Na kraji si stěžují, že mají málo peněz na železniční síť

symbolika logo 2010Železniční doprava tvoří v Jihomoravském kraji páteř Integrovaného dopravního systému. Kraj dlouhodobě zdůrazňuje výhody železnice, kterými jsou snadný a bezbariérový průjezd Brnem i dalšími městy a rychlé kapacitní spojení i na větší vzdálenosti. Jihomoravský kraj také zadal zpracování několika rozvojových studií. Některé jejich projekty již schválilo ministerstvo dopravy. Ale třeba zdvojkolejnění tratě Brno – Zastávka, je již několik let blokováno místní občanskou iniciativou.

 

Regionální tratě jsou nedílnou součástí sítě vlakových linek IDS JMK. V kraji se tudíž snaží podporovat jejich modernizaci a nasazování nových vozidel. „Kritickým problémem je dlouhodobě železniční uzel Brno, jehož nedostatečná kapacita brzdí rozvoj regionální i dálkové železniční dopravy a omezuje možnost pravidelné taktové dopravy,“ uvedl pro Krajské noviny náměstek hejtmana Zdeněk Pavlík.

Významným a dlouhodobě neřešeným problémem je též nedostatečná kapacita úseků Brno – Blansko a Brno – Vranovice zejména při výlukách. Počet přepravených cestujících vlaky mezi Brnem a zbylými oblastmi regionu v jednom dni je více než 50 tisíc osob. Na tratích zaústěných do Brna (kromě technicky nevyhovující tratě do Zastávky) počet přepravených lidí regionální dopravou od vzniku IDS JMK trvale roste.

Rozvoj Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje začal v roce 2004 a od roku 2010 pokrývá celé území kraje s malými přesahy do sousedních krajů. V loňském roce se rozšířil do slovenské Myjavy.

I přesto, že počet lidí využívající železnici roste, kvalita tento vývoj nekopíruje. „Významná část železniční sítě v našem kraji se řadí mezi nejvíce zanedbané a podinvestované v České republice. Nejedná se pouze o regionální tratě, ale i o koridorovou trať Brno - Letovice, kde by bylo třeba rekonstruovat většinu stanic,“ sdělil Krajským novinám Zdeněk Pavlík. V regionu by též chtěli vybudovat více moderních nástupišť, cestující do bezbariérových vlaků musí totiž nezřídka nastupovat z úrovně kolejí.

KOLA JSOU VE VLACÍCH VÍTÁNA

Ve všech vlacích provozovaných v rámci IDS JMK je povoleno přepravovat jízdní kola. Turisté mohou též využít připravených speciálních víkendových cyklovlaků, které propojují Brno s významnými turistickými oblastmi – zejména v regionu Vysočiny. Novinkou letošního roku je sobotní Expres Pálava – Podyjí, který rychle a pohodlně rozveze turisty i cyklisty například do Valtic, Mikulova či Znojma.

V Jihomoravském kraj se nachází celkem 750 kilometrů tratí, osobní doprava je provozována na 714 kilometrech, dvoukolejné tratě měří 324 kilometrů a elektrizovaných tratí je 335 kilometrů. Cestujícím slouží 166 železničních stanic a zastávek. Regionální vlaky ujedou za rok přes 9 milionů vlakových kilometrů, denní průměr činí zhruba 24 750 vlakových kilometrů. V počtech spojů to obnáší v pracovní dny průměrně 859 regionálních vlaků, o víkendech pak v průměru 493 vlaků. Jihomoravská železnice má též bohatou historii. V roce 1839 zde poprvé na území naší republiky vyjely vlaky z Vídně přes Břeclav do Brna. Během následujících let následovalo vybudování poměrně husté sítě hlavních i regionálních železničních tratí. Lukáš Zitka

Jihomoravský kraj

symbolika logo 2010

Hejtman: Bohumil Šimek (ANO)
Krajské město: Brno
Rozloha: 7197 km2
Počet obyvatel: 1193930
Hustota zalidnění: 157 obyvatel/km2
NUTS: Jihovýchod
Radní: Roman Hanák (ČSSD), Taťána Malá (ANO), Marek Šlapal (ČSSD), Jan Vitula (TOP 09), Martin Maleček (Starostové pro Jižní Moravu), Jana Pejchalová (ANO), Miroslav Kubásek (ANO), Petr Hýbler (ANO), Tomáš Soukal (ČSSD), Igor Chlup (ČSSD)
Koalice: ČSSD a KDU-ČSL
Počet obcí s rozšířenou působností: 21
Počet členů rady: 11
Počet členů zastupitelstva: 65

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji