Jihočeský kraj

Konference Odpady a obce přinesla řadu zajímavých informací

V rámci odborných konferencí Odpadové dny se v Hradci Králové konal už osmnáctý ročník konference Odpady a obce 2017. Tu každoročně pořádá Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM jako platformu pro předávání odborných i praktických zkušeností z oblasti nakládání s komunálními odpady.

Úvod prvního dne konference patřil dvacátému výročí založení společnosti EKO-KOM a tedy dvacetileté historii odpovědnosti obalového průmyslu v odpadovém hospodářství a plánech pro další období. „Za dvacet let se v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce investovalo v České republice zhruba 18 miliard korun,“ uvedl mimo jiné generální ředitel EKO-KOM,
a.s., Zbyněk Kozel. Připomněl, že už od roku 1998 je věnována značná pozornost školním vzdělávacím projektům a na začátku tisíciletí se míra recyklace pohybovala na úrovni 10 %. Ve svém exkuzru do historie zmínil Kozel rok 2002 a zákon o obalech a důležitý letopočet 2008, kdy Česká republika splnila všechny tehdy platné požadavky Evropské unie.

Po Zbyňku Kozlovi vystoupil výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal, který hodnotil spolupráci obcí s autorizovanými kolektivními systémy. „Můžeme celou agendu zajišťovat z vlastních zdrojů. Ve většině obcí se tak neděje, protože se jedná o vysoce odbornou agendu,“ vysvětlil Drahovzal. Ten přitom pochválil míru zapojení obyvatel do třídění odpadů a zkracování docházkové vzdálenosti k nádobám na tříděný odpad. „EKO-KOM je odborně na výši, reaguje na potřeby měst a obcí,“ dodal Drahovzal.

MANHART: PŘÍLIŠ SKLÁDKUJEME

Dalším významným řečníkem konference Odpady a obce 2017 byl Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR. Ten označil naší zemi za královnu skládkování a uvedl, že by od něj měla Česká republika postupně ustupovat. Manhart podrobněji promluvil o problému stažení nového zákona o odpadech z jednání vlády. „Nevěšme hlavy, že není zákon o odpadech. Držíme se toho, že závazné cíle definuje plán odpadového hospodářství do roku 2024. Od roku 2024 je zákaz skládkování recyklovatelných odpadů,“ uvedl Manhart. Jeho zástupce na ministerstvu životního prostředí Jan Maršák podal plnému sálu hradeckého Aldisu, kde se konference Odpady a obce konala, informace o balíčku k oběhovému hospodářství a stavu jeho projednávání na evropské úrovni. „Velmi důležitou částí, která rezonuje různými evropskými státy, je zvyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů, obalových odpadů, nový cíl pro redukci skládkování,“ konstatoval ve svém příspěvku Maršák s tím, že letošní rok může být pro projednávání balíčku klíčový. „Recyklace obalových odpadů není problém, který bychom za Českou republiku řešili,“ dodal Jan Maršák.

NÁDOBOVÝ SBĚR JE NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ

Další z důležitých bloků konference, který patřil zástupcům společnosti EKO-KOM, byl věnovaný infrastruktuře pro nakládání s komunálními odpady. Mezi statistickými údaji, které přednesl Martin Lochovský, zaznělo, že v současné době je v ČR přibližně 264 tisíc veřejně přístupných kontejnerů na tříděný sběr a dalších zhruba 43 tisíc nádob v rámci individuální sběrné sítě. Zcela nejrozšířenější je nádobový sběr, čtvrtina obcí využívá pytlový sběr a pětina obcí sběrné dvory. Lochovský se také věnoval motivaci občanů třídit. „Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že nejvíce lidí motivuje to, že mají kontejnery blízko,“ řekl Lochovský a dodal: „Pravděpodobnost, že lidé budou třídit, je pak pětkrát vyšší.“

