Boj krajů o víc peněz z daní vrcholí

Další rok se pomalu blíží ke svému závěru a v jednotlivých krajích finišují přípravy rozpočtů na příští rok. I tentokrát je celý proces ovlivněn ekonomickou situací, výsledky hospodaření za minulý a letošní rok a samozřejmě také nastavenými vztahy se současnou vládou Bohuslava Sobotky. Přestože hejtmani rádi opakují, že jde o nejlepší spolupráci, jaká tu zatím byla, drobné trhlinky v ní přece jen najdeme.

Ekonomika ožívá na všech frontách, podle odhadů Českého statistického úřadu vzrostla meziročně zhruba o čtyři procenta, což je nejlepší výsledek od roku 2007. Stát letos vybral na daních od firem o 11,5 miliardy více a v příštím roce se očekává další růst. Pozitivní zprávy o českém hospodářství přicházely v průběhu celého roku, což pro vládu Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše znamená velké eso v rukávu. Může totiž z velké části plnit rozmáchlé předvolební sliby o rozdávání peněz do řady oblastí. Chystaný státní rozpočet na příští rok počítá s výdaji ve výši 1,139 bilionu korun a příjmy 1,069 bilionu. Ačkoliv sedmdesátimiliardový schodek opozice vehementně kritizuje jako vysoký, ministr financí Andrej Babiš si za ním stojí a poukazuje na to, že je o 30 miliard nižší, než jaký byl naplánován pro letošní rok. Umožňuje prý ministrovi financí vyhovět mnoha požadavkům, které k němu přicházejí od jeho kolegů ze všech vládních rezortů. Na platech si tak polepší policisté, učitelé, zdravotníci nebo úředníci. V rozpočtu se počítá i s výdaji na výzkum a vývoj nebo na opatření související s aktuální migrační krizí. Prioritu by mělo mít také dobudování průmyslových zón, které mají přispět ke snížení nezaměstnanosti v nejproblematičtějších oblastech. „Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády,“ řekl o chystaném rozpočtu premiér Bohuslav Sobotka. Návrh je v současnosti na samém začátku schvalovacího kolečka. Závěrečné hlasování se bude konat od středy 9. prosince. Vzhledem ke shodě, která ohledně finančního plánu panuje v koalici, se ovšem neočekává žádný zásadní problém.

KRAJE MAJÍ VELKÉ PLÁNY

Vzhledem k větším daňovým výnosům se zvyšují příjmy i krajům a obcím. Podle ministerstva financí by měly obce a kraje na konci roku dostat 92,6 miliardy korun, což by bylo o 0,3 miliardy více, než se původně plánovalo. S lepší hospodářskou situací pracují kraje i při přípravách rozpočtů na příští rok. A nejen s ní. Očekávají se také vyšší příjmy díky navýšení podílu krajů na výnosech daně z přidané hodnoty. Ta byla od roku 2012 na hodnotě 7,86 procent, podle původního slibu vlády se má ale od příštího roku zvednout na 8,92 procenta. Pro kraje to znamená dohromady zhruba 3,5 miliardy korun, které poputují na nejrůznější oblasti. „Předpokládaný dopad novely zákona do rozpočtu kraje na rok 2016 činí plus 160 milionů korun. Proto je aktualizován rozpočtový výhled kraje na období let 2016 – 2019,“ shrnuje situaci za Liberecký kraj náměstek hejtmana Marek Pieter. Peníze region pošle příspěvkovým organizacím a část půjde do investic. S prostředky navíc počítají i všechny ostatní regiony. Například Jihomoravský kraj, který bude v příštím roce pracovat s příjmy téměř 5,9 miliardy korun, chce přidat peníze hasičům, sportovním klubům i sociálním zařízením. Pardubický kraj má zase velké plány v oblasti dopravní infrastruktury, která je tradiční Achillovou patou krajských samospráv. Chybět by neměly peníze na opravy silnic a finance půjdou i na nový terminál pardubického letiště.

Urputný boj krajů za navýšení prostředků v rozpočtech nemusí být v těchto měsících pouze snahou postarat se co nejlépe o svůj kraj. Hejtmani potřebují peníze na zajímavé projekty i kvůli krajským volbám, které nás čekají zhruba za rok. Investice a dotační příspěvky pro jednotlivé skupiny obyvatel mohou být totiž důležitým předvolebním argumentem opětovně kandidujících hejtmanů.

