Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která loni vystřídala ve funkci současnou eurokomisařku Věru Jourovou, se velmi rychle zařadila mezi nejvýraznější tváře kabinetu Bohuslava Sobotky. Sama působí jako cílevědomá a možná až tvrdá ministryně, pro kterou jsou všechny agendy MMR velmi důležité. Ostatně není se čemu divit. Ministryně přiznává, že její pracovní život už téměř splynul s životem osobním, ve kterém poslouchá tvrdou rockovou hudbu, čte horory a nebojí se ani tetování.
Na úvod bych se rád zastavil u čerpání evropských dotací v období 2007 – 2013. Čerpání v minulých letech provázela celá řada problémů – velká chybovost projektů, zpoždění, kontroly s různými výsledky a následné korekce atd. Jaký je výsledek? Kolik se naší zemi nepodaří vyčerpat peněz?
Rok 2015 je posledním rokem čerpání finančních prostředků z programového období 2007-2013. Celková alokace pro toto období aktuálně činí podle kurzu eura skoro 700 miliard. Objem peněz v podaných žádostech je dvakrát vyšší a na účty příjemců dotací je v tuto chvíli vyplaceno více jak 500 miliard, tedy zhruba tři pětiny prostředků.
Co se týká nevyužitých peněz. Za rok 2013 byly vyčísleny na zhruba 11,4 miliard, za loňský rok se díky nasazení Národního orgánu pro koordinaci a řídících orgánů podařilo snížit částku nedočerpání z původně odhadovaných více než 20 miliard na necelých 8,6 miliard. Zrychlené čerpání na konci roku však může vést ke zvýšení rizika chybovosti, což může mít za následek zvýšení nedočerpání na konci programového období. Tuto skutečnost však budeme znát až s časovým odstupem po provedení kontrol. Podstatná je efektivita. Takže prioritou teď je čerpat z evropských fondů na smysluplné projekty, ne čerpat za každou cenu.
Lze jednoznačně říci, kdo je za chyby zodpovědný? A mám na mysli především tu politickou zodpovědnost.
Tady je potřeba říci, že během let 2007-2013 se vystřídalo několik ministrů na jednotlivých řídicích orgánech, několik vlád a šéfů regionálních rad a tudíž mohu obecně konstatovat, že ta odpovědnost je sdílená. Ať už na úrovni vlády, kdy některá navrhovaná opatření ze strany MMR nebyla vládou schválena, například přesuny peněz mezi programy, tak na úrovni samotných příjemců, kterým se ne vždy daří například dodržovat harmonogramy realizace projektů. Nemůžu tedy jednoznačně činit někoho odpovědným. Nicméně bych ráda dodala, že v minulém roce se podařilo zrealizovat řadu nápravných opatření, která vedla k výraznému snížení ztráty alokace na konci roku. Ve stejném režimu budeme pokračovat i v tomto roce.
Zmínila jste peníze, o které už jsme přišli. Je ale zřejmé, že i letos se nepodaří vyčerpat všechy peníze. Lze už nyní říci, jaká ta ztráta bude?
Co se týče výše možného nedočerpání v letošním roce, tak na podzim 2014 řídící orgány signalizovaly odhady nevyčerpání v závěru programového období na méně než 5 miliard. Již v závěru loňského roku jsme upozorňovali, že toto číslo není reálné. Dle upřesněných odhadů z počátku letošního roku aktuálně řídící orgány jednotlivých programů odhadují, že ta celková suma nedočerpaných peněz za letošní rok bude mezi 18 až 23 miliardami korun. I tak by to ale znamenalo, že Česká republika zvládne za uplynulé období využít nějakých 97,5 procent alokovaných prostředků.
Na čem přesně výše té ztráty závisí? Respektive co se musí udělat pro to, aby byla co nejnižší?
Aktuálně čelíme stále velkému počtu rizik, ta jsou do jisté míry u jednotlivých operačních programů rozdílná. Jedním z těch, které se vyskytují u více programů je například riziko vysokého objemu prostředků k proplacení a s tím související zvýšené riziko chybovosti řídicího orgánu, nebo nepokrytí disponibilní alokace – tedy, že není dost kvalitních a připravných projektů. Pro všechna identifikovaná rizika jsme definovali opatření s jasným cílem je snížit. Vedeme zesílené řízení rizik a Národní orgán pro koordinaci vyhodnocuje všechny možné alternativy a hledá řešení doslova pro každou korunu, kterou můžeme pomoci k rozvoji České republiky.
Pojďme nyní již k období 2014-2020. Ta hlavní otázka je nasnadě – Je duben roku 2015 a Česká republika stále nečerpá evropské peníze určené na toto období. Proč jsme se ani po zkušenostech z roku 2007 nedokázali připravit na čerpání v tomto období včas?
