Loňský rok bývá dnes často označován za turbulentní období plné změn. Konalo se hned několik voleb, které ukázaly pokračující přebarvování politické mapy České republiky. Řadu radnic velkých měst ovládlo hnutí ANO a tradiční politické strany většinou ztratily. Pro regiony byl uplynulý rok spíše pozitivní, protože se nesl v duchu úzké spolupráce s vládou a větších daňových příjmů. Letošní rok by měl být podle většiny názorů politicky klidnější. Očekává se plnění programových prohlášení a pokračující zlepšování ekonomické situace země.
V mapování očekávaných událostí a změn v roce 2015 je dobré začít na centrální úrovni, protože právě od ní se odvíjí některé změny ovlivňující kraje a města. Velké diskuse se točí samozřejmě kolem vývoje ekonomiky a reakcí české vlády na tento vývoj. Pro letošní rok byl kabinetem Bohuslava Sobotky nachystán celý balík změn, který do ekonomické oblasti nějakým způsobem zasahuje. Jde zpravidla o spíše levicová a prosociální opatření. Například rodičům malých dětí klesly se začátkem tohoto roku daně a snížila se i daň z přidané hodnoty. Rozšířil se nárok na porodné a skončily také poplatky u lékaře a v lékárnách, což ovlivnilo bez výjimky všechny české regiony a jejich občany. Levicovější vláda také znamená více peněz pro důchodce a nárůst minimální mzdy. Žádným zásadním způsobem nerostou ceny plynu ani elektřiny a změna potkala i některé živnostníky, kteří budou muset pracovat s omezenějšími výdajovými paušály.
Letos chce koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL pracovat na celé řadě dalších opatření a nových zákonů. V Plánu legislativních prací na tento rok najdeme celkem 25 návrhů zákonů a 78 návrhů novel. Podle vládních představitelů bude stěžejní především prosazení zákona o prokázání původu majetku. „V minulosti se totiž někteří, kteří zázračně zbohatli, odvolávali na to, že něco dostali od babičky,“ komentoval plány ministr financí Andrej Babiš. A tím výčet chystaných zákonů nekončí. Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží věcný záměr zákona o sociálním bydlení. Čeká se i na návrh zákona o veřejných zakázkách či novelu stavebního zákona z dílny Ministerstva pro místní rozvoj nebo na návrh zákona o veřejných neziskových poskytovatelích lůžkové zdravotní péče, na kterém pracují na Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo financí zase připravuje zrušení druhého pilíře důchodového pojištění.
Napilno bude mít letos i předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, který má na starost protikorupční zákony. V polovině prosince byla schválena Koncepce boje proti korupci na roky 2015 až 2017, která zahrnuje například zavedení registru smluv, nového zákona o státním zastupitelství nebo ochranu oznamovatelů korupce. Už letos by se mělo pracovat také na změně systému financování politických stran. „Zásadní je úprava darů, které jsou poskytovány politickým stranám. To znamená například zavedení limitů pro dary od fyzických i právnických osob,“ uvedl Jiří
Dienstbier.
Letošní rok přinese i velkou spoustu investic. Nadále budou probíhat miliardové projekty na železnici. Třeba rekonstrukce dopravních uzlů v Ústí nad Orlicí či v Olomouci. Otazník ale visí hlavně nad dopravními stavbami. ŘSD chce letos otevřít 26 kilometrů silnic první třídy či rychlostních silnic. Začít by se mělo stavět i 109 kilometrů nových dálničních úseků. Třeba jeden z posledních úseků nejstarší české dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Počítá se také s odkládanou dálnicí D3 jižně od Veselí nad Lužnicí nebo se stavbou úseku silnice R49 z Hulína do Fryštáku. Stavět by se mělo i na silnicích R7 nebo R4 a konečně se snad pohne s přípravou výstavby dalšího úseku veledůležité komunikace R35 v Pardubickém kraji. Ministr dopravy Dan Ťok na nedávné schůzce s hejtmany navíc uvedl, že prioritou je i R52 z Brna na Vídeň. Začít by se mělo se stavbou obchvatu Mikulova, který je součástí trasy.
Celkem má letos jít na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury 94,4 miliardy korun, z toho více než polovina je určena právě na silnice. Jenže i samo ŘSD pochybuje, že se stihne zrealizovat vše. „Máme připraveno větší množství projektů, neboť ze zkušeností víme, že ne všechny se nám kvůli průtahům ve výběrových řízeních podaří zahájit,“ uvedl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Stavět na silnicích budou i kraje. V plánu jsou investice až za miliardy v jednotlivých regionech. Půjde o komplexní opravy povrchu i o rekonstrukce a stavby mostů, které jsou na mnoha místech v dezolátním stavu. Částkou 4,6 miliardy korun krajům tentokrát pomůže i stát prostřednictvím SFDI. „Je to poprvé, co vláda přistupuje k takto masivní podpoře krajských silnic,“ řekl šéf Asociace krajů Michal Hašek a dodal, že kraje zpracovaly zásobník projektů, které mohou být už v tomto roce realizovány „Odevzdali jsme seznam dopravních akcí zhruba za pět miliard korun. Věřím, že to významným způsobem pomůže opravám silnic ve všech regionech České republiky,“ prohlásil šéf Asociace krajů Michal Hašek.
