Za velkolepého ceremoniálu se v sobotu 17. ledna Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury pro rok 2015. Spolu s ní se kralování nad evropskou kulturou ujal belgický Mons, který se nachází ve Valonském regionu v blízkosti hranic s Francií.
Atraktivní zahajovací akci sledovalo na náměstí Republiky desetitisíce návštěvníků. Hlavní část oslav započala po čtvrté hodině odpolední. V tu dobu se ze čtyř shromaždišť v okolí do centra vydaly průvody, které představovaly čtyři plzeňské řeky, aby se společně slily na náměstí. Každá ze symbolických řek měla více než tisíc hlav, které patřily umělcům, sportovcům studentům, dětem i dalším obyvatelům města i přespolním návštěvníkům. V půl šesté přemaloval katedrálu, domy i dvě obří plátna videomapping v rozsahu, který tato země ještě nezažila. Projekce přiblížila ve zkratce historii města i jeho nejvýznamnější osobnosti.
K dalším atrakcím patřil švýcarský provazochodec David Dimitri, který přecházel nad hlavami diváků mezi františkánským kostelem a věží chrámu sv. Bartoloměje. Ve výšce až šedesáti metrů se držel na laně o tloušťce pouhých 16,2 milimetru. Nad Plzní se jen malý okamžik poté, co Dimitri dosáhl svého cíle a přehoupl se přes ochoz kostelní věže, poprvé od války rozezněly nové zvony. Finančně se na jejich realizaci složili lidé ve veřejné sbírce. Soubor navazuje na historické zvony, které byly zničeny během druhé světové války. Největší zvon se nazývá Bartoloměj a váží téměř šest tun, vedle něj se na věži nachází také Hroznata, Jan, Maria a Prokop, který je jediným původním zvonem. Tvůrcem nových zvonů je Rudolf Manoušek.
Slavnostní ceremoniál na náměstí dokončil poté krátký koncert, na kterém mimo jiné vystoupil plzeňský rodák Jiří Suchý. Až do devíti večer pak byla otevřena muzea, kulturním domem Peklo zazníval elektroswing, v Měšťanské besedě se tančilo, v Kopeckého sadech stál bar vystavěný z ledových kvádrů.
Kulturní akce pokračovaly i v neděli. Náklady na třídenní zahájení činily okolo dvacet milionů korun a do Plzně se sjelo přes dvě stě novinářů z celé Evropy, ale i Kanady, USA nebo Koreje. Celkem si projekt vyžádá kolem tří set milionů a nabídne na šest set akcí, včetně výstav, představení a dalších projektů. Akce se budou odehrávat ve všech částech města, v kulturních institucích i veřejném prostoru. Na většině z nich spolupracuje Plzeň 2015 s místními, národními i zahraničními pořadateli, institucemi a partnery. Půjde o akce od divadla přes hudbu, výstavy, architekturu, tanec, performance, instalace ve veřejném prostoru až po komunitní akce, vzdělávací projekty a setkání. Mimo jiné tak má vzniknout unikátní obří fotoalbum složené z fotografií samotných Plzeňanů. Jde o jednu ze čtyř částí projektu Skryté město. Plzeňské rodinné fotoalbum bude složené ze snímků, které zachycují každodenní život. Ty pak budou k vidění na dvou velkých výstavách a chystá se i kniha. Projekt Skryté město má místním obyvatelům a turistům ukázat jinou tvář západočeské metropole, tu, která není vidět na první pohled. Jeho součástí je i interaktivní mapa míst se stovkami příběhů z dávné i nedávné minulosti.
K dalším akcím bude patřit únorový festival světla, v březnu bude otevřena Kulturní fabrika v bývalém pivovaru Světovar, která se se svými čtyřmi variabilními sály stane prostorem pro živé umění, umělecké rezidence a místní komunitu. V květnu si Plzeň připomene 70. výročí osvobození americkou armádou velkolepými Slavnostmi svobody. V září je na programu Mezinárodní festival Divadlo.
Titul Evropské hlavní město kultury se každý rok uděluje dvěma vybraným městům ze dvou členských států Evropské unie. Cílem projektu je podpořit evropskou kulturní spolupráci. Jediným orgánem, který má oprávnění udělit titul Evropské hlavní město kultury, je Rada ministrů Evropské unie. Titulem Evropské město kultury se pyšnila již města jako Patras, Cork, Janov, Lille, Graz či Salamanca, Liverpool, Vilnius, maďarská Pécs nebo v roce 2013 slovenské Košice. Města, která se stala evropskou kulturní metropolí, jsou vyhledávaným cílem mnoha turistů.
Jana Bartošová
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.