Jihočeský kraj

Kongres na Seči seznámil starosty s právním prostředím

V hotelu Jezerka na Seči se konal už pátý ročník kongresu místní samosprávy Forum Municipal 2017. Autorkou projektu, který už oslovil stovky starostů, je advokátka a bývalá starostka Mohelnice Jana Zwyrtek Hamplová, která prostřednictvím kongresu starostům přibližuje právní prostředí, ve kterém se při výkonu své fukce pohybují. „Kongres je třešnička na dortu, který pořádáme s velkým úspěchem pátým rokem. Projekt Municipal jinak spočívá v tom, že jezdíme do regionů a školíme starosty přímo na místě,“ vysvětlila Radničním novinám Hamplová.

Princip spočívá v tom, že představitele samospráv, a to nejenom obecních a městských, ale i krajských, zkušení lektoři seznamují populárně naučnou formou s právním prostředím, které se jich bezprostředně dotýká. Důležité informace přitom načerpají na školeních nebo kongresu jak nováčkové, tak i zkušení matadoři, kteří jsou členy samosprávy několikáté volební období. „Ti noví přijdou na radnici nadšení, že byli zvoleni a během měsíce přijdou na to, že je to skutečně těžká věc. Na druhou stranu ti, kteří jsou v úřadu déle, zase trpí provozní slepotou,“ podotkla Hamplová, podle které se navíc v průběhu doby mění judikatura a zpřísnilo se vnímání práva. „Dříve bylo ustanovení, že hospodaření obce má být transparentní a hospodárné. To se chápalo jako deklaratorní. Na základě této věty se nyní zavírají zastupitelé.“

STAROSTOVÉ OHROŽENI ZÁKONEM

Pravidelným přednášejícím na kongresu je přední český advokát Tomáš Sokol, podle kterého jsou jeho přednášky pro starosty výletem do světa, který se jich týká. Konkrétně na Seč přivezl příklady několika táhnoucích se kauz stíhání městských zastupitelů. „Starostům tady chci říkat to, jak se na základě zkušeností, které z těchto případů máme, vyhnout tomu, aby se další zastupitelé dostali do podobných problémů,“ řekl Radničním novinám Sokol.

Podle jeho názoru jsou členové samospráv z hlediska pasti paragrafů ohrožení především kvůli tomu, že vykonávají správu cizího majetku. „Nemám přesná čísla počtu stíhaných zastupitelů, vím, že jich před dvěma lety, kdy jsme to jako Unie obhájců monitorovali, relativně hodně,“ uvádí Tomáš Sokol. „Pozitivní je, že počet nijak dramaticky neroste, že už snad orgánům činným v trestním řízení dochází, že by k těmto případům měly přistupovat s jistou rezervovaností a uznávat, že existuje jistá rozhodovací pravomoc.“

ČERPÁNÍ ZKUŠENOSTÍ

Do potíží se zákonem se kvůli výkonu své funkce dostal třeba starosta Ostravice Miroslav Mališ. Podle něj jsou školení nebo kongres pro členy samospráv nesmírně cenné. „Obrovským přínosem je to, že člověk neslyší jen to, co je psáno v zákoně, ale především jeho výklad. Tedy dostává k těm paragrafům komentář. A ten u přednášejících nevyplývá z přečtení zákona, ale z jejich praktických zkušeností,“ tvrdí Mališ. Ten vnímá změnu po roce 2010, kdy ve větší míře začalo docházet ke kriminalizaci zastupitelů. „Všechno se přetahovalo přes státního zástupce na úmyslný trestný čin a nepřesný zákon o obcích a jeho nedokonalý výklad se obrátil proti starostům. Proto jsou školení a kongresy důležité pro načerpání zkušeností v tomto směru,“ dodal Mališ.

STRACH KANDIDOVAT

Autorka projektu tvrdí, že členové samospráv jsou neustále „jednou nohou v kriminále“. „Nejhorší jsou nedbalostní porušení povinností při správě cizího majetku. Může na ně kdokoliv podat oznámení, mají nad sebou ÚOHS, vnitro, ministerstvo financí, zkrátka mají, jak jim říkám, spoustu přirozených nepřátel,“ uvedla Jana Zwyrtek Hamplová. „Je úplně zcestné, že oni i za nedbalostní chybu ručí celým svým majetkem. Příkladem jsou dotační kauzy. I u starostů by to mělo být jako u zaměstnanců, tedy pokud udělají chybu z nedbalosti, měly by být trestem násobky platu.“ Hamplová přitom tvrdí, že tato situace vede i k tomu, že mnoho lidí kvůli tomuto prostředí nechce znovu kandidovat, protože se bojí jít do tak velkého rizika. Důležité podle ní přitom není ani to, že odsouzením a trestem končí jen jednotky procent případů. Táhnoucí se spory dokáží i posléze obvinění sproštěným zastupitelům významně zkomplikovat život. „K mnoha kauzám dělám posudky a častokrát se nestačím divit, co je policie schopna stíhat. A pak stačí novinové titulky se slovy obžalovaný, obviněný...,“ dodala Hamplová.

JAK SE NESTAT BLBCEM

Do neformální atmosféry kongresu Forum Municipal 2017 zapadl i poněkud netradiční křest knihy „Jak nebýt na radnici za blbce“, kterou sepsala Jana Zwyrtek Hamplová společně s Davidem Gruberem. Kniha popisuje nejrůznější konfliktní situace, do kterých se komunální politik může dostat a radí, jak v těchto situacích postupovat. „David to komentuje z hlediska psychologie, jak by měl jednat, aby takovou situaci ustál,“ vysvětlila Hamplová. Knížka je postavená na zhruba pětadvaceti příhodách, které se skutečně staly. „Ty mi dodala Jana Zwyrtek Hamplová na základě svojí praxe, k tomu jsem připojil úvahy, jak dané situace vyřešit,“ dodal Gruber. (mes)