Meziroční bilancování: víc peněz i problémů

Letošní rok měl být pro kraje a krajské samosprávy v mnohém zvláštní. Mělo jít o rok, kdy se po dlouhé době utahování opasků konečně otočil směr větru a kdy se díky lepšícímu se hospodářství trochu uvolní dosud svázané ruce hejtmanů a jejich týmů ve vedení regionů. V neposlední řadě to byl také rok bilancování. Kraje totiž slaví patnáct let své novodobé existence. A to přineslo mnohé aktivity, které význam tohoto výročí a krajů obecně připomněly.

Oživení. Takovým slovem by se dal shrnout letošní rok z hlediska hospodaření krajů a finančních možností, které mají k dispozici. Ostatně už při plánování rozpočtů na letošní rok si kraje dovolily být trochu optimističtější než v letech předchozích. Rozpočty počítaly s poměrně rozsáhlými investicemi do vybavení krajských organizací i do nových projektů, které různým způsobem zlepšily nebo zlepší životy obyvatel daných regionů. Typickou oblastí, která měla letos konečně ucítit větší objem finančních prostředků, byla dopravní infrastruktura. Důvody k optimismu dával ostatně i závazek státu, že krajům pošle na opravy silnic celkem 4,4 miliardy korun. A ačkoliv tomu předcházelo několik slovních přestřelek mezi ministrem financí a hejtmany, nakonec byl slib dodržen a krajům opravdu přišly finance navíc. Pro jednotlivé regiony to znamenalo několik stovek milionů korun do kasy, což umožnilo realizovat řadu projektů, na které by jinak ani nedošlo nebo by přišly na řadu mnohem později. Například v případě Karlovarského kraje se díky penězům mohlo pracovat na křižovatkách navazujících na výstavbu obchvatu Chebu nebo na rekonstrukci silnice v Hájích. Středočeský kraj zase investoval do průtahu Dolním Bousovem nebo do rekonstrukci silnice ve Velkém Borku. A své stavby mají i všechny ostatní kraje. Jejich hejtmani nyní volají po tom, aby peníze přišly i v příštím roce. „Chceme jednat se státem o systémovém zajištění financování silnic nižších tříd a domníváme se, že je nutné, aby SFDI stejně jako letos počítal pro kraje alespoň s obdobnou částkou jako letos,“ prohlásil například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. A jak se zdá, premiér Bohuslav Sobotka je tomu nakloněn. „Jsem osobně stoupencem toho, abychom krajům v roce 2016 přidali,“ řekl při návštěvě Plzeňského kraje.  

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB S PROBLÉMY

Důležitý byl letošní rok i pro další dvě oblasti krajské správy – zdravotnictví a sociální služby. Letošní rok konečně nabídl prostor pro stabilizaci nemocnic, které na tom v mnoha případech nebyly finančně právě nejlépe. Typickým příkladem je v tomto směru Zlínský kraj, kde byly nemocnice řadu let v problémech. Letos se ovšem hospodaření daří. Přinejmenším za prvních sedm měsíců roku byly všechny čtyři nemocnice spravované krajem v kladných číslech. „Dosažené výsledky nás těší, neboť svědčí o tom, že se nám daří hospodaření krajem vlastněných nemocnic stabilizovat,“ prohlásil náměstek hejtmana Lubomír Nečas, který má ve své gesci zdravotnictví. To vedení Karlovarského kraje letos čelilo kritice, že dotuje ztrátová oddělení svých nemocnic a že nemá koncepci zdravotnictví v kraji. To se změnilo v září, kdy byla nová koncepce definitivně schválená zastupitelstvem.

V sociálních službách se to nejdůležitější odehrálo na začátku roku. Financování služeb bylo totiž převedeno ze státu na jednotlivé kraje. Ve většině regionů změna nepřinesla žádné zásadní problémy. Výjimky ale existují. V Ústeckém kraji byli krajští představitelé obviňováni, že při rozdělování dotací zvýhodňují spřátelené organizace před těmi, které jsou zřizovány jinými subjekty. „Charita má oproti loňskému roku sníženy dotace pro letošní rok natolik, že některé její poskytované sociální služby jsou ohroženy,“ uvedl například generální vikář Biskupství litoměřického Stanislav Přibyl. Vedení kraje se hájilo tím, že za vše může celkový nedostatek peněz v sociálních službách. Regiony totiž dostaly kvůli výpadkům daňových příjmů o stovky milionů korun méně, než s čím počítaly. Situace se ovšem zlepšila poté, co stát poslal další prostředky, celkem tak do kraje putovalo 811 milionů korun. Zda se bude problém opakovat i příští rok zatím jasné není. Ústecký kraj požádal stát pro rok 2016 na sociální služby o 1,3 miliardy, celou částku ale s velkou pravděpodobností nedostane.

