Uchazeči o zaměstnání budou pomáhat u voleb

Během voleb do zastupitelstev obcí a prvního kola voleb do třetiny Senátu ve dnech 10. – 11. října 2014 využijí některé obce pomoci i ze strany nezaměstnaných, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR).

Až tisícovka uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ČR projevila zájem o práci ve volebních komisích. Většina z nich také bude nakonec při volbách tuto činnost vykonávat. Jejich počty se liší region od regionu. Některé kraje hlásí jednotky, jiné desítky až stovky. Tak například na Zlínsku se chystá vypomáhat více než 70 lidí, ve Středočeském kraji necelá stovka, na Olomoucku potvrdilo účast ve volebních komisích 50 uchazečů, na Vysočině by jich mohlo být až 200. Vzhledem k tomu, že přesná čísla nemá Úřad práce ČR k dispozici, jedná se o kvalifikované odhady jednotlivých kontaktních pracovišť a konečné počty se tak mohou ještě zvýšit.

„V případě, že uchazeči o zaměstnání projeví zájem o práci ve volební komisi, jsou naši zaměstnanci připraveni vysvětlit jim vše, co se této oblasti týká. Jelikož se ale nejedná o nekolidující zaměstnání, a lidé nemají povinnost nám tuto činnost hlásit, je velmi těžké vyčíslit, kolik klientů ÚP ČR ji nakonec vykonávalo nebo vykonávat bude,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková.

Organizátoři voleb oslovují většinou přímo místní občany nebo si vybírají "spolupracovníky" na základě už předchozí zkušenosti. Značnou část těch, kteří ve volebních komisích pracují, nominují politické strany či se jedná o brigádníky z řad studentů. Přesto zaměstnanci ÚP ČR v regionech jednají o této možnosti se zástupci měst a obcí a informují je podrobně o tom, jakým způsobem je možné klienty v tomto ohledu zaměstnat.

Při práci pro volební komisi mohou nastat dvě varianty – buď může člověk pracovat jako člen okrskové volební komise, nebo se zapojí do činnosti při roznášení hlasovacích lístků.

V prvním případě se jedná o zcela specifickou činnost, jejíž obsah stanoví zvláštní právní předpis a která nenaplňuje znaky závislé práce uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jednoduše řečeno – není možné ji vykonávat na základě pracovněprávního vztahu, tudíž ani na základě dohody o provedení práce.

Člen okrskové volební komise má podle volebních zákonů nárok na zvláštní odměnu za výkon této činnosti, nikoli však na mzdu nebo plat. Plátce odměny (tedy obec) není z hlediska odměňování v postavení zaměstnavatele a proto ani obec, a ani dotyčný pracovník, nemají oznamovací povinnost vůči ÚP ČR. To platí bez ohledu na to, jestli člen komise ještě někde pracuje, podniká nebo se jedná o člověka, za kterého hradí pojistné stát (např. v případě uchazečů o zaměstnání). Po celou dobu, kdy uchazeč o zaměstnání vykonává funkci člena okrskové volební komise, může pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud mu na ni vznikl nárok. Z odměn členů volební komise se neplatí pojistné na zdravotní pojištění. Podrobná informace o nemocenském pojištění členů volebních komisí a o placení pojistného na sociální zabezpečení z jejich odměn je uveřejněna na webových stránkáchhttp://www.mpsv.cz/cs/17846.

Pokud jde o roznášení hlasovacích lístků, na které si starosta obce krátkodobě najme konkrétního zájemce, tato činnost už může vykazovat znaky závislé práce. Je tedy možné na tuto činnost uzavřít dohodu o provedení práce. Oznamovací povinnost vůči ÚP ČR má krátkodobě přijatý pracovník. V případě uchazeče o zaměstnání vedeného v evidenci ÚP ČR se jedná o tzv. nekolidující zaměstnání, o kterém musí nejpozději v den nástupu informovat příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR. Pokud pobírá podporu v nezaměstnanosti, přeruší mu ÚP ČR po dobu trvání dohody o provedení práce, její výplatu. Jakmile zaměstnání skončí, začne mu ji ÚP ČR zase vyplácet. Maximálně si uchazeč o zaměstnání může takto přivydělat polovinu minimální mzdy (v současné době 4 250 Kč).

Zdroj: Tisková zpráva Úřadu práce ČR

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji