I na jihu Moravy je peněz nedostatek

Peněz je málo. Na tom se jednomyslně shoduje vedení kraje s poskytovateli sociálních služeb. Přesto na kraji kvitují převedení některých pravomocí ze státu právě do jejich gesce. Představitelé kraje jsou prý díky tomu bezprostředně vtaženi do této problematiky a mají větší zájem zabývat se náměty a problémy konkrétních služeb a občanů regionu.

V Jihomoravském kraji panuje se změnou mírná spokojenost. „Kraj sice získal některé náročné povinnosti, ale především získal nové pravomoci, zejména rozhodovací a kontrolní. Rozhodování nyní probíhá v orgánech kraje, což je pro poskytovatele mnohem bližší a známější prostředí, než když jsme mohli pouze přeposílat dotazy, náměty na ministerstvo práce a sociálních věcí,“ reagoval náměstek hejtmana pro sociální věci a zdravotnictví Marek Šlapal. Kraj si pochvaluje, že má nyní lepší kontrolu nad tím, kam přesně peníze na sociální služby plynou, snadněji také mohou dozírat na poskytovatele. Přispívá to podle něj k celkové kultivaci prostředí.

S čím ale na kraji nejsou spokojení, je výše státní dotace na sociální služby. „S množstvím prostředků panuje u nás velká nespokojenost. Systém sociálních služeb sice funguje uspokojivým způsobem, ale je to často pouze díky enormnímu úsilí pracovníků v jednotlivých službách, kteří jsou finančně značně podhodnoceni,“ ocenil práci lidí v tomto sektoru náměstek Šlapal. Současně se však zmínil, že nynější vláda je k sociální problematice mnohem citlivější a vstřícnější, než tomu bylo zejména za éry ministra Drábka. Asociace krajů České republiky na svém červnovém zasedání navrhla podpořit poskytování sociálních služeb z úrovně státního rozpočtu ve výši 9,79 miliardy Kč pro celou Českou republiku.Vzhledem k vývoji celkové ekonomické situace České republiky si v této oblasti podle Marka Šlapala lze dovolit mírný optimismus.

STÁT SI „UMYL“ RUCE

„Spolupráce s krajem je zatím v úplném začátku, takže jí těžko můžeme hodnotit. Zatím je však perfektní. Srandovní na celé věci je to, že alibistický stát svůj vážný problém hodil na kraje. Alespoň já to tak vidím,“ seznámil Krajské noviny se svým názorem ředitel Centra pro seniory Kyjov Jan Letocha. „Stát se zkrátka nedokázal vyrovnat s požadavky Evropské unie na veřejnou podporu, tak to šoupnul krajům, ať ti se starají. Každý kraj to pak musí vymýšlet sám, přitom to mohl řešit celé dohromady,“ pokračoval Jan Letocha. I přesto, že dotace se každým rokem tenčily, letošní rok by Centrum pro seniory problém mít nemělo. V posledních dnech v Domově přemýšlí o podobě finančního plánu na příští rok, který zpracovávají podle nových kritérií. „Nyní již řešíme rozpočet na rok 2016, jehož první verzi chystáme v posledních dnech. Co se týče roku 2015, je vývoj de facto stejný jako v minulých letech. Když to vezmu historicky, za poslední roky jsme dostávali stále méně peněz, pro letošní rok o zhruba 400 tisíc korun méně než v roce 2014, nic lepšího jsme ale ani čekat nemohli,“ řekl smířlivě ředitel Centra. Financování jimi poskytované sociální služby se skládá především ze dvou složek. Z účelové dotace od kraje, loni ještě nazývané státní dotace, a o příspěvek zřizovatele. Tyto dvě částky se pak více či méně doplňují a vzájemně kompenzují. Tudíž čím méně dával v minulosti stát, tím více dával kraj. Nyní tedy, když by kraj dal méně peněz formou účelové dotace, musel by pak o to více dát peněz jako zřizovatel, aby nakonec vše vyšlo. Nyní se totiž nacházíme v blízkosti stropu výběrů od uživatelů, tam rezerva není,“ uvedl Jan Letocha. Ten také informoval, že Centrum pro seniory Kyjov je v současnosti v soudním sporu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která jim údajně dluží za rok 2012 i s úroky přes tři čtvrtě milionu korun, což znamená další nepříjemnou „díru“ v rozpočtu organizace poskytující sociální služby seniorům Kyjově. Lukáš Zitka