FINANČNÍ SITUACE SE LEPŠÍ

Jinak je ale výhled na příští rok poměrně optimistický. V této době už mají kraje téměř nebo úplně schválené rozpočty a je zřejmé, že pokračuje trend lepšícího se hospodářství. „Máme dostatek peněz, abychom zvládli všechny úkoly dané ze zákona, tedy zajištění sociálních služeb, zdravotnictví, dopravu a školství,“ uvedl například hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil s tím, že situace se zvládne i bez evropských dotací. Staré plánovací období totiž skončilo a z nových programů zatím čerpat nejde. I Jihomoravský kraj hlásí pozitivní výhled. Oproti letošnímu skoro půlmiliardovému schodku by měl být rozpočet na rok 2016 téměř vyrovnaný. „Na výdajích vyplatíme bez čtyř milionů šest miliard korun. Na daních a dalších příjmech pak získá kraj jen o 108 milionů méně. Rozpočet reflektuje růst ekonomiky, zajišťuje rozvoj všech klíčových oblastí kraje,“ oznámil hejtman a šéf Asociace krajů Michal Hašek. A bude se i investovat. Kromě obligátních silnic hlavně do zdravotnictví, které zažije sezónu velkých projektů. Na jihu Moravy půjdou peníze do stanice záchranné služby ve Znojmě, v Karlovarském kraji na rekonstrukci chebské nemocnice, na Vysočině do oprav interny v Jihlavě, ve Zlínském kraji se bude stavět interní pavilon ve Vsetíně a v Královéhradeckém kraji snad konečně dojde na stavbu nemocnice v Náchodě za téměř miliardu korun. Polepší si podle všeho i mnoho subjektů, které pobírají dotace. Růst by měly i mzdy zaměstnanců krajských úřadů či některých krajských organizací.

Ostatně, že se podmínky pro rozvoj krajů v příštím roce zlepší si myslí i vláda. Šéf státní kasy Andrej Babiš uvedl, že kraje získají víc peněz z daňových výnosů. „Ministerstvo financí odhaduje, že příjmy krajů v příštím roce dosáhnou objemu 164,9 miliard korun, výdaje 163,8 miliard a předpokládaný přebytek rozpočtů krajů tedy dosáhne 1,1 miliardy korun,“ uvedl ministr financí s tím, že daňové příjmy krajů v příštím roce se odhadují na 57,8 miliard, což je o téměř osm miliard více než v letošním roce.

DOTACE, UPRCHLÍCI A VOLBY

Nicméně není všechno jen pozitivní. Například v Praze se kvůli nestabilní situaci ve vedení města začalo připravovat rozpočtové provizorium. „Provizorium jsme zažili letos na začátku roku a vypořádali jsme se s ním. Nyní nás čeká stejná situace a kolegové z odboru už jej začali chystat,“ prohlásila náměstkyně primátorky Eva Kislingerová.

A velké problémy a úkoly budou čekat všechny představitele větších měst a krajů. Ať už to bude kvůli stále nevyjasněnému financování dopravní infrastruktury, kvůli výpadku příjmů z evropských dotací nebo třeba i ve věci uprchlické krize. Ta sice Českou republiku neovlivňuje ani zdaleka tak, jako mnohé jiné evropské země, téma se stalo velmi důležitým i pro kraje. Přinejmenším z hlediska přípravy na případné problémy. Největší debaty se vedly hlavně kolem tábora v Bělé pod Bezdězem. Ten opakovaně navštívil nejen ministr vnitra Milan Chovanec, ale i hejtman Středočeského kraje Miloš Petera. Podle něj se v souvislosti se zařízením není čeho obávat. „Vedení detenčního zařízení, cizinecká policie i pan starosta dělají maximum, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a aby veškeré správní řízení ohledně uprchlíků probíhalo v souladu se zákony, a pokud možno v klidu,“ prohlásil po své návštěvě. Jenže na jaře lze očekávat další vlnu migrantů a skeptické hlasy tvrdí, že tentokrát už by se České republice uprchlická vlna vyhnout nemusela.

Specifický punc dá ostatně příštímu roku i předvolební kampaň. Na podzim nás totiž čekají krajské volby a už nyní je zřejmé, že předvolební rétorika bude opět v mnoha krajích pěkně vyostřená. Zabodovat chce totiž tentokrát i hnutí ANO, které věří v zisk několika hejtmanských postů a do klání i tentokrát promluví kromě již etablovaných politických stran i řada regionálních hnutí. Filip Appl