Jihočeský kraj

Pomoc v boji se suchem: přehrady i zdražení vody

Retenční nádrže, nové vodní zdroje a také šetření s vodou v domácnostech. Téměř každý z krajů v České republice se v posledních letech potýká se suchem. Do opatření, která by měla pomoci se suchem bojovat, by v následujících letech měla zamířit více než miliarda korun.

Nedostatek vláhy je zejména v posledních letech velkým problémem. Některé kraje, například Jihomoravský, jsou silně ohrožené. Příčin je několik. Půda má menší retenční kapacitu, zvyšuje se průměrná teplota vzduchu a snižuje se vydatnost vodních toků.

„Stát v minulosti udělal mnoho chyb, protože řešil pouze povodně, ale na dlouhodobé sucho se vůbec nepřipravoval. Sto let se tady odváděla voda z krajiny, teď se snažíme všemi možnými prostředky tu vodu v krajině udržet. Navíc klimatická změna postupuje rychleji, než všichni očekávali,“ sdělil ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec. Podle něj zemědělská i lesní půda měla dřív daleko lepší schopnost držet vodu, hlavně kvůli erozi ji ale postupně ztrácela. „Dneska je její zadržovací kapacita asi na 50 procentech. Kdyby česká zemědělská půda, které máme asi 3,5 milionu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, udržela by jí asi 9 miliard kubíků. Ale udrží jí sotva 5. Ten obrovský rozdíl je několikanásobek objemu vody, který udrží Vltavská kaskáda. Na tom je vidět, kde je největší rezerva v retenci vody – je v samotné půdě,“ vysvětlil Brabec.

STAMILIONY Z KRAJŮ

V dotačních titulech, které ministerstvo životního prostředí v minulém roce vypsalo, je více než jedna miliarda korun. Další stamiliony investují kraje. Například ohrožený Jihomoravský kraj.

V lednu v Brně jednali zástupci ministerstva životního prostředí, členové Jihomoravského a Olomouckého kraje, kraje Vysočina, Lesů České republiky a dalších institucí o suchu a o tom, jak zadržovat vodu v krajině. „Vzhledem k tomu, že zemědělská a lesní půda představuje 78 % plochy Jihomoravského kraje, byla tato diskuse zaměřena právě na zadržení vody v zemědělské a v lesní půdě. Kromě problému se zadržením vody v písčitých zemědělských půdách se diskutovala témata týkající se například zvýšení podílu organické hmoty v půdě,“ sdělil radní Miroslav Kubásek, který má na starosti oblast životního prostředí.

Organická hmota v půdě se má zvýšit například za pomoci zapracování posklizňových zbytků, zařazováním meziplodin a dusík vázajících plodin do osevních postupů, zvýšení podpory půdě-ochranných technologií pro zemědělce, či posílení institutu pozemkových úprav tak, aby mohly být uskutečněny odvážné zásahy do krajiny, které omezí větrnou či vodní erozi nebo zpomalí odtok vody z krajiny.

Krizovými scénáři v případě fatálního nedostatku vody se zabývala i minulá vláda. „Výjimečným ekonomickým nástrojem, v případě fatálního nedostatku vody a nutnosti snížit úsporným užíváním spotřebu pitné vody, je možnost zavedení ‚pásmových cen‘ pro vodné a stočné. Při zohlednění sociálních dopadů by byly uplatňovány diferencované ceny podle různé úrovně spotřeby - čím vyšší, tím vyšší ceny pro vodné a stočné,“ uvádí materiál schváleny vládou, který předkládala ministerstva zemědělství a životního prostředí.

ROZSÁHLÉ INVESTICE

Pravděpodobnost častějšího výskytu suchých období bude podle ministerstva zemědělství vzrůstat jako následek vývoje změny klimatu. Základní vizí koncepce je zvýšení odolnosti České republiky vůči suchu a nedostatku vody, protože vodní zdroje jsou prakticky závislé výhradně na atmosférických srážkách a v přepočtu na jednoho obyvatele patří k nejnižším v Evropě.

Opatření, jako je výstavba nových přehradních nádrží, zadržování vody v krajině a změny ve využívání vody v průmyslu a zemědělství si vyžádají v příštích letech rozsáhlé a nákladné investice, které jsou ale kvůli klimatickými změnám nezbytné. Zuzana Zlinská