Schválení programů blokovalo jednání o služebním zákonu, k jehož návrhu měla Evropská komise jisté výhrady. Nicméně tento problém se již podařilo ze strany České republiky vyřešit a Evropská komise již nemá výhrady k aktuální verzi zákona. Evropská komise však nebude schvalovat programy do doby, než proběhne revize tzv. víceletého finančního rámce. Podle aktuálních zpráv by se tak mělo stát na konci dubna. Konečné schválení předložených programů pro programové období 2014–2020 se očekává nejpozději do léta, některých však již na začátku května.
Jak velký je to, že se stále nečerpá, problém? Hejtman Martin Netolický před časem říkal, že to není nic zas tak výjimečného, že se začíná později, jenže v současnosti jsme jednou z posledních zemí, co ještě nemá schváleny žádné programy. Jak vážné je tohle zpoždění?
Je sice pravda, že většina zemí už má schválené některé programy, ovšem ne příliš dlouhou dobu a rozhodně ne všechny. Pokud budou mít příjemci připravené své žádosti zavčasu a kvalitně zpracované, tak s tímto prozatímním zpožděním není spojen žádný problém.
Nedávno jste společně s premiérem Sobotkou oznámila, že první programy budou schváleny do měsíce. Můžete tedy říci, že v květnu budou určitě vyhlášeny první výzvy?
V současné době máme s komisí odladěných sedm programů, které čekají na schválení a další budou následovat. První výzvy z nového programového období 2014–2020 budou vyhlášeny v květnu, nicméně již během dubna budou některé řídicí orgány uveřejňovat tzv. avíza parametrů prvních výzev. Na jejich základě budou mít příjemci dostatek času připravit svoji projektovou žádost tak, aby ji následně kompletní předložili v okamžiku vyhlášení prvních řádných výzev. Harmonogram plánovaných výzev jednotlivých operačních programů aktualizuje MMR na stránkách www.dotaceeu.cz.
Co ty ostatní programy, kdy by mohly podle vás odstartovat?
Ty by se mohly rozjet do začátku prázdnin, podle aktuálních informací odpovědných ministerstev by v nich měly následovat první výzvy během léta.
Rád bych se zeptal na systém čerpání v období 2014-2020. Evropská komise odmítla úřady regionálních rad jako zprostředkující subjekty čerpání, což chcete řešit zřízením poboček Centra pro regionální rozvoj v regionech. Jak to přesně bude fungovat? Znamená to, že tyto pobočky budou mít funkci úřadů regionálních rad z minulého období?
Pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky budou fungovat jako zprostředkující subjekty pro Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. CRR tak bude plnit úkoly jako například konzultaci projektových záměrů, hodnocení projektů či jejich kontrolu. Tyto pobočky budou postupně zřízeny v každém kraji. Co je důležité - Tento systém je nyní akceptován Evropskou komisí.
V jaké fázi to zřizování poboček teď je? Už jsou pro ně vybrané prostory, domluvení úředníci apod.?
Tak ten celý proces se rozbíhá. Víme, jak velké pobočky přibližně budou a jaké náplně práce budou tamní úředníci mít. Vláda by měla na nejbližší schůzi rozhodnout o navýšení počtu zaměstnanců a poté ihned zahájíme kroky vedoucí k budování poboček.
Tím se dostávám i k tématu tzv. evropských domů. Tedy míst, na kterých budou pohromadě všechny instituce, které nějak souvisí s čerpáním dotací. Hejtman Hašek před několika týdny řekl, že ten projekt je v podstatě u ledu a je potřeba zjistit, zda ho vláda vůbec podporuje a jak přesně bude fungovat. Daří se ten projekt restartovat? Budou v regionech evropské domy?
Podle našich informací nepočítají s realizací projektu Evropských domů všechny kraje, podmínkou uhrazení nákladů projektu z Operačního programu Technická pomoc, jehož řídicím orgánem je MMR, je však právě účast všech krajů. Výjimkou je hlavní město Praha a Středočeský kraj, kde se uvažuje o zřízení informačního kontaktního místa, nikoliv Evropského domu. S těmi kraji, které i přesto „evropské domy“ zřizovat budou, chceme spolupracovat právě i s ohledem na zřizování krajských poboček CRR.
Pojďme teď ukročit stranou od čerpání evropských dotací k jiným tématům. Rád bych se zastavil především u cestovního ruchu. V minulosti jste opakovaně řekla, že ho považujete za klíčový pro zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Jenže všichni víme, že pro většinu zahraničních turistů stále existuje pouze Praha, pak dlouho nic a pak až některé regiony či města. Myslíte, že ty nůžky dokáže něco - kampaň nebo opatření - nějakým zásadnějším způsobem přivřít?
