Jihočeský kraj

Rozpočty na příští rok jsou optimistické

Podzim a začátek zimy je každoročně ve znamení sestavování a schvalování rozpočtů obcí, měst, krajů a o něco dříve i státu. A je to také doba, kdy je možné zpětně hodnotit hospodářský vývoj a situaci, ze které se veřejné rozpočty odrazí do příštího roku. V tomto směru to bude podstatně pevnější odrazový můstek než v minulých letech. Na druhou stranu, stále je co zlepšovat a ekonomická situace není rozhodně tak dobrá, jak ji před rokem předvídali někteří politici i ekonomové.

Pomalý růst. Tak by se dal popsat asi průnik většiny názorů ekonomů, ekonomických organizací i politiků na stávající hospodářskou situaci. Tento velmi pomalý růst platí především pro ekonomiku eurozóny. Průměr růstu HDP za třetí čtvrtletí v EU dosahuje 1,3 procenta, což není zdaleka tak optimistický výsledek, s jakým se před rokem počítalo. „Hospodářská situace ani situace v oblasti zaměstnanosti se nezlepšují dostatečně rychle. Evropská komise je odhodlána využít všechny nástroje a zdroje, aby v Evropě zajistila více pracovních míst a větší růst,“ prohlásil místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

To Česká republika je na tom lépe. České HDP podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu rostlo v posledním čtvrtletí o 2,4 procenta a dařilo se podporovat ekonomiku novými zakázkami. Například do stavebnictví putovaly od státní správy zakázky za 115 miliard korun. Celkem byly vypsány tři tisíce výběrových řízení, což je o 32,1 procent více než loni. Díky pozitivnímu vývoji ekonomiky v České republice to navíc vypadá, že se státu podaří ukončit letošní hospodaření s podstatně nižším schodkem, než jaký byl v loňském roce naplánován. Po jedenácti měsících se dostal na částku 68,8 miliardy, což je o jedenáct miliard méně, než se čekalo. „Daňové příjmy se daří plnit dobře a letošní schodek státního rozpočtu by se měl pohybovat kolem úrovně loňského deficitu,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka s tím, že jde o sumu kolem 81 miliard korun. Rusnokova vláda přitom loni schválila letošní deficit až 112 miliard korun. Státu se meziročně zvýšily příjmy o 38 miliard, a to zejména díky vyššímu výběru daní, příjmům z Evropské unie a díky výnosu z aukce kmitočtů pro sítě LTE.

Krátké okénko do vývoje ekonomiky v letošním roce má svůj důvod. Evropská a česká čísla a odhady jsou totiž pro tvorbu veřejných rozpočtů velmi důležitá. Především stát musí při přípravě rozpočtu na příští rok přihlížet právě k ekonomickým odhadům, ze kterých vyplývá velká část příjmů, se kterými bude možné pracovat.

STÁTNÍ ROZPOČET HLAVNĚ SLIBUJE

A jak se zdá, díky vyšším daňovým příjmům a celkově nižšímu schodku bude možné si v příštím roce dovolit mnohem více v celé řadě oblastí. Vláda chce pracovat s rozpočtem, který počítá s výdaji 1,219 bilionu korun a příjmy 1,119 bilionu. Ministr financí Andrej Babiš prohlásil, že prioritou při sestavování rozpočtu byly investice a snižování provozních výdajů. Premiér Bohuslav Sobotka doplnil, že na lepší životní podmínky se může těšit většina obyvatel. „Pro občany to bude znamenat zvýšení jejich příjmů, příspěvky pro rodiny s dětmi, více míst v mateřských školách, zlepšení podpory seniorů, nižší ceny léků, opravené silnice a řadu dalších pozitiv,“ řekl Sobotka s tím, že významnou změnou oproti minulosti je i nárůst vlastních příjmů rozpočtu, které přispějí k udržení schodku pod třemi procenty HDP. Ministři přitom po schválení rozpočtu ve vládě začali slibovat pro příští rok spoustu věcí. Třeba masivní investice do dopravy, které se budou odvíjet od navýšení rozpočtu SFDI. Dvě miliardy mají na své silnice získat krajské samosprávy, kterým chce stát pomoci i s financováním nemocnic. Nemalou měrou porostou platy státním zaměstnancům a o 270 milionů korun vzroste rozpočet určený na rozvoj bydlení. Zvýší se také daňové slevy na děti, sníží se DPH na léky, knihy a dětskou výživu a zruší se zdravotnické poplatky. Důchodcům pak každý měsíc přibude průměrně 200 korun. To vše s maximální naplánovanou výší schodku 100 miliard korun.

