Jihočeský kraj

Zákon se musí změnit, shodují se hejtmani i starostové

Pokud se zákon o střetu zákon nezmění, pro mnoho starostů je tento rok poslední ve veřejné správě. I to zaznělo na kulatém stole iniciovaném poslancem Markem Výborným, který se konal v Poslanecké sněmovně. Podle představitelů samospráv je třeba právní předpis změnit. Návrh debatovaný na akci počítá s tím, že se z povinnosti zveřejňovat majetková přiznání vyjmou neuvolněné zastupitele. Jde o jednu ze dvou poslaneckých legislativních iniciativ na změnu zákona, která upravuje podávání majetkových přiznání zastupitelů. Svaz měst a obcí ČR přitom dlouhodobě požaduje, aby náhled do registru majetkových přiznání měly jen kontrolní orgány.  

V dané věci už dříve podal ústavní stížnost Senát a téměř polovina měst a obcí z celé republiky podpořila petici Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Severo-Lanškrounsko za změnu zákona o střetu zájmů. Ministerstvo spravedlnosti však přes všechny argumenty starostů, primátorů i hejtmanů v současné době chystá pouze technické změny. „Od samého počátku platnosti zákona upozorňujeme, že pro blížící se komunální volby bude řada lidí zvažovat, zda kandidovat. Na menších obcích může být problém vůbec kandidátní listinu sestavit, což je ostatně mnohdy komplikované již nyní. Současná podoba zákona chce naprosté svléknutí i po lidech, kteří jsou pro výkon funkce neuvolnění, získávají odměny v řádech stokorun a obětují svůj volný čas a často i soukromý život. Centrální registr je navíc předem bezdůvodně kriminalizuje. Jsem přesvědčený, že pokud urychleně zákon nezměníme, o lidi v komunální politice z těchto důvodů přijdeme,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

„Je absurdní, že nikdo před přijetím zákona neanalyzoval stav předtím. Vždyť i dříve se majetková přiznání podávala a mohl se do nich každý podívat, jen se musel nahlásit,“ řekl výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodal: „Stávající právní předpis je třeba změnit, shodují se na tom samosprávy všech velikostí, usnesení přijala před časem Rada Svazu a v dané věci jsme podepsali také společná prohlášení s Asociací krajů, Sdružením místních samospráv a Spolkem pro obnovu venkova.“

Jak na kulatém stole řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, zastupitelstvo v daném regionu nezávisle na politické příslušnosti podpořilo inciativu Dobrovolného svazku obcí (DSO) Mikroregionu Severo-Lanškrounsko, který inicioval petici za změnu zákona. Podle předsedy DSO a starosty Dolní Čermné Petra Helekala ji podpořilo už 2 475 obcí.

„Nejenom, že podat majetková přiznání ohrožuje bezpečnost a osobní svobodu zastupitelů, je také časově i finančně náročné,“ prohlásil zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Nedá se pochopit, proč se při elektronickém podávání mají uvádět data, která už stát zná z jiných rejstříků, například z katastru nemovitostí. A fakt, že přiznání mají podávat i neuvolnění funkcionáři, kteří za práci pro veřejnou správu často berou jen symbolickou odměnu v řádu stovek korun, je naprosto mimo mísu.“

Starostové i hejtmani proto už nějakou dobu společně požadují, aby do registru majetkových přiznání měly přístup pouze pro kontrolní orgány tak, aby se citlivá data nemohla zneužít. I podle starosty Svitav Davida Šimka by zastupitelé měli být – co se týče majetkových přiznání – ve stejném režimu jako soudci. Šimek si myslí, že aktuální pravidla velmi znevýhodňují lidi, kteří jsou v politice už několik let. Navíc neexistuje důvod, proč by měl někdo znát stav společných účtů manželů, když jeden z nich ve veřejné funkci není. Primátor Jablonce nad Nisou Petr Beitl zdůrazňuje, že změnu právního předpisu nelze ořezat jen na neuvolněné a malé obce, zákon je podle něj špatný úplně celý. Pouze vytváří prostředí závisti a předjímá, že někdo chce něco skrývat, což není pravda. Jablonecký primátor si myslí, že minimum, které se dá udělat, je omezit, kdo do registru majetkových přiznání bude nahlížet a vědět, kdo to udělá.

Shoda napříč celou samosprávou, která na kulatém stole zazněla, panuje v tom, že stávající zákon vytváří obrovské škody na lidských zdrojích. Lidé, kteří si něco vydělali, tak už nemají chuť ve veřejné správě být. Poslanecké návrhy na změnu zákona o střetu zájmů tento týden projednala vláda. Zamítla je však, rozhodovat se tedy bude v Poslanecké sněmovně.