Předně je potřeba říci, jaké jsou v tomto směru cíle MMR. V první řadě to je zajištění udržitelného rozvoje cestovního ruchu s ohledem na ochranu kulturně-historického a přírodního dědictví. Mezi další pak patří rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu, zabezpečení rovných podmínek podnikání, přínosů odvětví pro rozvoj regionů a v neposlední řadě i ochrana spotřebitele, respektive účastníků cestovního ruchu.
V současné době pracujeme na návrhu zajištění koordinace rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím národních a regionálních kolegií a také na provázanosti regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Úkolem takového Regionálního kolegia by měla být hlavně koordinace rozvoje cestovního ruchu v kraji a propojení do Národního kolegia.
A co bude úkolem těchto kolegií?
Regionální kolegia budou rozhodovat o specifických projektových záměrech financovaných z veřejných zdrojů a schvalovat projektové záměry krajů /obcí/ a destinačních společností předkládaných do nového národního programu vyhlášeného na podporu cestovního ruchu. Každý region má jiné potřeby pro rozvoj a my z pozice ministerstva nemůžeme všechny vidět. Proto bude Národní kolegium nadále působit jako můj poradní orgán v dané problematice a tím budeme moci transparentněji podporovat rozvoj a napomáhat tak tyto nůžky přivírat.
Kromě práce na vyvoření těchto kolegií – Co dalšího se chystá v souvislosti s lákáním turistů na naše území?
Těch věcí je celá řada. Třeba na finanční úrovni. MMR podporuje malé a střední podnikatele prostřednictvím národního programu podpory cestovního ruchu. Možní příjemci dotace byli letos rozšířeni o obce. Cílem je dosáhnout růstu podílu cestovního ruchu na prosperitě regionů. V letech 2010-2014 bylo přijato celkem 337 žádostí o dotaci, 179 žádostem pak byla přidělena dotace překračující tuším 281 milionů. Teď probíhá vyhodnocení předložených žádostí o dotaci pro rok 2015. Alokace tam je 50 milionů plus zhruba dalších pět milionů z minulého období.
Co se týká propagace: MMR se spolu s agenturou CzechTourism nyní zaměřuje na propagaci České republiky jak na tradičních trzích, jimiž jsou sousední země či Rusko, tak v zemích, jejichž obyvatelé nacházejí cestu do Česka především v posledních letech. Jsou to například cestovatelé ze Spojených arabských emirátů, kteří projevují stále větší zájem o medical tourism, kongresovou turistiku či lázeňství. Progresivními trhy, na něž v letošním roce bude mířit také marketingová kampaň, jsou Indie a Balkán. Obecný marketingový koncept České republiky na zahraničních trzích bude v roce 2015 pokračovat v linii Česko jako země – tentokrát romantických – příběhů.
Začátkem března jste podala trestní oznámení kvůli zakázkám v agentuře CzechTourism. Můžete upřesnit čeho se přesně to oznámení týká a co říkáte na určité slovní přestřelky mezi zástupci hnutí ANO a ČSSD, které to rozpoutalo a do kterých jste se také trochu přidala?
V souladu s trestním řádem jsem byla povinná neprodleně oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Aby nebylo ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, byla jsem požádána Policií ČR o nesdělování žádných bližších informací.
A jste dnes spokojená se současným chodem agentury?
Agentura CzechTourism stále prochází reorganizací, upravuje se její směrování a budoucí působení. A to vše probíhá při plné aktivitě a plnění marketingových cílů. Změny, ke kterým zde dochází pod vedením nové generální ředitelky Moniky Palatkové, i výsledky provedeného auditu směřují k tomu, aby komunikace mezi ministerstvem a agenturou byla na lepší úrovni, než před mým nástupem. Se současným chodem a změnami tedy spokojená jsem a doufám, že budu i do budoucna.
Ještě než přejdu k poslední části rozhovoru bych se rád zastavil i u zadávání veřejných zakázek. V současnosti chystá vaše ministerstvo určité zjednodušení pravidel pro veřejné zakázky. Co přesně se má změnit a kdy?
V současné době připravujeme zcela nový zákon o zadávacích řízeních, který nahradí dosavadní zákon o veřejných zakázkách. Nová pravidla výrazně změní prostředí veřejných zakázek. Podařilo se nám připravit velmi vyvážený návrh, který celý systém zadávání veřejných zakázek zjednoduší a výrazně zefektivní. Nový zákon významně rozšíří možnosti zadavatele a zároveň posílí jeho odpovědnost. Předpokládám, že nový zákon o zadávacích řízeních nabyde účinnosti k 1. lednu 2016, nejpozději však 18. dubna 2016, kdy členským státům vyprší lhůta pro transpozici evropských směrnic.
V létě by měl být navíc spuštěn Národní elektronický nástroj pro zadávání zakázek za více než čtvrt miliardy. Původně měl ale odstartovat už před lety. Co start systému oddálilo?
V době mého nástupu na MMR probíhal zkušební provoz aplikace, který bylo třeba řádně vyhodnotit. Byla jsem si velmi dobře vědoma garancí, jaké MMR musí převzít za celou uživatelskou obec při spuštění NENu, byť prozatím v dobrovolném režimu. Proto jsem si vyžádala zejména ekonomickou analýzu NEN a penetrační – bezpečnostní testy. Krom toho zároveň probíhal interní audit a kontrola řídicího orgánu k prověření EU financování NENu. Penetrační – bezpečnostní testy prokázaly přítomnost řady slabin. Mezi zásadními lze zmínit nefunkční aplikační řízení přístupu, takže teoreticky by bylo možné neoprávněně manipulovat se zakázkami, interními zprávami i právy uživatelů. Tyto nedostatky byly odstraněny a re-testem potvrzeny. S ohledem na „velikost“ NENu, jakož i na zkušenosti jiných resortů s obdobnými systémy, teď budou ještě provedeny zátěžové a integrační testy, do kterých chceme zapojit odbornou veřejnost a zástupce zadavatelů.
Co si od spuštění elektronických tendrů slibujete?
Tady nejde o to, co si od spuštění elektronických tendrů slibuji já či jiný ministr, protože povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek prostřednictvím národního elektronického nástroje vyplývá z evropských směrnic. Ekonomická analýza společnosti KPMG nicméně potvrdila, že je vhodnější realizovat zabezpečení elektronizace zadávání veřejných zakázek v ČR centralizovaně s Národním elektronickým nástrojem, spravovaným MMR, a doplňkově individuálními elektronickými nástroji.
V závěru si dovolím trochu osobnější otázky. Ve funkci už jste zhruba půl roku. Jste zatím se svou prací a s prací vašeho týmu spokojená?
Troufám si říci, že se nám již podařilo uskutečnit mnoho důležitých a úspěšných kroků. Ať již jsou to běžící akční plány na maximální dočerpání evropských dotací z končícího programového období nebo pokrok ve vyjednávání s Evropskou komisí na schvalování programů na čerpání evropských dotací v létech 2015 až 2020. Zmínit mohu také práci na novém zákoně o zadávacích řízeních či novele stavebního zákona. Obojí by mělo přinést výrazné zjednodušení.
Hodně se říká, že politika je jednak neustálým bojem s větrnými mlýny a v druhé řadě je to často o výběru ze dvou špatných možností. Cítíte to také tak? Musela jste už ve své ministerské pozici už vybírat pouze ze špatných možností nebo šlo vždycky všechno vyřešit?
Stále musím řešit pozůstatky z dávné minulosti a někdy i volit mezi horší nebo zcela špatnou možností. Je však důležité se z těchto případů poučit a předcházet jim v dalších oblastech, jako je třeba právě to, abychom nepřišli o peníze z Evropské unie. Nutno však dodat, že MMR má široké agendy od pohřebnictví, zákona o veřejných zakázkách, stavebního zákona po EU fondy. Vše je prioritou, protože se vše dotýká našich občanů, kvůli kterým ministrem jsem a kterým chci pomoci.
Jak moc se vám změnil život s nástupem do ministerského křesla? A možná se zeptám nejen, jak moc, ale také jakým způsobem?
Změnil se velmi. Můj pracovní a osobní život se v podstatě již nedá rozlišit.
Poslední otázka je už určitým odlehčením: Máte vedle své funkce čas i na své koníčky? Vím, že ráda čtete horory a posloucháte rockovou hudbu. Chystáte se v létě třeba na nějaký festival?
Koníčky? To slovo skoro už neznám (smích). Každý asi ví, že si nejvíce odpočinu u hudby a ráda bych v létě určitě nějaký ten rockový festival navštívila.
rozhovor s ministryní Karlou Šlechtovou
vedl Filip Appl
Hejtman: | Bohumil Šimek (ANO) |
---|---|
Krajské město: | Brno |
Rozloha: | 7197 km2 |
Počet obyvatel: | 1193930 |
Hustota zalidnění: | 157 obyvatel/km2 |
NUTS: | Jihovýchod |
Radní: | Roman Hanák (ČSSD), Taťána Malá (ANO), Marek Šlapal (ČSSD), Jan Vitula (TOP 09), Martin Maleček (Starostové pro Jižní Moravu), Jana Pejchalová (ANO), Miroslav Kubásek (ANO), Petr Hýbler (ANO), Tomáš Soukal (ČSSD), Igor Chlup (ČSSD) |
Koalice: | ČSSD a KDU-ČSL |
Počet obcí s rozšířenou působností: | 21 |
Počet členů rady: | 11 |
Počet členů zastupitelstva: | 65 |
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.