Na konferenci dále zazněly zajímavé informace týkající se způsobů identifikačních systémů používaných v rámci odpadového hospodářství a posluchače zaujalo i vystoupení Martina Vaněčka z brněnského magistrátu, který hovořil o zkušenostech se sběrnými dvory. Pro zástupce obcí byla jistě velmi přínosná přenáška Davida Hrabiny ze společnosti Green Solution, který podrobně seznámil posluchače s metodikou analýz komunálních odpadů. Především energetickému využití odpadu se pak věnovala environmentální specialistka ze společnosti Sako Brno Jana Suzová. V jejím příspěvku mimo jiné zaznělo, že v roce 2010 bylo v České republice vyprodukováno celkem 5,36 milionu tun komunálního odpadu, ze kterého bylo 3,58 milionu tun skládkováno, 1,3 milionu tun materiálově využito a 477 tun využito energeticky. Kritiku spaloven Suzová jednoznačně odmítla. „V průměrném pracovním prostředí můžeme mít pět a půlkrát víc těžkých kovů než na výstupu z komína spalovny,“ řekla.

Přednášky prvního dne konference uzavřely příspěvky o recyklaci skla od Pavla Rokose ze společnosti ENVY Recycling, o recyklaci plastů v podání Jana Mece z Transformu Lázně Bohdaneč a o využitelnosti plastových komunálních odpadů od externího odborníka Miroslava Fojta.

EKONOMIKA A MOTIVACE

Druhý den konference zahájila Martina Vrbová z EKO-KOMu, která hovořila o ekonomice odpadového hospodářství v obcích České republiky. „Nejvýraznější položkou je nakládání se směsným komunálním odpadem, ten stojí zhruba 58 % nákladů obce na likvidaci odpadu,“ uvedla Vrbová, která dodala, že náklady na tříděný sběr se oproti tomu pohybují na úrovni 18,5 % nákladů odpadového hospodářství obce. Největší produkci směsných komunálních odpadů mají podle Vrbové ve Středočeském kraji, kde každý obyvatel vyprodukuje v průměru 235 kilogramů SKO ročně. Vrbová se také věnovala příjmové části obecních rozpočtů na odpadové hospodářství, když uvedla, že nejvýznamnější příspěvek pochází z plateb od občanů. Průměrný příjem je v současnosti 492 korun na osobu za rok. Od chatařů mají obce průměrně 28 korun za rok, tržby za recyklovatelné obaly činí průměrně 19 korun na obyvatele. Hodnocení nákladů pak podrobněji rozebrala Barbora Tomčalová z Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí.

Konference přinesla také odpovědi na otázku motivace k třídění. Tou se zabýval Jiří Remr z Institutu evaluací a sociálních analýz, který uvedl, že vedle finančních nástrojů jde zejména o technické a sociální podmínky a také o informační a komunikační kampaně. „Pro domácnost je důležité, jestli bude platit pět set nebo tisíc korun. Zjišťovali jsme přijatelnost dotace na likvidaci odpadu a pro devět lidí z deseti je v pořádku, že je systém dotován,“ uvedl Remr. Podle výzkumu by se v případě výrazného zvýšení poplatku za odpady více než tři čtvrtiny populace zbavovalo svého odpadu mimo oficiální popelnice, lidé by odpad pálili nebo by ho dokonce dávali do popelnic sousedů.

MARKETING A ZKUŠENOSTI

V samotném závěru konference se hovořilo také o reklamě a marketingu třídění odpadů, komunikačních a vzdělávacích aktivitách. Podle Lukáše Grolmuse, ředitele oddělení komunikace společnosti EKO-KOM mají velký vliv zejména kampaně cílené na mladou generaci. „Proškolený školák jde domů a prověří situaci doma. A když se desetkrát zeptá rodičů, proč netřídí, po jedenácté už doma třídit začnou,“ řekl Grolmus. Důležitá jsou v tomto směru také sociální média a internet. Konkrétní zkušenosti z praxe přinesla Helena Bogoczová z karvinského magistrátu, která představila konkrétní kampaně, kterými na severu Moravy podporují třídění odpadů. Z opačného konce republiky ji doplnila Marie Peřinková z Prachatic, která se věnovala zkušenostem s kampaní na podporu sběru bioodpadů.

I letošní ročník konference Odpady a obce přinesl mnoho zajímavých informací o nakládání s odpady a cennou výměnu zkušeností. I ty mohou zvýšit počet těch, kterým není lhostejný osud životního prostředí a odpad třídí. (red)