Během oprav bylo objeveno množství archeologických nálezů v areálu objektu. Ty byly zakonzervovány a zastřešeny k prezentaci. Současně bude zpřístupněn unikátní štolový systém. V opravených budovách budou učebny, dílny a také reprezentační prostory – zejména bývalý opatský byt, kde se budou konat koncerty nebo jiné kulturní a společenské akce. V opatském bytě byly zrestaurovány fresky a štuková výzdoba.  V chodbách budou rozmístěny informační panely s texty a obrázky, popisující vznik a význam kláštera a proces jeho obnovy.

„Vzdělávací a umělecké aktivity budou realizovány pod souhrnnou hlavičkou „Hroznatova akademie“ podle zakladatele kláštera blahoslaveného Hroznaty. Většinu aktivit budou zajišťovat partneři projektu - město Teplá, katedra historie FFUP Olomouc, Občanské sdružení Víra a světlo Brno, ZUŠ Antonína Dvořáka Karlovy Vary, ZUŠ Fryderyka Chopina Mariánské lázně, ZUŠ Nejdek, Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček s.r.o. a Náš region, o.s.,“ říká Vilém Frček.

KLENBY BYLY SANOVÁNY UHLÍKOVÝMI VLÁKNY

Zajímavostí je, že při rekonstrukci kláštera byly mimo jiné použity i takové technologie, které se ještě široce nepoužívají, neboť jsou stále ještě součástí výzkumných projektů. Jedná se například o technologii sanace kleneb pomocí uhlíkových vláken, která byla aplikována ve spolupráci s vědecko-výzkumným týmem z fakulty stavební ČVUT. Celý projekt obnovy kláštera by měl být dokončen do konce června 2015.

Premonstrátský klášter v Teplé byl založen českým šlechticem Hroznatou z Teplé.  Opatský kostel byl postaven v letech 1193-1232. Je dlouhý 62,25 a vysoký 15,6 m. Exteriér kostela je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický a je nejstarší svého druhu na našem území. Na přelomu 17. a 18. století proběhla barokní přestavba kláštera. Upraven byl nejen interiér kostela, ale i střechy jeho věží a okna, nově postaveno křídlo prelatury a konventu. Klášterní knihovna je se svými 100 tisíci svazky druhou největší svého druhu u nás.  

Klášter za dobu své existence poznal vzestupy ale i pády. Tak v roce 1380 byl vylidněn morem, těžké časy zažíval v době reformace, značné škody utrpěl za třicetileté války,  v letech 1641 a 1648 byl vydrancován Švédy, v roce 1659 vyhořel. Období Josefinizmu klášter ustál, k jeho uzavření došlo až v roce 1950. Budova kláštera se následně na 28 let proměnila v kasárna  Československé lidové armády. Kostel a knihovna byly od roku 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. Po odchodu armády budovy dále chátraly. V roce 1990 byl klášter navrácen řádu premonstrátů ve velmi zanedbaném stavu. Největší hrozbou byla voda, která se při každém větším dešti v základech hromadila, neboť původní štolový systém odvodnění byl zničen a z větší části zasypán. Pokud by před 20 lety nezačaly první práce na záchraně kláštera, dnes by byl zřejmě úplně zdevastován.

 Jana Bartošová