Jenže právě schodek je terčem kritiky ze strany opozice. „Vláda přichází s rozpočtovým deficitem ve výši 100 miliard v době očekávaného růstu ekonomiky kolem tří procent, kdy by měl být rozpočet vyrovnaný, nebo by měl alespoň sledovat trend snižování deficitu,“ hodnotí návrh rozpočtu ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Komunisté zase kritizují, že jde pouze o rozpočet setrvační a málo ambiciozní. Podporu pro něj vládní koalice nemá ani u TOP 09 a Úsvitu. Naopak odboráři a zástupci firem návrh ve většině případů podpořili. Definitivní schválení dokumentu je naplánováno na polovinu prosince.

ČÁSTKY NA INVESTICE SE V KRAJÍCH LIŠÍ

Stejně jako jsou daňové výnosy důležité pro stát, jsou důležité i pro krajské samosprávy. Jejich výkyvy jsou totiž znát a v letošním roce se konečně zdá, že po letech útlumu a úspor by mohlo dojít i na některé prozatím nerealizované projekty. Rozhoduje se o tom právě v těchto týdnech, kdy vedení jednotlivých krajů schvalují rozpočty na příští rok. Jenže ne všude už jsou v tak dobré pozici, že si mohou začít povolovat opasek. Například Středočeský kraj bude i v příštím roce pokračovat v relativně úsporné politice a ve snižování poměrně vysokého zadlužení. Na příjmové i výdajové stránce rozpočtu najdeme částku 17,87 miliard korun. Na investice půjde z vlastního ale jen 350 milionů korun. „Počítáno je například s prostředky určenými na odložené financování Leteckého muzea v Mladé Boleslavi, s dotacemi ze státního rozpočtu určenými na školství, s penězi na splátky úroků z přijatého úvěru kraje, s dluhovou službou za úvěr nemocnic a se splátkami úvěru,“ upřesňuje některé položky hejtman Miloš Petera. Že se částky na investice zásadně liší kraj od kraje dokládá jižní Morava. Jihomoravský kraj chystá investice přesahující 1,1 miliardu korun. Jednou z prvních realizovaných akcí bude rekonstrukce přírodovědné stanice Kamenáčky v Brně. Podporu tohoto projektu si vyžádali během října občané kraje.

Oblasti, do kterých budou regiony investovat, se v příštím roce příliš nezmění. Na prvním místě bude opět doprava. Řada silnic se změní ve staveniště a dojde i na opravu desítek mostů. Třemi miliardami korun tentokrát pomůže i stát. „Je to poprvé, co vláda přistupuje k takto masivní podpoře krajských silnic,“ prohlásil k záměru ministerstva dopravy šéf Asociace krajů Michal Hašek a dodal, že kraje zpracovaly zásobník projektů, které mohou být realizovány od roku 2015. „V tuto chvíli je v krajích připraveno 617 projektů na silnicích druhé a třetí třídy v celkových nákladech přes 6,5 miliardy.“

VĚTŠINA MĚST NA ROZPOČTY STÁLE ČEKÁ

Velmi důležité budou příští rok opět evropské fondy. Proto dnes krajské rozpočty často počítají s částkami na kofinancování dotovaných projektů. „Na spolufinancování projektů z EU by mělo jít kolem 36 procent veškerých výdajů,“ řekl například za vedení Pardubického kraje jeho mluvčí Dominik Barták s tím, že přesné projekty ale zatím nelze upřesnit. Čerpání v novém období se totiž stále ještě nerozjelo a na první výzvy si ještě musíme počkat.

Trojúhelník veřejných rozpočtů uzavírají města. Ta, podobně jako kraje, dostávají určitý podíl se sdílených daní a jsou tak do značné míry závislá na státním rozpočtu. A přestože se na rozpočtech pracuje zpravidla už od léta, na schválení plánovaných čísel se ve většině měst stále čeká. V Praze budou podle všeho hospodařit na začátku roku s rozpočtovým provizoriem. Důvodem zpoždění je zřejmě povolební výměna radních i zastupitelů, kteří pracují na rozpočtu na pro rok 2015. Schválit ho chce vedení Prahy nejpozději v únoru. Schvalování rozpočtu v zastupitelstvu stále čeká i druhé největší město - Brno. Jeho vedení očekává v příštím roce vyrovnaný rozpočet ve výši 10,675 miliard korun. Kapitálové výdaje v příštím roce stoupnou na 2,4 miliardy. V plánu je řada především infrastrukturních projektů.

Konkrétní čísla už mají na stole i zastupitelé Plzně. V příštím roce by mělo město hospodařit s částkou 5,3 miliardy na příjmové straně a s 6,3 miliardami na straně výdajů.  „Vyrovnané bilance rozpočtu města je dosaženo použitím prostředků nakumulovaných v předchozích letech ve fondech města, a to zejména: použitím dočasně volných prostředků Fondu pro kofinancování dotovaných projektů města Plzně a Fondu rezerv a rozvoje města Plzně,“ upřesnil ekonomická náměstek primátora Pavel Kotas.

Filip Appl