V minulých letech zaznamenaly všechny kraje včetně Vysočiny poměrně výrazné výpadky na příjmové straně rozpočtů. Důvodem byly nižší výběry daní a tím pádem i menší objem peněz ze státního rozpočtu. Jak se ale zdá v letošním roce už se tento trend definitivně zastavil. Země se dostala z nejhlubší krize, a přestože situace stále není ideální, stav veřejných financí opět umožňuje vytváření úspor a investice.
V letošním roce hospodaří Kraj Vysočina s vyrovnaným rozpočtem ve výši 7,6 miliard korun. Krajská rada především nechtěla kraj zadlužovat, díky čemuž se hospodaření stále drží v černých číslech. Zároveň s tím se daří realizovat řadu investic ať už s podporou nebo bez podpory Evropské unie. Příkladem letošních velkých projektů je třeba rekonstrukce domova pro seniory ve Ždírci nebo řada investic do oprav silnic druhé a třetí třídy.
Dnes na konci roku hovoří představitelé kraje o pozitivních trendech v oblasti krajských financí. Za osm měsíců získala Vysočina dokonce 76 procent všech naplánovaných příjmů a vyčerpala jen 60 procent plánovaných výdajů, což znamená, že se letos zřejmě podaří zrealizovat vše, co si kraj v naplánovaném rozpočtu předsevzal.
A to je ostatně i dobré východisko pro rozpočet na rok 2015. Jeho návrh počítá s nárůstem daňových příjmů o dvě procenta a s celkovými příjmy a výdaji ve výši 8,3 miliardy korun, což je o devět procent víc než letos. „Navrhujeme rozpočet vyrovnaný, nepočítáme v něm s dlouhodobým úvěrem,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný s tím, že vyšší celková suma rozpočtu je dána hlavně spolufinancováním evropských projektů. Na to bude kraj potřebovat 586 milionů korun.
Ačkoliv největší objem peněz v rozpočtu je tradičně určen na školství, jde o peníze, které krajem pouze protékají a on sám s nimi nemůže manipulovat. „Ve výdajích kraj v roce 2015 plánuje zahájení velkých projektů v oblasti zdravotnictví, dopravy a sociální péče, které budou významným způsobem zasahovat do rozpočtu kraje,“ vysvětluje Vladimír Novotný. Nejvíc finančních prostředků půjde na silnice. Řidiče čekají uzavírky komunikace mezi Chotěboří a Golčovým Jeníkovem a mezi Třebíčí a Pocoucovem. Velkým projektem bude i stavba obchvatu vsi Příseka na Jihlavsku. Na všechny tyto akce by mělo jít téměř 400 milionů korun, většina ovšem z evropských zdrojů. Zásadní investice kraj chystá na poli zdravotnictví. Velkým projektem bude výstavba pavilonu chirurgických oborů v Třebíči. V současnosti tam probíhají přípravné práce. „Dolaďujeme dispoziční i funkční uspořádání nového pavilonu, který spojí komplex tří,“ popsala před časem stav příprav ředitelka nemocnice Eva Tomášová
Třebíčí ovšem investice do nemocnic nekončí. „Rekonstrukcí projde také interní pavilon Nemocnice Jihlava, stejně jako pavilon 13 Nemocnice Havlíčkův Brod,“ řekla Krajským novinám tisková mluvčí kraje Jitka Svatošová.
Výdajových položek v rozpočtu je samozřejmě celá řada. Kraj bude kupříkladu opět financovat regionální železniční dopravu i údržbu silnic. Krajská Správa a údržba silnic Vysočiny obdrží na svůj provoz celkem 781 milionů korun. Otázkou je, zda se do nového rozpočtu nějakým způsobem promítla změna financování sociálních služeb, která nastane v příštím roce. Podle všeho nikoliv. Podmínky totiž stále nejsou upřesněné a bude nutné na ně reagovat až v příštím roce. „Kraje v příštím roce obdrží finanční prostředky ze státního rozpočtu a v rámci samostatné působnosti budou tyto finanční prostředky schvalovat a vyplácet jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb,“ stojí v návrhu, o kterém budou zastupitelé hlasovat 16. prosince.
Návrh rozpočtu už zveřenilo i vedení Jihlavy. Na straně příjmů je počítáno se 793 miliony korun, na strané výdajů pak najdeme částku 1,4 miliardy. Rozdíl bude pokryt čerpáním půjčky a převodem našetřených prostředků z minulých let. A největší chystané projekty? V rozpočtu najdeme třeba rekonstrukce kanalizace na několika ulicích dohromady za skoro 150 milionů korun nebo dostavbu dráhy na letišti za 42 milionů.
Filip Appl
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.