Peníze jsou přitom určené pro všechny kraje včetně Prahy. I obyvatelé hlavního města se tedy dočkají rozsáhlejších oprav. Ty doplní dlouho očekávané obří akce, jako je zprovoznění úseku metra linky A ze stanice Dejvická do Motola nebo otevření tunelového komplexu Blanka, který naváže na městský okruh a stane se nejdelším silničním tunelem v České republice. K tomu všemu se očekává i finální rozhodnutí o budoucnosti projektu Opencard.
Významnou změnu přináší letošní rok i pro zdravotnictví. Krajské nemocnice budou i díky oznámené podpoře z Ministerstva zdravotnictví letos ještě více investovat do vybavení a nových pavilonů. Rozjet by se měly i některé dlouho plánované projekty, například stavba náchodské nemocnice za miliardu, v Liberci pak otevřou dlouho očekávaný hospic.
Sociální oblast už má největší změnu za sebou. Rozdělování finančních prostředků na péči totiž přešlo z Ministerstva práce a sociálních věcí právě na regiony. „Finanční prostředky mezi poskytovatele zařazené do krajské sítě sociálních služeb budou rozdělovány transparentním způsobem a se zachováním respektu metodiky, kterou definovalo pro kraje Ministerstvo práce a sociálních věcí,“ řekl ke změně za Liberecký kraj radní Petr Tulpa.
A co kulturní a sportovní události? Pozornost se upíná hlavně k Plzni, která se pyšní titulem Evropské hlavní město kultury.
17. ledna se uskutečnila slavnostní show spojená se zahájením programu, který bude ve městě probíhat po celý rok. „Nejde však o roční festival, jehož ukončením bychom se chtěli vrátit do stavu před rokem 2015. Naše město vždy bylo synonymem pro Škodovku a pivo. Dnes můžeme započít etapu, kdy bude Plzeň vnímána jako kulturní metropole,“ řekl na slavnostním zahájení primátor města Martin Zrzavecký.
Během roku se v Plzni uskuteční kolem 600 aktivit. Návštěvníci budou mít možnost vidět unikátní výstavy, představení v nově postaveném divadle, řadu tanečních a hudebních vystoupení a projekty spojující veřejný prostor a kulturní vyžití. Organizátoři očekávají, že Plzeň navštíví o zhruba 30 procent turistů více než loni. „Před pár desetiletími byla Plzeň díky své poloze městem někde na konci světa. Čas oponou trhnul a z konce světa se stalo samotné srdce Evropy,“ komentoval plány města ministr kultury Daniel Herman.
Samozřejmě i mimo Plzeň čeká naši zemi mnoho zajímavých událostí. Hlavně těch sportovních. V březnu to bude halové Mistrovství Evropy v atletice, v první polovině května pak Mistrovství světa v ledním hokeji a v červnu ME fotbalistů do 21 let. K tomu se přidávají tradiční akce, jako je třeba Velká Pardubická nebo motocyklová Grand Prix České republiky. A co mimo sport? Na 6. července vychází 600. výročí upálení Mistra Jana Husa, což si země připomene řadou kulturních akcí ve většině krajů. Čekají nás i pravidelné festivaly. Třeba hudební Rock for People, operní Smetanova Litomyšl, jubilejní 50. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech nebo 25. ročník Podzimního knižního veletrhu, který proběhne v říjnu v Havlíčkově Brodě.
Filip Appl
Hejtman: | Mgr. Jiří Zimola, ČSSD |
---|---|
Krajské město: | České Budějovice |
Rozloha: | 10 056 km2 |
Počet obyvatel: | 637 460 |
Hustota zalidnění: | 63 obyvatel/km2 |
NUTS: | Jihozápad |
Radní: | Lucie Kozlová (ANO), Jan Kubík (ANO), Jaromír Slíva (ČSSD), Ivana Stráská (ČSSD), Pavel Hroch (Jihočeši 2012), Jaromír Novák (ČSSD), Miroslav Joch (ČSSD), Petr Kalina (ANO), František Konečný (ANO) |
Koalice: | ČSSD a KSČM |
Počet obcí s rozšířenou působností: | 17 |
Počet členů rady: | 11 |
Počet členů zastupitelstva: | 55 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.