Jihočeský kraj

Zimola do voleb jde. Bude obhajovat hejtmanské křeslo?

V roce 2012 vyhrála krajské volby v Jihočeském kraji ČSSD. O přízeň voličů se tehdy ucházelo celkem osmnáct stran a volebních koalic. Mezi dominantní témata volebních programů patřila dostavba dálnice D3 s pokračováním v podobě rychlostní silnice R3, problematika Národního parku Šumava a především dostavba dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Vítězná sociální demokracie před třemi lety získala 28% hlasů voličů a na druhé volební období zasedl do hejtmanského křesla Jiří Zimola.

Spolu s ním do 55 členného zastupitelstva zasedli i kandidáti KSČM, která ve volbách získala 19%, Jihočeši 2012, jejichž volební výsledek byl 14,5%, ODS, která si na své konto připsala 12,5%, KDU – ČSL, jenž dosáhla 6,5% a také TOP09 a starostů pro JHČ, kterým vstup do zastupitelstva zajistil zisk 5 %. Volební výsledky vedly k vytvoření koalice mezi vítěznou ČSSD a druhou KSČM.

HEJTMAN: VŠE PODLE PLÁNU

Jaké strany a jaké kandidáty na hejtmany nabídnou nové krajské volby, není zatím jasné, i když strany již o budoucích volbách pochopitelně jednají. Sám hejtman Jiří Zimola k tomu říká: „Rozhodl jsem se, že budu kandidovat. Nemohu zatím říct na jakém místě, to je otázka vyjednávání a dalších záležitostí.“ Hlavní témata volebního programu, se kterými jeho strana bude obhajovat svoji dominantní pozici v kraji, se dají podle Jiřího Zimoly  odhadnout podle současných a dlouhodobých aktivit ČSSD. Měla by tedy mezi ně patřit zdravotnická péče, infrastruktura či program rozvoje venkova. „Samozřejmě budeme chtít pokračovat i v akcích, které budou rozpracované ještě v roce 2016,“ dodává hejtman. K tomu, co musí do konce současného volebního období z volebních slibů ještě splnit hejtman říká: „Sliby do konce roku nemáme, máme plán investic a akcí a vše  - opravy silnic, výstavba nemocničních zařízení, rekonstrukce domovů pro seniory, … - běží podle plánu.“

Otázka krajských voleb nenechává chladnými ani ostatní strany. Pečlivě se na ně připravuje kupříkladu hnutí ANO. „Na volby se samozřejmě připravovat musíme, dělají to tak ostatně všichni. Naše hnutí navíc jde do krajských voleb poprvé, takže samozřejmě máme zájem na tom, aby naši členové byli po volbách silnou jednotkou v tomto jihočeském seskupení,“ uvádí

Radka Maxová, poslankyně Parlamentu ČR.  ANO má podle jejích slov představu i o hlavním jihočeském kandidátovi, vzešel z doporučení oblastních organizací a byl odsouhlasen krajským předsednictvem i předsedou hnutí. „Potřebujeme lidi, kteří jsou ztotožněni s principy volebního program u ANO a jsou ochotni propagovat jeho cíle. Vím, že každého zajímá, jestli se budu sama angažovat či nikoli. Ráda bych v tomto případě řekla, že mám v Poslanecké sněmovně mnoho rozdělané práce, u které bych ráda zůstala až do konce, abych si „pohlídala“, jestli jde tím správným směrem. Svou kandidaturu ale nevylučuji,“ říká Maxová a dále dodává: „Co se týká témat, tak Česká republika je tak malá země, že se její „bolesti“ prolínají a jsou všude více či méně stejné. Problém celé republiky je roztříštěná legislativa a nadměrná byrokracie. Co se ale týká konkrétně jižních Čech, tak by bylo vhodné zaměřit se samozřejmě na naší bolest – dálnice na hranice a kvalita silnic v našem kraji, problematika školství a sociálních věcí, a v neposlední řadě i podpora cestovního ruchu.“

Přípravu na volby zahájila již v minulém pololetí letošního roku také KSČM. Základní přístupy k volbách schválilo zasedání ÚV KSČM v září a nyní už strana dokončuje harmonogram konkrétních úkolů k volbám.  „Kandidáti do Senátu a vedoucí kandidáti krajů jsou nyní navrhováni na členských schůzích základních organizací, v tomto měsíci je začnou projednávat okresní konference a v lednu a únoru krajské konference KSČM. Nechci proto předbíhat, i když některá jména tuším, ctím, že se u nás při výběru kandidátů postupuje vždy zdola,“ přibližuje současný stav Petr Šimůnek, první místopředseda ÚV KSČM. 

Témata má strana podle Šimůnka obecně vymezena a týkají se řady otázek, které trápí občany, ať už jde o rozšíření možností sociální péče, které potřebují zejména senioři a zdravotně či jinak handicapovaní občané, či rozšíření předškolních zařízení a školních družin pro rodiny s dětmi nebo řešení nezaměstnanosti či složité dopravní situace či stavu silnic v některých krajích apod. Jde ale také o efektivnější řešení migrační krize už v zemích původu uprchlíků, koneckonců EU svými necitlivými zásahy k rozvratu řady zemí Blízkého a Středního východu i severní Afriky sama přispěla. „Je to sice celostátní problém, ale obávají se ho i občané v jednotlivých regionech. Po schválení v prosinci naše teze volebního programu k volbám v roce 2016 dáme i na webové stránky, ale rozhodující bude, jak si je dál konkretizují a rozvinou jednotlivé krajské organizace KSČM i kandidáti do Senátu,“  říká Petr Šimůnek. Jana Bartošová