Jsem přesvědčen, že většinu nemocnic zřizovaných kraji se nám podařilo stabilizovat, především z hlediska hospodaření. Svou roli určitě sehrála i příznivě sestavená úhradová vyhláška v roce 2014, nicméně loňský rok hospodaření negativně ovlivnil pětiprocentní nárůst platových tarifů, který už úhradová vyhlášky zcela nekompenzovala. I když se kraje snaží ze svých rozpočtů nemocnice podporovat, zejména při velkých stavebních a přístrojových investicích, není v krajských možnostech sanovat mzdové náklady. Když stát určí výdaje, na které neposkytne zdroje, je hospodaření v kladných číslech velmi náročné.
Momentálně MŠMT nedisponuje žádným investičním programem v oblasti škol zřizovaných krajem. Je ale realizován program pro školy zřizované obcemi a městy, a to k řešení nedostatku výukových kapacit. Pro programové období let 2014-2021 bude poskytnuta částka ve výši 1,5 mld. Kč, v prvních dvou letech realizace již byla rozdělena dotace ve výši 400 mil. Kč.
Zatímco žáci i učitelé si užívají zaslouženého volna, v řadě středních škol v Pardubickém kraji panuje čilý stavební ruch. V rámci Operačního programu Životní prostředí jsou zateplovány obvodové pláště budov, střechy a vyměňována stávající okna za nová plastová v sedmi školách zřizovaných naším krajem v celkové hodnotě 180 milionů korun. Například v Pardubicích se nám tak podařilo zateplit všechna tři gymnázia. Největším projektem ale bylo zateplení Střední průmyslové školy v Chrudimi.
Potřeby sítě sociálních služeb, stejně jako požadavky poskytovatelů, každoročně o stovky milionů korun převyšují naše rozpočtové možnosti. Tento stav se ani po přechodu dotačního řízení na kraje zásadním způsobem nezměnil, nicméně se domnívám, že jde krok správným směrem. Náš kraj je tak vzhledem k dobré spolupráci s obcemi blíž potřebám občanů než ústřední orgán státní správy, takže umí efektivně a hospodárně směřovat finanční prostředky vzhledem k podrobnější znalosti území a potřebnosti jednotlivých sociálních služeb ke konečným příjemcům, tedy poskytovatelům sociálních služeb.
Pro samosprávy je důležité třídit odpad ze dvou důvodů - ekonomiky obce a náhrady primárních zdrojů. Zatímco náhrada primárních zdrojů je spíše záležitostí státu, snížení finanční náročnosti odpadového hospodářství samospráv je čistě věcí měst a obcí. Pokud obce dostatečně motivují a informují občany o třídění a jeho pozitivech, je to velmi přínosné. Obec totiž platí zejména za obsah "černých" popelnic, naopak za tříděný odpad či prodej druhotných surovin konkrétnímu zpracovateli dostávají příspěvek. Čím méně je tedy v černých popelnicích a čím více v těch "barevných", tím menší náklady má obec na odpadové hospodářství, ušetřené peníze může využít jinde, a tím méně také platí občané.
Na Fakultě životního prostředí máme výuku odpadového hospodářství v několika výukových programech. Studenty seznamujeme se základní problematikou odpadů, tj. od platné legislativy až po využití odpadů jako druhotných surovin. Vyjádření k problematice třídění odpadů, pravděpodobně komunálních, jestliže se jedná o obce, tj. tendence produkce těchto odpadů, jejich třídění, využití v rámci recyklace a pod. Mohu pouze říci, že všechny tyto oblasti nakládání s odpady mají vzrůstající tendenci.
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.