Fungující regionální železniční doprava se může stát jednoznačným přínosem pro rozvoj daného kraje. Souvisí to především s kvalitními službami a aktivní obchodní politikou, které dokáží získat nové cestující, a to zejména z aut. Proto, aby se občané rozhodli dát masivně přednost vlaku před využíváním individuální automobilové dopravy, musí být ale splněno několik základních podmínek.
Časté a pravidelné spojení: cestující musí mít možnost se spolehnout na to, že vlak jede tehdy, kdy potřebují, a to nejen ve špičkách, ale v průběhu celého dne. Na vytížených tratích dnes jezdí regionální vlaky často v krátkých intervalech do 30 minut připomínající spíše tramvajovou dopravu. Dále musí přeprava vlakem být moderní a pohodlná s možností využití služeb, které jsou pro zákazníky důležitým faktorem pro to, aby se rozhodli změnit své chování a cestovat právě vlakem. Samozřejmostí by tak měla být moderní vozidla, dále internet zdarma, denní tisk, … nebo také infrastruktura záchytných parkovišť P+R u klíčových zastávek. To jsou důvody, které jednoznačně vedou k získání násobně většího počtu zákazníků pro železnici. RegioJet například na trase Bratislava – Dunajská Streda – Komárno takto po svém příchodu navýšil počet cestujících o 250 %.
Regionální železniční doprava musí být také účelná z hlediska peněz daňových poplatníků vynakládaných kraji na financování provozu. V tomto ohledu je jediná cesta, která povede k vyšší kvalitě služeb a k nižším nákladům, a to jsou VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ na provozovatele vlaků na regionálních tratích. Nikoli automatické přiklepnutí smlouvy Českým drahám.
Bohužel v České republice, až na pár výjimek, jako je například Jihočeský kraj, toto krajské reprezentace a hejtmany vůbec nezajímá a úspora daní a kvalita železniční dopravy nejsou pro ně aktuálním tématem. To se pak mimo jiné odráží v tom, že počet cestujících ve prospěch regionální železniční dopravy v ČR nijak masivně neroste.
Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.