Od začátku letošního roku rozdělují peníze na sociální služby kraje. Pravomoc na ně přešla z ministerstva práce a sociálních věcí a šlo o jednu z největších změn v oblasti od vzniku krajů. V naprosté většině případů se tento přechod financování obešel bez výraznějších problémů a jak se zdá, nedochází k žádným excesům nebo nedorozumněním. Jedinou výraznější výjimkou jsou informace, které v posledních týdnech přicházejí z Ústeckého kraje.
Nedávno se totiž objevila zpráva, že Ústeckému kraji chybí na provoz domovů pro seniory, stacionářů, pečovatelských služeb a různých azylových a nízkoprahových center téměř 160 milionů korun. Problémy už hlásí celá řada zřizovatelů, z nichž někteří viní kraj, který údajně přiškrtil dotace a některé osvědčené služby kvůli tomu zanikly. Část neziskových organizací dokonce podezírá kraj, že zvýhodňuje vlastní organizace před ostatními. V souvislosti s tím poslaly radním i otevřený dopis, ve kterém vyzývají k nápravě. Jenže zástupci Ústeckého kraje upozorňují, že problém vznikl na straně státu.„Ústecký kraj obdržel pro rok 2015 alokaci na sociální služby ve výši 736 milionů korun. Z této částky je minimálně 72 milionů korun určeno na platy, mzdy a jejich navýšení,“ uvedla tisková mluvčí kraje Lucie Dosedělová s tím, že kraj se na přechod financování podobně jako ostatní regiony připravoval několik měsíců. Jenže zmíněná částka je podle kraje nižší, než s jakou se počítalo. Navíc žádostí o peníze se v letošním roce sešlo celkem 565, což je o 53 víc než v loňském roce. Tato kombinace prý může za to, že kraj nemá dostatek prostředků pro všechny poskytovatele.
Ačkoliv nedostatek peněz je v Ústeckém kraji nejpalčivější, pociťují ho i ostatní kraje. I proto se hejtmani obrátili na vládu s žádostí o navýšení prostředků na financování sociálních služeb. „Krajům v současné podobě financování chybí na sociální služby 721,5 miliónu korun, které budou za podpory ministryně práce a sociálních věcí požadovat na vládě,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje a předseda sociální komise Asociace krajů ČR Oldřich Bubeníček. Jeho kolega z Jihomoravského kraje a šéf AKČR Michal Hašek pak poukázal na to, že celý problém vznikl kvůli poklesu daňových výnosů. „Ten dosahuje zhruba 15 až 20 procent proti očekávání, a určitě je to situace, kterou budou muset řešit české veřejné finance jako celek,“ řekl s tím, že problémy nezasahují jen sociální oblast.
Do věci se po oznámení problémů v Ústeckém kraji vložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a přislíbila, že bude při vyjednávání o navýšení peněz s hejtmany spolupracovat. „Chtěla bych vyjádřit za sebe jako za ministryni práce a sociálních věcí plnou podporu Asociaci krajů, když požaduje ještě v letošním roce dofinancování sociálních služeb,“ uvedla. V tuto chvíli se tak čeká na výsledky vyjednávání mezi kraji, ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem financí potažmo vládou jako celkem. Do té doby nejistota existence některých poskytovatelů v Ústeckém kraji trvá.
Filip Appl
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.