BOJ O VYŠŠÍ PODÍL Z DANÍ

Jenže každý boj má dvě strany a celý letošní rok byl ve znamení velkých debat, zda vůbec kraje přislíbené peníze dostanou. Původně je měly mít už letos, s vládou se ale hejtmani dohodli na odkladu na příští rok. V červenci ovšem požádal ministr financí Asociaci krajů o další odklad této změny. To krajští představitelé odmítli. „Stát nám pouze na rozpočtovém určení daní vrátil to, co krajům sebral Miroslav Kalousek v roce 2012, my nedostáváme žádné peníze navíc, jak se snaží teď vytvářet dojem ministr financí. Dostáváme to, co kraje měly do roku 2011,“ vysvětlil předseda Asociace krajů České republiky a první muž Jihomoravského kraje Michal Hašek. A hejtmani už o tomto problému jednali dokonce s prezidentem Milošem Zemanem, kterého požádali, aby se pokusil uspíšit přijetí zákona, který rozdělení daní narovná. Jenže Andrej Babiš je přesvědčen, že kraje od státu dostaly dostatek finančních prostředků a že s narovnáním daňového podílu je možné počkat. Například na krajské silnice, které jsou podle hejtmanů zoufale podfinancované a potřebují co nejrychleji masivní finanční pomoc, letos stát poslal 4,5 miliardy.

Zatím poslední spor mezi hejtmany a ministrem financí vypukl před pár týdny. Andrej Babiš totiž oznámil, že spojuje otázku zvýšení rozpočtového určení daní s otázkou zákona o loteriích. Michal Hašek to označil za vydírání. „Jestliže dnes začíná Andrej Babiš zpochybňovat dohodu a váže hlasování hnutí ANO na jiný zákon, pak porušuje uzavřenou koaliční dohodu a z pohledu hejtmanů vydírá. Vydírá kraje, vydírá hejtmany, vydírá zbytek vládní koalice,“ prohlásil rezolutně s tím, že už předtím si hejtmani stěžovali na prodlužování projednávání tohoto zákona ve sněmovně.

Jenže ani Andrej Babiš nemá jednoduchou pozici. V současnosti čelí také tlaku měst a obcí, kterým se nelíbí, že chce ze sdílených daní přilepšit jen krajům. Obce a města požadují, aby i oni dostali větší díl koláče. Dokonce se kvůli tomu chystá i demonstrace. „Z každého kraje chceme přivézt dvacet až třicet starostů. Pokud se nám nepodaří vládu přesvědčit o našich požadavcích, razantně vystoupíme,“ tvrdí europoslanec a šéf Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. Andrej Babiš ovšem o dalších výdajích nechce ani slyšet. „Nemůžu to podpořit, protože by došlo ke snížení příjmu z DPH o cca 2 miliardy, tedy zvýšení deficitu, a hrozilo by vrácení rozpočtu Sněmovnou,“ prohlásil ministr financí.

ZHORŠUJÍ SE VZTAHY?

V souvislosti se sporem mezi hejtmany a ministrem financí se stále častěji mluví o zhoršujících se vztazích mezi vládou a krajskými samosprávami. Přitom spolupráce obou stran je už od počátku vlády Bohuslava Sobotky hejtmany velmi dobře hodnocená. Krajští lídři chválí především ochotu jednotlivých ministrů k jednání a snahu hledat kompromisy například v oblasti zdravotnictví, evropských fondů nebo v sociálních službách. Přesto všechno je ale zřejmé, že neshody sílí nejen mezi hejtmany a Andrejem Babišem. Velký problém mají hejtmani například s čerpáním evropských dotací v současném programovém období. Přestože komunikace s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou je dobrá, v systému jsou prý mezery, kvůli kterým kraje přijdou o značnou část peněz z dotací. „V rámci Asociace krajů České republiky (AKČR) jsme iniciovali jednání s vládou, abychom upozornili, že výpadek evropských dotací by měl být nahrazen financemi ze státního rozpočtu prostřednictvím národních programů,“ přiblížil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický další požadavek, který mají kraje na vládu. A vztahy se v posledních měsících zhoršily i mezi hejtmany a samotným premiérem Bohuslavem Sobotkou. Ukázalo se to i na zatím poslední kauze týkající se hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila, který odmítal uposlechnout výzvu předsedy své strany, aby kvůli podezření z nabízení úplatku okamžitě rezignoval. A v sociálnědemokratických kuloárech se začíná znovu šeptat, že pokud má někde ČSSD slabé či méně loajální místo, je to právě na krajích. Ostatně všichni si dobře vzpomínají na spor mezi šéfem Asociace krajů  Michalem Haškem a šéfem ČSSD Sobotkou. Ačkoliv v současnosti je tento starý souboj obou rivalů upozaděný, málokdo věří tomu, že by na něj oba dva zapomněli. Filip Appl