které by jinak na výrobu papíru padly.
Podobně pomáhá také třídění nápojových kartonů. Jejich recyklace je zajišťována hlavně papírnami, v České republice je dokáže optimálně zpracovat pouze jediná. Zpracování je prakticky stejné jako u sběrového papíru – nápojové kartony se rozmixují ve vodní lázni. Papírová vlákna se pak přidávají k běžné papírovině a nanáší se na papírenský stroj. Výsledkem jsou role nového papíru, které se používají na výrobu sáčků a tašek.
Plasty se vyrábějí z ropy. Zásoby této suroviny, stejně jako dalších přírodních zdrojů, jsou omezené. Třídění a recyklace plastů je tedy rozhodně na místě. Nejčastěji z vytříděných plastů vzniká takzvaný regranulát, který má podobu malých peciček a je již vstupní surovinou pro výrobu nových plastových výrobků. Z PET lahví vznikají např. výplně spacáků, textilie nebo nové „petky“. Z ostatních plastů se vytváří například protihlukové stěny, zatravňovací dlaždice, plotové plaňky zahradní nábytek a mnoho dalšího.
Sklo jako obalový materiál patří z hlediska vztahu k životnímu prostředí a recyklaci k těm nejšetrnějším. Je totiž z velmi dobře recyklovatelných surovin. A lze jej recyklovat prakticky donekonečna. Starým sklem se dá nahradit až 65 % sklářských písků, přičemž hlavní výhodou výroby nového skla ze starého je ohromná úspora energie, která může činit až 90 % oproti výrobě ze sklářských písků.
Tříděním bioodpadu, mimo jiné, šetříme místo v popelnici na směsný odpad. Existují ale i další důvody, proč bioodpad třídit. Důležitý je tedy odklon od skládkování bioodpadu a snaha vracet organické látky, které obsahuje, zpět do zemědělské půdy. Z vytříděného bioodpadu lze tedy vyrobit kompost a důležitý je fakt, že se z bioodpadu, který není uložen na skládku, při rozkladu neuvolňuje velké množství metanu a oxidu uhličitého, jinak také „skládkové plyny“.
Důležité je i zpracování kovů. Zpracováním starého železa se ušetří velké množství primárních surovin a také energie - až 90 %. Pro výrobu některých výrobků je dokonce použití starého železa nezbytné. Výrobě železa napomáhá i rozdrcený hliník.
Příště si povíme o tom, jak správně můžete odpady třídit a jak si zařídit třídění u Vás doma. Má to smysl, třiďte odpad!
Více informací naleznete na www.jaktridit.cz
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.